Území, které bývalo centrem chudiny, se nachází na katastru Starého Města při Dvořákově nábřeží u nemocnice Na Františku. Název je odvozen od bývalého kostela sv.Františka.

Pamětní síň patřící pod Městské muzeum ve Skutči. Stálá expozice Rodný domek skladatele Václava Jana Tomáška (1774-1850). Doklady o životě a díle nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele předsmetanovské doby, skutečského rodáka.

Základní kámen k evangelickému kostelu byl položen 21.8.1904 a již 8.12.1905 byla stavba dokončena. Neorománský kostel inspirovaný porýnskou středověkou sakrální archtekturou byl postaven podle plánů stuttgartských architektů Eisenlohra a Weigla. Věž kostela nad hlavní předsíní je vysoká 26 m. I když je kostel postaven na svahu a velmi úsporně zhotoven, neprojevuje se žádný zásadní stavební problém a obstál dokonce menší zemětřesení. V letech 1960-85 docházelo k postupným opravám, v roce 1990 byla provedena rekonstrukce vytápění na teplovodní systém, díky příjemnému teplu je tak využíván celoročně. Na věži kostela byly původně tři zvony, které vážily dohromady 1.140 kg a stály 3.069 marek. Dnes je zde jen jediný (Luther), ostatní dva byly zabaveny v době druhé světové války pro potřeby válečného průmyslu. Kostel má i jednu neobyčejnou zajímavost. I když jsou zde varhany, žádné neuvidíte. Jde o pozoruhodný malý starý nástroj, který byl zabudován s celým prospektem tak, že nejsou vidět žádné píšťaly. Původně sloužily divadlu ve Weimaru, při jeho rekonstrukci byl tento nástroj vyřazen. Dnes již neznámý občan snad bydlící v Kynšperku je zakoupil a kostelu daroval. Rozebrané byly přepraveny vlakem a sestaveny za dva týdny občanem, který nebyl varhanář, ale stavitel klavírů. Již tehdy byly mechanické dřevěné části opotřebované a kovové části poruchové. Hra na tento nástroj vyžadovala velkou znalost stroje a správnou volbu rejstříků, aby byl poslech přijatelný. Varhany nešly nikdy ladit, neboť neměly správný regulační měch. Při stěhování byl dokonce jeden rejstřík vyměněn za odpovídající trendu tehdejší doby, ale neodpovídal originální dispozici varhan. Dne 8.11.2004 začala náročná oprava varhan. Byly rozebrány do jediné píšťaly, celkem jich bylo 378, vyčistěny, opraveny, vráceny na původní místo a naladěny. Oprava trvala plných 14 dnů a zhruba 13 hodin denně. Byl tak zachráněn unikát, kterých již v naší republice mnoho není. Od roku 1946 užívá kostel českobratrská církev evangelická.

Stálá expozice:Třípatrový větrný mlýn holandského typu. Expozice tradičního bydlení z 20. let 20. století - Větrné mlýny na Moravě - Mineralogie Moravského krasu - Olomučanská keramika - Historie a vývoj železářství a hornictví - Historie obce Rudice - Jeskynní systém Rudického propadání - Archeologické výzkumy rudického propadání a středověké osady Bystřec v Rakoveckém údolí. Rudická galerie (kulturní dům Rudice). Geopark.