Památník Prokopa Diviše v Přímětících, který spravuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě, je symbolickou připomínkou života a díla řádového bratra premonstrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu.  Drobná funkcionalistická stavba se nachází ve znojemské městské části Přímětice, v parku u farního kostela sv. Markéty. Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek (26. března 1698 Helvíkovice u Žamberka – 25. prosince 1765 Přímětice u Znojma), byl slavný český premonstrátský kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu (1750–1754). Svůj "meteorologický stroj", který fungoval jako bleskosvod, sestrojil sice dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin (teoretický koncept 1753, sestrojen 1760), ovšem na základě odlišné, ne zcela správné koncepce.   Popis expozice Autorem návrhu památníku je brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Repliku bleskosvodu zkonstruovali v učňovské škole brněnské Zbrojovky podle plánu, který z dobového popisu Divišovy "povětrnostní mašiny" zhotovil znalec života a díla Prokopa Diviše dr. ing. Vladimír Sach. Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936. Znovuotevření Památníku provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě u příležitosti 300. výročí Divišova narození v roce 1998. Exponáty dokumentují život a dílo P. Diviše a oslavy jeho výročí ve Znojmě a v Příměticích v létech 1898 až 1998.

Původní gotická radnice byla postavena v první polovině 14. století. Z ní se zachovala do dnešní doby radniční věž postavená o něco později v letech 1502-20. Na čtyřech mohutných pilířích byla sklenuta do lomeného oblouku předsíň radnice. Na předsíni byla vybudována arkýřová kaple s gotickými okny. Věž je zakončena osmibokou vyzděnou helmou, posázenou po stranách kraby. Kolem ní je pak ochoz kam je přístup s průvodcem. Věž je vysoká 53,7 metrů. Vlastní radnice byla později barokně přestavěna.

Kostel sv. Jiljí na Kostelním náměstí byl vybudován v letech 1280-1380. Původně měl dvě věže, severní „červenou“ a jížní „bílou“. Teké byl původně zasvěcen sv. Mikuláši, svoje dnešní zasvěcení sv. Jiljí proběhlo za třicetileté války. Chrám často poničil požár a také za třicetileté války. Tehdy 16.8.1634 vtrhli do svatyně Sasové a povraždili všech zhruba okolo 200 ukrytých obyvatel včetně žen a dětí. V 17. století byly barokně upraveny věže. Severní věž byla několikrát zasažena bleskem a také vyhořela. Její stav byl postupně natolik vážný že musela být nejprve podepřena pilířem a nakonec roku 1846 ubourána do úrovně kostelní římsy. Barokně upravený kostel byl v průběhu 19. století v několika fázích regotizován. V letech 1913-1918 byl upraven do původní a zároveň dnešní podoby Kamilem Hilbertem ve spolupráci s V. Suchardou. Trojlodní kostel má dnes již jednu věž vysokou 66 m, nejstarší jeho částí je presbytář s raně gotickým portálem v jižní stěně. Dnešní sakristie byla původně kaplí sv. Doroty. Presbytář, hlavní i boční lodě kryje gotická křížová žebrová klenba. Okna v lodi mají krásné kružby. Přízemí jižní věže má hvězdicovou klenbu z huti Petra Parléře. Na několika místech v kostele se dochovaly zbytky nástěnných maleb. V interiéru se nachází také plastika prvního patrona kostela sv. Mikuláše rovněž z huti Petra Parléře. Jinak je většina zařízení barokní. Hlavní oltář pochází od F.M.Kotterbauera s oltářním obrazem od neznámého autora z roku 1704. Kazatelna je z roku 1770. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, který byl zrušen v roce 1821.

Jedlová hora, okres Most.