Dětské hřiště v ulici V Sedlci.

Bolard Tomáš, ? – 1885. Český učitel. Kamenná textová deska s nápisem z roku 1897. Autorem desky je J.Hladký.

Dne 20.6.2009 byla na vrchu Pastvisko (m.n.m.) otevřena nová rozhledna podle návrhu Antonína Olšiny. Z centra Moravské Třebové je to cca 3-4km po značené cestě. Dřevěná rozhledna s ocelovým vřetenovým schodištěm (220 schodů) je vysoká 27 m, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 m. Rozhledna poskytuje kruhový výhled do okolí. Za dobré viditelnosti jsou odsud vidět Orlické hory, Jeseníky nebo i Kralický Sněžník. Vstup na rozhlednu je na vlastní nebezpečí – volný. Už předtím 19. srpna roku 1906 zde byla otevřena její předchůdkyně, 23 m vysoká dřevěná rozhledna. Za vstup na ni se platilo 20 haléřů. V roce 1908 byla pojmenována podle knížete Johanna z Liechtensteina, ku příležitosti 50. výročí jeho vlády. Bohužel 5.7.1916 postihla Moravskou Třebovou a okolí velmi prudká bouře, která poškodila mnoho staveb. Za oběť jí padla i tato rozhledna. Bohužel se při jejím zřícení v ní nacházeli zrovna mladí lidé (ve věku od 9 do 21 let), které vichřice zaskočila zrovna zde na výletě. Někteří byly zrovna ve chvíli zřícení rozhledny v jejích vyšších patrech. Ti také utrpěli těžká zranění. Bohužel nejmladší devítiletá žákyně dívčí národní školy Anna Matisová byla s diagnózou otřesu mozku svěřena do domácího péče. V noci z 5. na 6. července zemřela. Dne 11.7. se v reakci na toto neštěstí sešla valná hromada místní sekce Sudetského horského spolku. Bylo zde konstatováno, že o rozhlednu bylo pečováno, dobře postavená a za její zřícení tak mohla mimořádná povětrnostní situace. O obnovení stavby pod dojmem neštěstí a uprostřed první světové války se vůbec neuvažovalo. Materiál ze zřícené stavby získal 19.7. v dražbě místní pokrývač a obchodním se stavebninami Franz Koldas.

Římskokatolický kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází na náměstí v centru obce. Původní gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele byl ve Valči vystavěn již v polovině 13. století. Počátkem 16. století byla stavba vyzdobena freskami a po rozsáhlé přestavbě na počátku 17. století byl kostel znovu vysvěcen dne 10. října 1610. V letech 1694-1696 byla stavba na objednávku hraběte Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu barokně přestavěna italským stavitelem Franceskem Barellim. Jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem se zkosenými nárožími. Před západním průčelím se tyčí hranolová věž z roku 1708 s dřevěnou nástavbou zvonice a ochozem. K jižní straně lodi je připojena sakristie se dvěma oratořemi v patře. K severní straně kostela byla v 18. století přistavěna dnes již nefunkční márnice a kaple sv. Štěpána, otevřená do lodi. Vnější stěny kostela jsou členěny štukovanými pilastry. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou.  Na stěnách lodi jsou umístěny malby ze 17. století. Vnitřní zařízení kostela tvoří portálový hlavní oltář z druhé poloviny 18. století, který je opatřen obrazem Kristova křtu a sochami apoštolů sv. Petra a Pavla po stranách. V kapli sv. Štěpána je umístěn raně barokní oltář sv. Štěpána z roku 1680. Proti oltáři se nachází dřevěný pozdně renesanční epitaf Štampachů ze Štampachu z roku 1618. Kolem kostela se rozkládal dnes již zrušený hřbitov. Před vstupem na pozemek bývalého hřbitova stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Křtitele a světce se dvěma anděly. Od roku 1993 probíhá celková obnova kostela. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v sobotu od 15 hod.