Tunel bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda se nachází na severním okraji obce. Byl postaven v letech 1845-1846 na první koleji hlavní tratě z Vídně na sever, v úseku Hranice – Lipník. Šlo o jediný tunel na trati dlouhé 275 km. Projektantem tunelu dlouhého 258,9 m je ing. Karel Hummel. Průměrná šířka 5,72 m a výška 6,3 m. Uvnitř byl tunel vyzděn otesanými žulovými kvádry. Na stavbě pracovalo na 2.500 dělníků nejen z blízkého okolí, ale i z Jeseníků a Slezska. Pro výstavbu tunelu padly dva grunty a osm chalup, což bylo nakonec méně než se předpokládalo. Druhá kolej vybudovaná v roce 1873 vedla již mimo tunel. V polovině 90. let 19. století bylo již zřejmé, že tunel je zastaralý a prostor druhé koleje bude rozšířen a rozšířen na dvoukolejný. To vzbudilo odpor místních, kteří požadovali aby zrušený tunel neměl pro ně nějaké riziko a aby procházející železnice byla ohrazena vysokým plotem a nerušila tak místní hlukem a kouřem. Provoz tunelu byl ukončen 30.5.1895. O třicet let později se tunel stal obecním majetkem, ostatně dráha se o ráda zbavila, aby neměla zbytečné výdaje na jeho údržbu. Ještě v roce 1965 při projektování třetí drážní koleje se uvažovalo o využití tunelu. Tato myšlenka však nedošla realizace a jistě asi nikdy již nedojde. Do dnešní doby se dochovaly oba portály a blízké terénní pozůstatky drážního tělesa. Samotný tunel je nepřístupný.

Je to jediná z mramoru vysekaná socha nejen na Karlově mostě, ale v celé české barokní výtvarné kultuře. Byla sem přivezena už hotová ze Salcburku, kde ji vytvořil rakouský sochař Michal Bernard Mandel v roce 1714. Sv. Filip Benicius byl pro svoji horlivost v hlásání víry roku 1267 jmenován generálním vikářem řádu servitů. Světec má na sobě roucho servitů, v levé ruce drží kříž, ratolest a knihu. Vedle nohou má položenu papežskou korunu, jelikož měl být roku 1268 zvolen papežem. ale odmítl a raději před tímto úkolem uprchl. V salcburském muzeu se nachází hliněný model. Roku 2000 byla socha restaurována.

Turistické informační centrum ve Velkých Pavlovicích se nachází v příjemných prostorech městské knihovny umístěné v takřka rodinném domku na Hlavní ulici s bezbariérovým přístupem. V našem Infocentru se dovíte vše nejen o proslulém jihomoravském vinařském městečku Velké Pavlovice, ale také o obcích Dobrovolného svazku obcí Modré Hory, Mikroregionu Hustopečsko a tipech na výlety do okolí. Zdarma si od nás můžete odnést nesčetné množství propagačních letáků a orientačních map. K prodeji nabízíme škálu turistických a cykloturistických map našeho regionu, pohlednice Velkých Pavlovic i okolních obcí, upomínkové předměty, sběratelské předměty jako jsou Turistické známky, Turistické suvenýry, odznaky na hole, dřevěné pohlednice, keramické píšťalky, zvonečky a mnohé další. Součástí Infocentra je i útulný dvorek se stojany na kola, posezením pod pergolou porostlou vinnou révou a pravý slovácký vinný sklípek, kde se nachází i menší vinotéka s víny místních vinařů. Již nyní Vás srdečně zveme k návštěvě!

Římskokatolický kostel sv. Josefa se nachází v městké části Lány v ulici U Stadionu. Základní kámen kostela sv. Josefa byl položen v roce 1894. Kostel zde byl založen zároveň s klášterem redemptoristů. Stalo se tak na popud P. Josefa Karleggera, který zatoužil rozšířit aktivity konclířovských redemptoristů do Svitav. Karlegger ovšem v jednání se Svitavami neuspěl, zato Lánští projevili o klášter redemptoristů zájem a poskytli pozemek k výstavbě. Kostel byl po dvou letech prací (8. září 1896) slavnostně vysvěcen. Redemptoristé tu pak působili nerušeně až do roku 1945. V roce 1946 byli německy mluvící příslušníci vyhnáni. Čeští redemptoristé zde působili jen do 14. dubna 1950, kdy je zatkla a uvěznila komunistická tajná policie. Klášterní budovy získala nemocnice a správa kostela připadla svitavské farnosti. Stavba kostela má podobu trojlodní baziliky se dvěma věžemi v průčelí. Je postavena v novorománském slohu z červených cihel, díky čemuž bývá kostel také nazýván „červený“. Hlavní vchod v průčelí je zdoben ústupkovým portálem, v jehož tympanonu se nachází reliéf Ježíše Krista jako Dobrého pastýře. Interiér je taktéž zařízen v novorománském slohu. Na stěnách hlavní lodi se nachází devět výjevů ze života sv. Josefa od J. Pešáka z roku 1910. Po straně obětního stolu je dnes umístěn velký misijní kříž z roku 1919. V současné prochází kostel postupnou rekonstrukcí.