Barokní zámek Ploskovice stojí ve stejnojmenné obci asi 6 km od Litoměřic. Historie zámku V obci původně stála komenda, neboli opevněné místo, založené johanity. To bylo v průběhu 13. století. V průběhu staletí se na Ploskovicích vystřídalo velké množství majitelů. Komenda byla během husitských válek přestavěna na tvrz a na konci 16. století na renesanční zámek, který byl během třicetileté války poškozen a postupně přestal vrchnosti vyhovovat. Na jeho místě byl tak v letech 1720-25 postaven dnešní zámek, honosnější sídlo ve stylu vrcholného baroka. Objekt byl koncipován jako letní rezidence Anny Marie Toskánské z rodu sasko-lauenburského. Stavitelem byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. V roce 1805 přešlo panství do rukou Habsburků, kteří objekt upravili na letní sídlo pro rakouského císaře Ferdinanda V. Dobrotivého, který zde v letech 1854-1878 žil. V roce 1918 přešel zámek do vlastnictví státu a vzniklo zde letní sídlo Ministerstva zahraničních věcí, hodně času zde trávil Edvard Beneš s manželkou. Podoba zámku Zámek byl čtvercového půdorysu. Původně měla stavba jen 1 patro s mansardovou střechou. Ale v době, kdy zde žil Ferdinand V., byl zámek zvýšen o jedno patro. Kolem zámku jsou arkádové chodby. V zámeckém suterénu si můžeme prohlédnout grottu - umělou jeskyni s lasturovými fontánami a sochami atlantů na portálu. Zámek je vevnitř bohatě vyzdoben. Jsou zde nástropní malby od Josefa Navrátila, sochy S. Levého a fresky v kopuli reprezentačního sálu od V. V. Reinera. Krásnou architekturu a bohatou výzdobu doplňuje zajímavý interiér. Ten tvoří sbírka skla, porcelánu a obrazy, ale také výstava zachycující kulturní a společenský život za vlády Habsburků v Čechách. Součástí zámku je překrásná barokní zahrada s rybníčkem, bazénem a figurální výzdobou. Tipy na výlet V Litoměřicích můžete navštívit Severočeskou galerii výtvarného umění, Oblastní muzeum, bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie. Z rozhledny Mostka se můžete rozhlédnout po severním okraji Litoměřic. Navštívit můžete také pevnostní město Terezín. Ubytování najdete v Litoměřicích.    

Zoologická zahrada v Lešné ve Zlíně patří mezi nejkrásnější místa celé Moravy. Součástí areálu je i zámek Lešná a zámecký park. Právě do prostředí historického zámeckého parku, ve kterém roste více než 1 140 druhů dřevin a okrasných bylin jsou expozice ZOO velmi citlivě zasazeny. Romantické prostředí areálu umocňuje samotný zámek Lešná. ZOO Zlín netvoří klasické klece, ale přírodní biopark, ve kterém žijí společně savci a ptáci. Zámek a ZOO na jednom místě Myšlenka chovat některá exotická zvířata v Lešné vznikla kolem roku 1930 při lukovském panství hrabat Seilernů. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovaly různé druhy jelenů, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu a ve sklenících bylo umístěno větší množství drobných ptáků. V květnu 1945 Seilernové Lešnou opustili. Překrásný lešenský areál se však podařilo zachovat. V roce 1948 byla Lešná oficiálně otevřena pro veřejnost. Během následujících 40 let se zoologická zahrada sice podstatně rozrostla, teprve však devadesátá léta znamenala začátek rychlého rozvoje zahrady. Procházka po čtyřech kontinentech Dnešní zoo má téměř 48 ha expozičních ploch a chová kolem 200 druhů zvířat. Unikátem je, že areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jeho návštěvníci poznají typické a nejznámější zástupce zvířat čtyř světadílů - Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Výběhy co nejvěrněji napodobují původní domovinu chovaných zvířat. Afrika - z afrických zvířat uvidíte slony, žirafy Rothschildovy, nosorožce tuponosé, lvy, africké antilopy, pštrosy a v pavilonu primátů gorily nížinné. Asii - představí přírodní výběhy tygrů sibiřských a medvědů ušatých, rybník gibonů a průchozí asijská voliéra. Jižní Amerika - zde je k vidění Amazonie s opičkami a s průchozí voliérou pro velké papoušky ara, dále pak mravenečníci, lamy alpaky a vikuně, tapíři, kapybary, lachtani hřivnatí a tučňáci Humboldtovi. Amerika - novinkou amerického kontinentu je tropická hala Yucatan. Austrálii zastupují klokani rudokrcí a běžci emu, také kasuáry a papoušky kakadu. V suterénu lešenského zámku jsou terária s hady. Prostředí areálu zoo doplňují četná jezírka, rybníčky, vodotrysky a vodopády v expozicích zvířat. Na děti čeká velký zábavný koutek, ochočení papoušci, jízda vláčkem, svezení na ponících nebo velbloudovi. V letní sezoně je možné navíc využít nabídky komentovaného krmení zvířat, které probíhá podle časového harmonogramu. V areálu jsou také 4 restaurace. Stejně jako v ostatních zoologických zahradách se v Lešné konají četné akce. 

Historie zámku Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158 - 1164 královnou Juditou na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny. Roku 1426 byl klášter poškozen míšeňskými vojsky a po polovině 15. století byla na jeho místě postavena tvrz. Následně probíhaly v několika etapách přestavby tvrze na zámek. Pozůstatky románského a gotického zdiva původního kláštera se dochovaly ve východní části zámku. Pravděpodobně již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu současného zámku. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským), roku 1634 jim však bylo panství císařským výnosem zkonfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778 - 1826 byl majitelem Jan Nepomuk Clary-Aldringen, a právě v této době prošel teplický zámeček řadou změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. Tehdy bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které roku 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". V roce 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V., pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I., které se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Zámecké interiéry a slavné osobnosti Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry jako např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. Interiér zámku byl kdysi svědkem soukromých i politických schůzek evropských panovníků a nákladného společenského života. Zámeček navštívili osobnosti jako Charles de Ligne, Giacomo Casanova, J. W. Goethe, Fryderyk Chopin, Franz Liszt a další. Posledním šlechtickým majitelem sídla byl od roku 1920 Alfons Clary-Aldringen, který však otevřeně sympatizoval s nacismem a roku 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil v Teplicích až do května 1945. Od roku 1947 až do současnosti je na zámku umístněno Regionální muzeum. Zámecké expozice V prvním patře zámecké budovy je možné vidět expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Je zde instalována stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do prohlídkového okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou. Tipy na výlet Po návštěvě zámku se můžete vydat na výlet třeba na zříceninu hradu Krupka, zříceninu hradu Kyšperk, štolu Svatý Martin nebo Muzeum Krupka. V Teplicích najdete také zříceninu hradu Doubravská Hora. Ubytovat se můžete přímo v Teplicích.    

Skalní útvar připomínající husu se nachází na žluté turistické značce vedoucí od Martinských stěn směrem na Helfenburk u Úštěka, přibližně 8 km severovýchodně od obce Dubá.Akumulací železitých inkrustací v pískovcích vznikla na vrcholku Husy nepravidelná hřibovitá skalka. Selektivní zvětrávání zde dalo vzniknout nejrůznějším červenohnědým až šedočerně zbarveným strukturám tvořených železitým pískovcem. Ty vytvářejí pěnovité, miskovité a jiné nepravidelně zprohýbané formy. Na vrcholové plošině také najdeme v hojné míře pískovcové kužely ve tvaru gejzírových stalagmitů s kráterovitě vyvětralou prohlubeninou na vrcholu.