Rozhledna Douby u Vážan stojí na bezejmenném návrší u západního okraje obce. Stavba je to dřevěné jednoduché trámové konstrukce s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 8 m. Stavba byla postavena místními nadšenci a přišla na 85.000 korun. Při dobrých podmínkách poskytuje výhled na Chřiby, Bílé Karpaty, Pálavu, Hostýnské vrchy a na okolí obce. Přístup na rozhlednu je volný, parkování je možné cca 200 m od rozhledny na okraji obce.

Trojský jez leží mezi Císařským ostrovem a Trojou a je součástí zdymadla Troja – Podbaba. Původní jez byl vybudován v letech 1899 – 1902. V letech 1974 – 1979 proděla rozsáhlou rekonstrukci, která mu dala dnešní podobu. Jez má tři pole o šířce 38 m. Jeho průtok je 830 m3/s a má průměrný spád 2,45 m. Při levém břehu je plavební kanál. Při pravém břehu byla plavební komora pro vory dlouhá 409 m a široká 12 m, která dnes po provedených stavebních úpravách slouží pro sportovní účely jako slalomová dráha.

Jde o novodobý romantický hrádek s kruhovou věží a vyhlídkovou terasou, pod níž bývala místnost pro hotaře a maštal pro koně. Podle historických pramenů zde měl být postaven kolem roku 1860. Nachází se na nejvyšším místě viniční trati Ječmeniště.

Počátky kostela nejsou prakticky známé, založen byl někdy před polovinou 14. století. Ve druhé polovině 14. století byl farním kostelem a jeho patrony byly vladykové sídlící na Loučné Hoře. V roce 1513 kostel vyhořel. Obnoven byl roku 1678, z inventáře roku 1770 je zřejmé že dřevěný kostel krytý šindelem je téměř na spadnutí, dřevo zpuchřelé, vnitřní úprava chudá, pouze nejnutnější bohoslužebné věci, prkenný strop, podlaha bez dlažby, jen z upěchované hlíny atd. Kostel tak byl v roce 1778 od základů postaven znovu a dokončen v roce 1780. Inventář z roku 1825 uvádí velký dřevěný a štafírovaný oltář s oltářním obrazem, kazatelnu z měkkého dřeva, 11 lavic a jiný drobnější inventář. V roce 1837 došlo k další úpravě, kostel byl nově omítnut, uvnutř obílen, hliněná podlaha nahrazena cihlami, vyspravena vazba a střecha pobita šindelem. Následně probíhají další úpravy a opravy, kostel však přesto chátrá a v roce 1927 je již poukazováno na jeho žalostný stav. Pověstná zima roku 1929 jeho stav dále zhoršila. Roku 1934 byly provedeny některé nejnutnější zabezpečovací práce za 11.987 Kč. Dále pak občas probíhaly drobnější opravy. Stavba kostela je usazena na podezdívce z pískovcových kvádrů. Na ní je založena také roubená konstrukce stěn vázaných na zámky. Trámy jsou kladeny tak, aby vytvořily vnější hladký líc. Uvnitř tvoří rozdíly v tloušťce až 5 cm. Použité dřevo je různého druhu. Ve spárách se dochovaly zbytky původní omazávky (jemná hlína s velkým množstvím slámy). Na stěnách se omazávka zajiťovala natlučením tzv. floků (dřevěných kolíčků). Na ni pak byla následně nanesena vrstva vápenné omítky. Vnitřní členění stavby je velmi jednoduché. Západní část lodi vyplňuje hudební kruchta, na kterou se vstupuje dřvěným zalomeným schodištěm, které se obtáčí kolem hladkého dřevěného sloupu. Ve východní části se dochoval jen vyvýšený stupeň z tesaného pískovce s římsovým profilem. Zde byla umístěna chórová přepážka v podobě kuželkového barokního zábradlí, které se nedochovalo. Podlaha je tvořena cihlovými dlaždicemi zvané topinky.Pár metrů od kostela stojí dřevěné zvonice, kterou tvoří čtyři sloupy, mezi nimiž jsou zavětrovací ondřejské kříže a vodorovné rozpěry. Spodní část zvonice má kónický tvar. Ve zvonici se nachází dva velké staré zvony a jeden malý.