Konvent augustiniánů poustevníků s kostelem Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Zaječov. Klášter je přístupný příležitostně. Augustiniánský klášter nechal v roce 1262 založit Oldřich Zajíc z Valdeka na místě, kde se mu dle legendy zjevila Panna Marie. Stavba klášterního areálu musela postupovat velice rychle, protože již o rok později proběhlo jeho svěcení za přítomnosti pražského biskupa Jana III. z Dražic a téhož dne byla vydána i zakládací listina. Své jméno klášter získal v roce 1327, kdy sem byly převezeny z pražského augustiniánského kostela sv. Tomáše ostatky sv. Dobrotivé (sv. Benigny), které získal Oldřichův pravnuk Oldřich († 1326), kanovník u sv. Víta. Zkáza přišla s husitstvím, během kterého byl konvent několikrát vypleněn. V následujících desetiletích společenství fungovalo jen s velkými obtížemi. S obnovou kostela bylo započato koncem 15. století, kdy se mezi dobrodinci objevuje např. Jan Zajíc z Hasenburgu či Zdeněk Lev z Rožmitálu a na Blatné. Přesto však se řeholní život vzkřísit nepodařilo. Roku 1552 odtud odchází poslední augustinián. Klášter a jeho statky přešly na Zajíce z Valdeka, kteří jej roku 1592 prodali Ladislavu Popelovi z Lobkovic a na Zbiroze. Ten však byl obviněn z velezrady a jeho majetek posléze zkonfiskován královskou komorou. Do 30. let 17. století klášterní areál chátral a  znovu podlehl vyplenění za třicetileté války. O obnovu kostela se zasloužil před polovinou 17. století Jan Kolenec z Kolna. Roku 1650 zažádali augustiniáni u Ferdinanda III. o navrácení konventu, ten však nesouhlasil. Ke změně došlo až za vlády Leopolda I., který roku 1676 klášter obnovil. Restituce se však týkala jen areálu bez vesnic, které kdysi ke klášteru patřily. Během prvních let žili řeholníci v provizorních podmínkách. Jako první začali se stavbou nového kostela (původní se nacházel v místech dnešní sakristie) a posléze v 80. letech 17. století i konventu. Za reforem Josefa II. se klášter dočkal roku 1787 zrušení, které bylo o dva roky později zneplatněno z důvodu řídké farní sítě. Řeholníci zde nakonec působili až do roku 1950, kdy byli z konventu vyhnáni. V následujících letech tu sídlil pomocný technický prapor či depozitář Muzea tělesné výchovy a sportu (do r. 1997). V roce 1990 byl objekt vrácen řádu augustiniánů a je postupně opravován. A. Š.

Při bývalém městském opevnění v ulici Příkopy se nachází menší starší židovský hřbitov, založený roku 1626. Následně byl několikrát rozšiřován (1661, 1739, 1772, 1810). Sloužil až do roku 1875 kdy byl založen na západním okraji města nový hřbitov. Dnes na ploše 430 m2 můžeme vidět zhruba 140 náhrobků z let 1660-1875 (barokní a klasicistní stély). Hřbitov je povětšinou uzavřen a pohled na něj je skrz mříž.   Nový židovský hřbitov se nachází na západním okraji města při ulici Křičkova. Založen roku 1876 a sloužil až do druhé světové války. Dnes tu najdeme na 112 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1946. Původně hřbitovní domek dnes slouží obytným účelům.

Masné krámy dnes najdeme v Hradební ulici. Řeznické krámy se společnou porážkou jsou na zdejším místě již od 16. století. Po požárech v roce 1619 a 1689 byly obnoveny. Ještě v roce 1837 tu stály dvě řady krámků naproti sobě. Dnešní podoba již jen jedné dochované řady pochází z počátku 19. století. Za dobu své existence počet krámků nepřekročil číslo 20.

Vrása, text v přípravě