Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.

Budova Starého proboštství se přimyká k jihozápadní straně chrámu sv. Víta. Původně, ve 13. století, zde byl biskupský dům. Po požáru v roce 1541 zde vnikly domy nové. V letech 1660 – 1662 je probošt J. F. Rasch nechal spojit. Další přestavbu dům prodělal za 1701 – 1702 za probošta D. J. Mayera. Klasicistní podobu budova získala v roce 1789 za probošta E.D. Kriegera. Od roku 1871 byl dům využíván staviteli chrámu sv. Víta J. Mockerem a K. Hilbertem. Nároží domu je ozdobeno sochou sv. Václava z roku 1662.

Je dobře, že kromě vysokých a nákladných stožárů provedených z oceli nebo z betonu vznikají i menší vyhlídkové stavby, jejichž stavebníci se objedou bez miliónových rozpočtů a těžké stavební techniky. Jedním z těchto případů je i tato dřevěná rozhledna nad obcí Modrá. S myšlenkou postavit zde malou vyhlídkovou stavbu přišel podnikavý starosta pan Miroslav Kovařík v roce 1999. Sám nakreslil její plán a během jediného měsíce ji postavili spolu s dalšími občany, místními skauty. Jedná se o jednoduchou konstrukci. Nosnou část tvoří čtyři opracované kmeny, k nimž jsou připevněny dvě vyhlídkové plošiny ve tvaru šestiúhelníku. První se nachází ve výšce 3,3 m, druhá je o 2,5 m výše. Výstup na obě plošiny umožňují obyčejné žebříky. Celá konstrukce měří od paty až ke špičce stříšky 8,3 m. Náklady na její zbudování se pohybovaly kolem 100.000 korun. Svým umístěním se stala součástí naučné stezky Modřansko. V srpnu 2003 byla konstrukce kvůli vylepšení výhledu zvýšena ještě o jedno patro. Když zdoláte tři dřevěné žebříky, spatříte Vizovické vrchy, Zlínskou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chřiby, Pálavu či Hostýnské vrchy. Což vzhledem k výšce rozhledny není vůbec špatné. Věž je volně přístupná.

Pamětní deska českého pedagoga Františka Bakuleho je umístěna na Vyšehradě, na budově Jedličkova ústavu, kde působil.