Malou obec Lštění, na jejímž východním okraji se nachází v sousedství zámku pozdně gotická věžová tvrz, nalezneme v okrese Domažlice. Nejbližší železniční zastávka je ve 4 km vzdáleném Blížejově. Věžová tvrz byla vybudována pravděpodobně ve druhé polovině 15. století za držby vsi Lštění Bohuchvaly z Hrádku. Není vyloučeno, že na témže místě stávalo starší sídlo. Prvním majitelem tvrze, který ji stabilně obýval, byl Jan Bohuchval z Hrádku (pramen z roku 1513 jej výslovně uvádí jako obyvatele tvrze). Přes Janovu sestru Elišku přešla tvrz do držení Černínů z Chudenic, kteří ji nechali renesančně upravit. V roce 1599 se majitelem tvrze stalo město Domažlice a její sídelní funkce zanikla. Nadále sloužila jako sýpka a její majitelé se často střídali. Současný majitel Zdeněk Procházka tvrz zrekonstruoval a příležitostně ji zpřístupňuje veřejnosti. Vnější opevnění tvrze, ze kterého je dnes dochován jen náznak, tvořil vodní příkop a rybníky. Věžová tvrz je půdorysu 9,5 x 10,5 metru a obsahuje sklep a 4 patra, z nichž pouze v nejvyšším jsou okénka, ostatní patra osvětlují střílny. K věži tvrze přiléhá objekt, který je v základech již ze 16. století. Dnes tento domek slouží jako obydlí majitele. M.K.

Česká skála, text v přípravě

Další zastávkou po památkách, které byly poctěny zapsáním do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jsou zahrady a zámek biskupské rezidence v Kroměříži. Hanácké Atény - centrum kultury a vzdělanosti Kroměříž byla původně tržní osadou na křižovatce obchodních cest. Její vznik a vývoj je spojen s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale vždy bylo obnoveno. Předělem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, které vyneslo Kroměříž na vrchol kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů zejména pro své dvě perly – zámecké zahrady a Arcibiskupský zámek. Arcibiskupsklý zámek - rokokové interiéry Místo, kde stojí Kroměřížská zámek v nynější podobě, má velmi bohatou historii. Již v době Velkomoravské říše se zde nacházelo hradisko, na jehož místě byl ve 13. století vybudován gotický hrad. Na začátku 16. století byl hrad přestavěn v renesančním stylu a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. Během Třicetileté války byl hrad poničen Švédy a znovu vybudován v zámek, který byl později přestavěn do barokní podoby. Interiéry zámku jsou bohatě vyzdobeny a je zde k vidění množství původního dobového zařízení a sbírek. Za povšimnutí stojí trůnní sál, sněmovní sál, manský sál, ale i lovecká síň, carský salon, stará knihovna a letní byt. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazová díla, z nichž některé dosahují světového významu. Svými pracemi jsou zde zastoupeni například Lucas Cranach starší, Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld. Zámecké zahrady Na zámek navazují dvě krásné zahrady, Podzámecká a Květná. Podzámecká zahrada byla původně jakousi zelinářskou a květinovou zahradou, která měla být zdrojem zeleniny pro zámek. Později došlo k její renesanční a barokní úpravě a stala se přirozeným pokračováním zámku. V 19. století byla zahrada přeměněna na romantický anglický park o rozloze 64 hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb - pompejská a Colloredova kolonáda, čínský pavilon a Maxův dvůr. Geometricky pravidelná je Květná zahrada vybudovaná po vzoru renesančních zahrad v polovině 17.století, jejíž střed tvoří osmiboká, bohatě zdobená rotunda. Kolem ní byla vybudována velkolepá kolonáda dlouhá dvě stě čtyřicet čtyři metry. Zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů se také pyšní Lví kašnou, kašnou Tritonů a voliérou. Kroměřížské zahrady jsou právem řazeny mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě.

Karlovické jezírko označované také jako „mořské oko“ se nachází na turisticky značené cestě, asi 1,5 km východně od obce Karlovice. Jezírko nevzniklo přírodní cestou, nýbrž jde o zatopený břidlicový lom z konce 19. století. Zdejší břidlice byla velmi kvalitní a vyvážela se po celé Moravě, do Pruska i Haliče. Z lomu se musela dovážet až na karlovické nádraží, což zejména v zimě byl docela problém. Konec těžby byl ukončen, když dělníci narazili na mocný pramen, jenž lom zatopil tísici kubíky vody. Podle místní legendy má být prý na dně utopen německý tank, což se nezakládá na pravdě. V hloubce zhruba 16 m se nachází pouze kmeny stromů a vrak osobního automobilu Škoda. Karlovické jezírko je bez problémů přístupné, ke koupání není určeno.