Krátká historie hrádku Hrádek Lacembok byl založen patrně někdy na konci 13. století nebo počátkem 14. století příslušníky rodu z Lukavice. Roku 1373 se jako majitel uvádí Bohuchval z Hrádku. Jeho potomci vlastnili hrad až do konce 15. století. V té době byl hrad již opuštěn a brzy zanikl. Zřícenina pak zřejmě posloužila jako stavební materiál pro stavbu panského dvora. Dispozice hradu Zakladatel hradu si pro stavbu vyhlédl skalnatou stráň nad údolím potoka. Nákladnými pracemi nechal na třech stranách od okolí hrad oddělit příkopy a valy. K jižní straně přiléhalo níže položené předhradí, kde se nacházely jen dřevěné objekty. Vlastní hrad byl rozdělen na dvě nejstejně vysoké části. Nižší část tvořila parkán, kde se v její západní části nacházela obdélná cisterna o rozměrech 1,5 x 2 m a hluboká 3,5 m. Parkán byl obehnán kamennou hradbou navazující na ohrazení vyšší části hradního jádra. Horní část hradu zaujímající plochu cca 20 x 20 m byla o zhruba 3 m výše než níže položené jádro. Tady patrně stálo obydlí hradního pána, palác. Kromě toho zde možná ještě stála věžovitá stavba. Na severní straně byla bezpečnost hradu posílena samostatným opevněním. Vyrovnaná plošina musela nést věžovitý, v horních patrech snad jen roubený objekt. Toto opevnění zabraňovalo vniknout nepříteli do vytesaného příkopu. Toto opevnění bylo spojeno s horním hradem pomocí lávky. Do dnešní doby se dochovaly jen nepatrné fragmenty obvodových zdí a hlavně již zmíněná vysekaná cisterna do níž vede od západu vysekaná chodbička široká zhruba 1,5 m a dlouhá 2 m. S cisternou je spojena otvorem velkým jen 40 x 40 cm. Pravděpodobně byl otvor opatřen stavidlem a chodba umožňovala vypouštění vody z cisterny v případě, že se zkazila. Areál bývalého hradu Lacembok je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do Blížejova, kde je k vidění tvrz Lštění, prohlédnout si zříceninu hradu Netřeb u Kanic, navštívit Muzeum techniky a řemesel v Kolovči nebo renesanční zámek a gotický hrad Horšovský Týn. Ubytování najdete v Horšovském Týně.

Mezi obcemi Stará Hlína a Nová Hlína se nacházejí dva historické mosty po kterých původně vedla komunikace spojující Jindřichův Hradec a České Budějovice přes Třeboň. Oba inundační mosty byly postaveny z podnětu Schwarzenberků a jako projektant je uváděn Joseph Rosenauer. První menší pětiobloukový z kamenných kvádrů pochází z roku 1781. Most se klene přes rybník Vítek. V roce 2002 jej těžce poškodila povodeň a část se dokonce zřítila. Posléze byl obnoven a to dokonce za použití původního materiálu. O něco blíže k obci Stará Hlína se pak klene přes Lužnici delší a to dvanáctiobloukový most , který je mladší z roku 1799. Mosty byly v provozu ještě v 80. letech 20. století. Dnes je na prvním kratším mostě zákaz vjezdu, druhý delší slouží již jen jako účelová příjezdová komunikace k oblasti Hvížďalka s váhovým omezením.

Kašnu tvoří kamenná jímka s přívodem vody.

V Hospitálu Kuks, v okrese Turnov, je umístěna jedna ze stálých expozicí Národního muzea. V Českém farmaceutickém muzeu, jež nese název Kouzlo apatyky, prezentuje v této expozici Národní muzeum Dittrichovu lékárnu z domu U zlatého lva čp. 219 v Nerudově ulici na Malé Straně.Lékárník Vincenc Dittrich ji pořídil roku 1821. Vybavil ji nábytkem a lékárnickými nádobami a provozoval ji až do roku 1845. Poté ji zdědil syn Josef, jenž byl jedním ze zakladatelů Farmaceutické společnosti v Praze. Další osud lékárny byl spojen s Františkem Grimem, lékárníkem z Týna nad Vltavou. Ten ji vlastnil od roku 1907. Po něm byl majitelem jeho syn. V roce 1948 byla znárodněna. Zařízení však zůstalo v jejich soukromém majetku a v roce 1972 ho odkoupilo Národní muzeum. V současnosti oficína Dittrichovy lékárny šťastně doplňuje stávající expozici a dokumentuje svým umístěním mezi barokní lékárnou kukského špitálu a funkcionalistickou lékárnou z Berouna důležitou etapu vývoje českého lékárenství.   Popis expozice Jedná se o mobiliář ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru. V prvním patře je ve třech místnostech instalována Lékárenská expozice, ve které je vystaveno velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Historického muzea-Národního muzea.Lékárenské stojatky všech druhů, destilační přístroje, nádoby na theryaky, nádoby na pijavice, hmoždíře, váhy, homeopatické lékárničky a další předměty věnovali Národnímu muzeu uvědomělí čeští lékárníci nebo pocházejí z řádových lékáren kapucínů, cisterciáků a milosrdných bratří. Na co se můžete těšit Dittrichova lékárna a Lékárenská expozice Národního muzea v Českém farmaceutickém muzeu v Hospitálu Kuks Mobiliář lékárny z domu U zlatého lva z Nerudovy ulice čp. 219 z Prahy Malé Strany ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru z roku 1821 Velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Národního muzea