Jan Pluh, feudální pán na Bečově a Slavkově hledal v 16. století způsob jak zajistit zásobování vodou hornická města Slavkov a Krásno. Oslovil přistěhovalce Rössmeissela. V roce 1531 byla zahájena práce na výstavbě a vše bylo hotovo v roce 1536. Dlouhý 21,2 km jen ke stavidlu „Na Dílcích“ u Krásna (nedaleko kamenné rozhledny). Šíře kanálu byla 2 m. Stavba byla svým provedením ojedinělá v celé střední Evropě. Stoka nyní zajistila vodu pro mlýny a tlukací mlaty. Lidská energie byla znásobena vodní energií a tak se hornictví mohlo více rozvíjet. Místo ruční práce se mohly rozjet rudné mlýny a pucherny na vodní pohon. Od roku 1547 se začalo plavit na kanále dřevo, proto byl kanál obložen kmeny. V roce 1631 měla stoka 13 stavidel a 35 mostů. I po skončení težby byl kanál nadále udržován. Poslední větší úpravy proběhly v roce 1908. Tehdy byl kanál rekonstruován, kamenné mostky byly nahrazeny betonovými. V období meziválečné i po druhé světové válce došlo k částečné devastaci kanálu, stejně tak překotná porevoluční privatizace a s tím nekontrolované stavby malých vodních elektráren. V současné době dochází k nápravě, v některých případech se vraci do původního technického stavu. V roce 2003 byla Dlouhá stoka zapsána na seznam kulturních památek.

Rousínovská synagoga byla vystavěna v roce 1597 v renesančně-barokním slohu. Později několikrát přestavěna, naposledy klasicistně do dnešní podoby v roce 1842. Klenba sálu je zdobena štukaturou. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Po ní si ji v roce 1949 adapatovala pro svoje účely Církev československá husitská. Synagoga stojí při ulici Skálova, kousek od hlavní páteřní ulice při odbočce na Němčany. Zaparkovat lze na malé parkovišti přímo u synagogy.

Zámek Karlova Koruna, je nádherná ukázka naší barokní architektury, kterou lze navštívit v Chlumci nad Cidlinou, na jehož okraji leží. Historie zámku Karlovu Korunu nechal vystavět jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého. Plány vypracoval přední barokní architekt italského původu Giovanni Santini-Aichl a samotnou stavbu vedl proslulý pražský stavitel F. M. Kaňka. Zámek během své existence nezměnil šlechtické majitele. Během okupace v roce 1943 zámek vyhořel a po válce byl zámek i celý majetek Kinských znárodněn. Po roce 1989 pak došlo v restituci k jeho navrácení. Dispozice zámku Zámek má pozoruhodný půdorys. K jeho k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. Právě pro svůj tvar dostal své druhé jméno – Koruna. To první je památkou na návštěvu Karla VI. roku 1723, který po své pražské korunovaci poctil svou návštěvou nově postavené sídlo svého kancléře Františka Ferdinanda Kinského. Hlavní vstup je ze severního průčelí, vede do ústředního prostoru se sallou terrenou, obklopenou toskánskými sloupy. Každé ze tří křídel má v přízemí tři salonky, které vedou přímo do centrálního sálu. Zámek se tedy obešel bez chodeb a díky této zvláštní dispozici se nedal vytápět a byl proto neobývatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy. Severně od zámku tak stojí barokní zámecká kaple Zvěstování P. Marie z 20. let 18. století, patrně navržená Santinim, s hodnotným zařízením. Proti zámku se nachází barokní a novobarokní přízemní a patrové budovy. Rozsáhlý anglický park je plný soch. Dříve bývala na Karlově Koruně rozsáhlá výstava Baroko v Čechách. Po restituci ovšem Kinští výstavu zrušili a dnes je na zámku expozice k dějinám jejich rodu a také chovu koní. Tipy na výlet V Chlumci nad Cidlinou můžete navštívit Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov nebo Městské muzeum v Novém Bydžově, Za návštěvu stojí i barokní zámek Sloupno nebo dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.

Dům čp. 16, ulice K Horkám. Praha 15, Hostivař.