Již kolem 10. století je doložené osídlení městského typu v Týně nad Vltavou. Od této doby patřila celá oblast pražským biskupům. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1229. V polovině 13. století byl v Týně vybudován hrad. Vznik zámku Významným rodem, který se zasloužil o rozkvět panství, byli Čabeličtí se Soutic, kteří zde sídlili v polovině 15. století. V roce 1621 po stavovském povstání se stalo držitelem týnského panství opět pražské arcibiskupství a zůstalo jeho vlastníkem až do poloviny 19. století. Koncem 17. století získalo náměstí Týna novou dominantu - zámek. Podoba zámku Původně arcibiskupský zámek Týn nad Vltavou je raně barokní stavba, postavená roku 1699 stavitelem d'Alfierim na místě několika měšťanských domů. Zámek dnes nepůsobí příliš honosným vzhledem, připomíná spíše budovu školy či úřadu. Objekt je jednoduchá obdélníková dvoupatrová budova, v průčelí se nachází portál zdobený pilastry, nad vchodem je špaleta. Sídlo sloužilo původně jako rezidence pražského arcibiskupa. Po většinu historie sloužil zámek jako správní centrum panství, byly zde umístněny kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes zde sídlí městské muzeum s expozicemi keramiky, vorařství, loďařství a loutkářství. Zajímavostí muzea je, že v září na „Dny evropského dědictví“ bývá vystaven tzv. Vltavotýnský zlatý poklad: 2 kalichy, 2 pásy a mince, které byly ukryty od třicetileté války do roku 1970 v domě U modré hvězdy na náměstí Míru. Budova zámku je v dobrém stavu, pečlivě udržována. V zadním traktu se nachází také restaurace jihočeské domácí kuchyně. Tipy na výlet V Kolodějích nad Lužnicí můžete navštívit židovský hřbitov. V nedaleké Bechyni na vás čeká renesanční zámek, lázně, minoritský klášter nebo rozhledna Radětice. Ubytování najdete přímo v Týně nad Vltavou.

Městská část Praha - Zbraslav je součástí správního obvodu Praha 16.

Přírodní památka Hřídelecká hůra se nachází na východním okraji obce Hřídelec. Nevede sem značená cesta, je potřeba se z centra obce vydat směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak posléze vyjetou cestou kolem jednoho z domků přímo k jeho úpatí, kde se přírodní památka nachází. Přírodní památku tvoří jedna z nejmladších sopek v regionu se vzácnými nerosty. Vulkanický pahorek v Novopacké vrchovině je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v českém masívu a představuje denudací (odnosem) okolních usazených hornin odkrytou výplň sopečného komína. Přes dílčí nerušení lomovou jámou má přirozený tvar, který připomíná původní sopečný kužel – vytváří ho obal čedičové žíly, tzv. aglomerátní láva. Historickou těžbou kamene a samovolným uvolněním mekčích výplní vznikly komory. V čedičové lávě, která při výlevu prorazila nadloží slínovce a v tzv. komínové brakcii vznikly četné dutiny, v nichž došlo ke krystalizaci množství významných minerálů, např. amfibol, dolomit, kalcit, olivín, pyrit, siderit, aragonit a další. Nerosty byly nacházeny hlavně při těžbě čediče v lomu činném ještě na počátku 20. století. Zajímavostí jsou pravidelné šestiboké útvary, odkryté v umělých skalních dutinách – tzv. čedičové varhany (horizontální polohy). Ke zdejší teplomilné vegetaci patří například zběhovec lesní, tařinka kališní, pamětník rolní, mochna jarní, rozchodník ostrý a další. V dutinách a na římsách skal hnízdí poštolka obecná, ve skalním podzemí zimuje netopýr černý.

Výletní restaurace s dvacetimetrovou vyhlídkovou věží se nachází v obci Rašovka. Objekt postavil podnikatel Josef Lank na místě bývalé restaurace, která v roce 1962 vyhořela. Provoz nové restaurace s rozhlednou byl zahájen 10.6.2006.