Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Přízemí domu původně sloužilo jako tržnice, otevřená do náměstí, snad i jako šenk. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. Reprezentativní výběr z bohatých uměleckých sbírek Jihomoravského muzea zde prezentují stálé expozice "Staré umění Znojemska" ve druhém podlaží a "Medailér Jan Tomáš Fischer" v podlaží prvním. Výstavní sály v prvním podlaží jsou určeny výstavám převážně soudobého výtvarného umění. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy, přednášky a konference, ve vstupní síní - "mázhauzu" kromě prodejny muzejních publikací a suvenýrů také příjemná kavárnička. Stálá expozice Staré umění Znojemska – kolekce 50 obrazů a soch, vážících se k uměleckému dědictví jihozápadní Moravy. Ve sbírce gotického umění vyniká především Madona znojemská, dílo Mistra michelské madony, jež vzniklo v moravském prostředí ve třicátých letech 14. století a řadí se k unikátním památkám svého druhu u nás. Nejstarším exponátem expozice je tzv. Znojemská Libuše, představující portrét královny, jejíž vznik je kladen do konce 13. století. Dobu baroka charakterizuje cenná kolekce sochařských a malířských děl, v níž jsou zastoupena významná díla umělců, pracujících většinou pro interiéry zdejších klášterů a kostelů. Mince zemí Koruny české - Unikátní systematickou sbírku českých mincí a medailí shromáždil Josef Květoň ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století.  

Židovský hřbitov se nachází v okrajové části obce, severovýchodně od jejího centra, na levém břehu potoka, nedaleko dochované synagogy. Hřbitov má dvě části, stará byla založena před rokem 1676 a pohřbívalo se zde do roku 1866. Na ploše 1.025 m2 se nachází okolo 60 náhrobků, nestarší z nich by měl být z roku 1692. Novější část byla založena v roce 1866 a užívána až do druhé světové války. Po této době zde proběhl jen jeden pohřeb a to v roce 1976. Nová část má plochu 2.345 m2 a nachází se zde přibližně 300 náhrobků. Obě spojené části ohrazuje kamenná zeď v dobrém stavu, hřbitov je uzamčen a otevřen po telefonické domluvě.

Zámek Úsov se nachází v stejnojmenném městě na pomezí střední a severozápadní Moravy na řece Doubravce, 5 km od Mohelnice a 7 km od Uničova. Město má přibližně 1200 obyvatel, leží v okrese Šumperk, Olomoucký kraj. Hradní předchůdce Původní gotický hrad Úsov, postavený ve stylu francouzského kastelu, patří mezi nejstarší na Moravě. Podle archeologických nálezů je nejpravděpodobnější, že hrad vznikl již ve 13. stol. Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Do roku 1487 přestavěli hradní palác páni z Vlašimi, další úpravy prováděli páni z Boskovic a od roku 1597 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří vystavěli barokní zámeckou budovu. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem jejich panství. V roce 1898 zřídil Jan II. z Lichtenštejna v zámeckém interiéru Lesnické a lovecké muzeum s bohatými sbírkami zvířeny z rozsáhlých lichtenštejnských panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště. Lichtenštejnové vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Podoba zámku Do zámku se vstupuje z JZ strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový s obdélným půdorysem. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění, kdy původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Exponáty Základ muzeální expozice interiérů tvoří sály, které v prvním poschodí představují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. stol. Sály druhého patra prezentují naše ptáky a savce. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. stol. K zajímavostem výstavy patří kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Součástí expozice je také Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. Ve výstavních prostorách máme také možnost vidět různé sezónní výstavy. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na lovecký zámek Nové Zámky, Javořičské jeskyně, Mladečské jeskyně, hrad Bouzov, expozici lidové architektury v Příkazech nebo klasicistní zámek Bílou Lhotu. V Lošticích se nachází Muzeum olomouckých tvarůžků. V nedalekém okolí je také Muzeum Litovel, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury nebo Muzeum Mohelnice. Ubytovat se můžete v Zábřehu.

Raně barokní víceméně strohá stavba jezuitské koleje byla vybudována ve druhé polovině 17. století podle projektu italského architekta D. Orsiho. Vznikla s příchodem jezuitů do Kutné Hory, kteří převzali správu nad chrámem sv. Barbory. Vznikl dvoupatrový objekt s příčnými křídly a věžemi v nároží. Původně měla mít stavba tvar písmene E, ale celý projekt se nepodařilo dokončit a tak dnešní stavba má tvar písmene F. Před kolejí byla uměle vybudována mohutná terasa s parapetní zdí. Jezuité tu zřejmě chtěli vybudovat něco jako královskou cestu vedoucí od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru. Tomu také odpovídá výzdoba na této terase. Ze tří původních věží musela být ta střední kvůli špatným statickým důvodům v polovině 19. století snesena. V současné době je bývalá jezuitská kolej využita jako sídlo Galerie Středočeského kraje se svojí veřejnosti přístupnou expozicí.