Kapucínský klášter v Horšovském Týně stojí na severovýchodním konci města a je veřejnosti nepřístupný. Snahy o založení kapucínského kláštera lze vysledovat již v roce 1646. Ovšem jeho základní kámen byl položen až roku 1650 a celý klášter byl dokončen o dva roky později, vyjma kostela, který byl vysvěcen až roku 1654. Donátorem kláštera se stal majitel panství Maxmilián z Trautmannsdorfu, jehož rod měl v klášterním kostele po několik generací využívané rodinné mauzoleum. Okolo roku 1702 byla v kostele vybudována panská oratoř a nová kazatelna. Koncem 18. století byl klášter rozšířen o kapli nemocných a knihovnu. Další velká přestavba konventu započala roku 1864 a o dvě léta později byla dokončena. Definitivní zánik klášterního života přinesl rok 1950 a klášterní areál byl posléze využíván jako skladiště potravin. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce. Klášterní areál je obdélného tvaru, v jehož čele vystupuje jednoduchý jednolodní kostel s dvěma bočními kaplemi a za ním se nacházejí konventní prostory s vnitřním dvorem. Věžovitá stavba lavatoria (umývárny) byla od konventu oddělená a přístupná po dřevěném můstku. M.K.

Zámek Karlova Koruna, je nádherná ukázka naší barokní architektury, kterou lze navštívit v Chlumci nad Cidlinou, na jehož okraji leží. Historie zámku Karlovu Korunu nechal vystavět jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého. Plány vypracoval přední barokní architekt italského původu Giovanni Santini-Aichl a samotnou stavbu vedl proslulý pražský stavitel F. M. Kaňka. Zámek během své existence nezměnil šlechtické majitele. Během okupace v roce 1943 zámek vyhořel a po válce byl zámek i celý majetek Kinských znárodněn. Po roce 1989 pak došlo v restituci k jeho navrácení. Dispozice zámku Zámek má pozoruhodný půdorys. K jeho k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. Právě pro svůj tvar dostal své druhé jméno – Koruna. To první je památkou na návštěvu Karla VI. roku 1723, který po své pražské korunovaci poctil svou návštěvou nově postavené sídlo svého kancléře Františka Ferdinanda Kinského. Hlavní vstup je ze severního průčelí, vede do ústředního prostoru se sallou terrenou, obklopenou toskánskými sloupy. Každé ze tří křídel má v přízemí tři salonky, které vedou přímo do centrálního sálu. Zámek se tedy obešel bez chodeb a díky této zvláštní dispozici se nedal vytápět a byl proto neobývatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy. Severně od zámku tak stojí barokní zámecká kaple Zvěstování P. Marie z 20. let 18. století, patrně navržená Santinim, s hodnotným zařízením. Proti zámku se nachází barokní a novobarokní přízemní a patrové budovy. Rozsáhlý anglický park je plný soch. Dříve bývala na Karlově Koruně rozsáhlá výstava Baroko v Čechách. Po restituci ovšem Kinští výstavu zrušili a dnes je na zámku expozice k dějinám jejich rodu a také chovu koní. Tipy na výlet V Chlumci nad Cidlinou můžete navštívit Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov nebo Městské muzeum v Novém Bydžově, Za návštěvu stojí i barokní zámek Sloupno nebo dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.

Rozhledna Třemšín, okres Příbram.

Zámek Kunštát se nachází na kopci nad stejnojmenným městem na Hornosvratecké vrchovině v okrese Blansko, Jihomoravský kraj. První historická zmínka o vzniku města pochází z roku 1280. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Nejstarší zámek na Moravě Venkovský zámeček Kunštát je nejstarší zámek na Moravě. Archeologicky je doložený jeho románský původ. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století. Předchůdcem současného kunštátského zámku byl středověký hrad, který se poprvé výslovně připomíná v roce 1360, ačkoli první zmínky jsou již z roku 1281. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu v Čechách i na Moravě, nejznámější je rodina poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad. Prvním historicky doloženým majitelem Kunštátu a příslušníkem rodiny, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město. Po roce 1408 získal Kunštátské panství Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Renesanční zámek Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, byl zvětšen hradní palác spolu s věží a předhradím. Jiří z Poděbrad se ujal panství po roce 1448, a také hrad znovu přestavěl. Došlo k vybudování Poděbradovy hranaté věže a zvětšení a opevnění předhradí. Poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu, Ludvík Zajímač, prodal sídlo v roce 1520 Vilému z Pernštejna, který zde realizoval mimořádné úpravy předhradí. I na Kunštátě se majitelé panství v 16. a počátkem 17. století často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek. Barokní úpravy 20. léta 17. století byla pohnutá i pro Kunštát, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Majitel panství Štěpán Šmíd z Freyhofenu, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi, ale nakonec jako kalvinista musel odejít ze země a byl také zbaven panství. V roce 1678 získal Kunštát Jan Maxmilián z Lamberka. Nový majitel zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část, stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Romantizující úpravy Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu, a to v romantickém stylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Romantické úpravy neminuly také interiéry zámku. Posledními majiteli Kunštátu v 19. a 20. století byli Coudenhoveové. Dnes je zámek zařazený mezi Národní kulturní památky, a i když je stále státním majetkem, jeho správcem je NPU Brno, který převzal objekt v roce 2005 a začal s celkovou rekonstrukcí. Jsou tedy přístupné reprezentační prostory jižního křídla s původním mobiliářem a téměř v původním stavu.   Interiéry a expozice Kunštátský zámek je velmi významný svým architektonickým vývojem a svou historií zejména v 15. století. Návštěvník bude možná zklamán interiéry a exponáty, ale vlastní objekt patří k velmi výjimečným v naší historii. Pod zámkem se nachází zámecký unikát, je zde také nejstarší psí hřbitov v Evropě. Expozice zahrnuje dějiny zámku, jeho majitelů a kunštátského regionu a výstavu o Moravském zemském archivu. Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, zříceninu hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagogu. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Letovice, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Za návštěvu stojí i vodní nádrž Boskovice, vodní nádrž Letovice, rozhledna Malý Chlum, rozhledny Zelenkův kopec nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.