Kaple byla postavena v roce 1672 hraběnkou Šternberkovou pro klášter theatínů. V roce 1783 byla zrušena a zbořena. Dnes po ní najdeme pouze torzo na hradní rampě na Hradčanském náměstí.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v blízkosti brány Matky Boží na západě hraze-ného jádra města Jihlavy. Kostel vznikl spolu s klášterem kolem roku 1250. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí, klenby lodí i kněžiště. Na nově vznikající stavbu měly silný inspirační vliv rakouské cis-terciácké stavby ve Stein an der Donau a v Laa an der Thaya a německý Maulbronn.V 80. letech 14. století byla stavba kostela rozšířena o dvě kaple při západní lodi a nad křížením byla vystavěna osmiboká zvonice. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště a uzavřeno pětibokým závěrem. V této době byla také k východní straně presbytáře přistavěna kaple svatého Wolfganga. Ve 30. letech 18. století byl kostel přestavěn v barokním duchu – vzniklo nové hlavní průčelí a nad předsíní byla v roce 1756 vystavěna kruchta. V interiéru kostela jsou zachovány zbytky raně gotické nástěnné výzdoby a tři plastiky světic v pozdně gotickém stylu. Z počátku 15. století pochází i freska „Přepadení Jihlavy“ zachycující skuteč-nou událost, která se významně zapsala do dějin města. Při kostele stával také hřbitov, který byl zrušen ještě ve druhé polovině 16. století. Přibližně v téže době se započalo s výstavbou přilehlých měšťanských domů a budova kostela se tak v podstatě stala součástí městské zá-stavby. V roce 1784 získal kostel statut kostela farního, kterým je dodnes. Klášterní komplex je nyní součástí Provincie Řádu minoritů v ČR.

Vlašský dvůr byl dlouhou dobu střediskem hospodářské moci Českého státu, centrální královskou mincovnou a také sídlem panovníka při jeho návštěvě Kutné Hory. Stavba byla založena koncem 13. století. Kolem nádvoří oválného půdorysu byly zbudovány mincovní kovárny (šmitny) a ražební síň (praghaus) kde byly raženy stříbrné pražské groše. Na přelomu 14. a 15. století došlo za vlády krále Václava IV. k radikální přestavbě objektu na důstojné panovnické sídlo. Vystavěn byl dvoupatrový palác s reprezentačními sály, věž, kaple a pod ní královská pokladnice. V zasedací síni se dodnes zachovaly fresky znázorňující dvě velké události, které se zde udály. Jedním je vydání „Dekretu kutnohorského“ Václavem IV. a ten druhý byla volba českého krále Vladislava Jagellonského. Kaple patří dodnes k vrcholům české gotické architektury. Barokní doba Vlašský dvůr příliš nezasáhla, stejně tak jako městské požáry. Díky tomu se v podstatě původní stav objektu zachoval až do konce 18. století kdy skončila činnost horního úřadu. Význam tohoto objektu tak rychle upadl a postupem času se dostal do vážného stavebního stavu, hrozilo dokonce zlikvidování. Naštěstí v závěru 19. století bylo rozhodnuto o novogotické přestavbě pod vedením architekta Ludvíka Lábra, mimo jiné vcelku zdařilé úpravě. Odstraněny byly především ruiny výrobních prostor. V objektu se konají celoročně prohlídky pro veřejnost.

Přesto, že je Petržílkovský ostrov oproti ostatním pražským ostrovům trpaslíčkem, je s břehem Vltavy dvakrát přemostěn. Jednak ho spojuje s břehem lávka a jednak je vstup na ostrov také umožněn po můstku mezi Malostranskou vodárenskou věží a sousední budovou na pevnině. Lávka je určena pouze pro pěší.