Při silnici vedoucí z Adamova do Blanska, na jižním okraji města stojí bývalá huť Klamovka. Svým vzhledem spíše než huť, připomíná starší hrad. Huť byla vystavěna v roce 1855 a do provozu uvedena roku 1857. Později ještě přibyl hamr a válcovna plechů. Roční produkce byla 60.000 q surového železa. Na konci 90. let byl provoz již ztrátový a tak huť prošla restrukturalizací. V roce 1895 byla zahájen provoz nové slévárny. Hlavním artiklem byla komerční litina a odlitky z ní. Kolem roku 1912 zde pracovalo 153-180 zaměstnanců. Komerční litina měla svůj odbyt v rakouských zemích, Chorvatku a Srbsku. Roštnice, bílá litina a odlitky byly vyváženy do Bulharska, Rumunska, Itálii a Španělska. Huť byla sice malá, přesto dokázala vytvořit ročně na 350 vagónů odlitků. Provoz slévárny byl ukončen roku 1923 a provoz přesunut do Starohraběcí huti. Následně zde byla do 90. let 20. století zkušební stanice vodních turbin. V roce 1991 prošel objekt rekonstrukcí a zřízena prodejní expozice umělecké litiny. Z původních staveb se zachovalo těméř vše, z hlavních staveb byla zbořena jen vysoká koksová pec.

Dalším členem české rodiny památek UNESCO je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Přehodnocením gotických prvků do čistě barokní podoby vznikl v Čechách na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. Barokní gotika - unikátní sloh Jeho nejznámějším projevem je právě kostel ve Žďáru nad Sázavou. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla, kterému se zde podařilo mistrovsky spojit výrazové prostředky baroka i gotiky. Smyslem stavby, kterou financoval zdejší cisterciácký klášter, bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce, jehož blahořečení a svatořečení spadá právě do doby založení kostela. Samotný kostel je doslova protkán symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o Janu Nepomuckém. Podle ní se prý nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami Proto je půdorys kostela ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Číslovka 5 a další symboly Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově “tacui” (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě. Zde však symbolika kostela nekončí – uprostřed stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá monumentální jazyk v ohnivém kruhu jako symbol Jana Nepomuckého, mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě. Hlavní oltář představuje mučedníka, kterého vynášejí andělé na nebesa. Postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům, Janovi s orlem, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Matoušovi s knihou. Kostel je obklopen hřbitovem a ambity ve tvaru deseticípé hvězdy. Kostel je přístupný veřejnosti od května do září denně kromě pondělí, od 8.00 hod. do 17.00 hod. a mimo sezonu, tj. od října do dubna od 9:00 hod. do 16:00 hod., pouze o víkendech a ve svátcích a po předchozí domluvě.

Nějakých šest kilometrů severně od Tanvaldu se nachází jedna ze dvou nádrží vystavěných v letech 1911-1915. Po katastrofálních povodních zde měly být vybudovány dvě soustavy vodních nádrží, nakonec byla odsouhlasena jen jedna soustava dvou nádrží. Jedna na Bílé Desné a druhá na Černé Desné. Nádrž na Bílé Desné se krátce po dokončení 18.9.1916 protrhla a způsobila velké škody (viz samostané heslo). Z tohoto důvodu byla přehrada Souš na Černé Desné v letech 1924-1927 rekonstruována. Od 60. let 20. století je využívána i pro vodárenské účely. Hráz nádrže je přímá z hlinitých písků s drobným šterkem. Návodní těsnění tvoří hlinitá vrstva o síle 3-5 m, opatřená na návodním lícem ještě těsnícím pláštěm silným 2 metry. Výška přehrady činí 21 m a délka 364 m. Celkový objem vody v nádrži je 6,3 mil. m3 vody. Součástí nádrže je malá vodní elektrárna o výkonu 22 kW. Kolem nádrže nevede turisticky značená cesta, jen komunikace Desná – Hejnice, která je určena pouze pro osobní automobily. Nádrž i hráz není přístupná.

Nebozízek patří mezi nejznámější pražské restaurace. Leží nedaleko stejnojmenné zastávky Petřínské lanovky. Je příjemným zastavením při procházce po Petříně. Lokalita poskytuje kouzelné pohledy na Prahu. Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a další. Po vyhlídkové cestě lze od Nebozízku pokračovat k Lobkovické zahradě, k zahradě Kinských, nebo využít lanové dráhy a nechat se vyvézt na vrchol Petřína k rozhledně.