Kostel sv. Petra a Pavla stojící na vyvýšeném místě v Řeporyjích je v jádru románská stavba z 12. století. Původní dispozice byla čtvercová se čtyřmi apsidami. Později byla přistavěna hranolová věž. Roku 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. Počátkem 20. století provedl František Mach rekonstrukci původní stavby. Zajímavostí je, že zde v letech 1909 – 12 působil spisovatel Jindřich Šimon Bar. Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.

Muchovo muzeum zve k prohlídce děl velkého českého umělce Alfonse Muchy (1860-1939), nejznámějšího ze zakladatelů secese. Obsáhlý výběr jeho prací, zapůjčených Muchovou nadací, sestávající z litografií, olejomaleb, kreseb, pastelů, soch, fotografií a osobních předmětů, poskytuje jedinečný pohled do světa slavného autora plakátů pro Sarah Bernhardtovou, legendární pařížskou herečku konce 19. století.   Popis expozice Expozice nabízí souhrnný pohled na životní dílo Alfonse Muchy (1860-1939), kromě jeho Slovanské epopeje. Těžiště expozice je zaměřeno na pařížské období (1887-1904), které je světově nejproslulejší. Zde se prezentuje ucelená kolekce plakátů, v čele s nejvýznamnějšími plakáty pro Sarah Bernhardt, soubor charakteristických dekorativních panó, početná ukázka z Documents décoratifs (1902), ukázka z pařížských skicáků. Další dekorativní předměty, plastika a ukázky z knižní tvorby jsou uloženy ve vitrínách. Zvláštní skupiny jsou vytvořeny z plakátů vzniklých později v Čechách (1910-1939), z kreseb a olejomaleb. Není zanedbán ani vztah Muchy k Praze. V závěru expozice je náznak Muchova ateliéru s originálním nábytkem, fotografie jeho rodiny a souborem ateliérových fotografií pořízených Muchou v Paříži. Součástí expozice je také půlhodinový dokument o životě a díle Alfonse Muchy. Součástí musea je obchod s dárkovými předměty (reprodukce plakátů, pohlednice, sklo, šperky, šátky, atd.)    

Rozhledna na vrchu Libín patří k nejstarším u nás. Libín je 1096 metrů vysoká hora 4 km jižně od Prachatic. Je nejvyšším vrcholem Šumavského podhůří a nabízela vždy nádherný kruhový výhled. Bílý maják Byla postavena v roce 1883 Šumavským klubem turistů. Byli v něm hlavně Němci bydlící v Prachaticích a okolí. Byla stavěna podle návrhu vídeňského architekta Vyskočila a jelikož v témže roce slavili zásnuby habsburský korunní princ Rudolf s princeznou Štefanií, dostala rozhledna název Rudolfova věž. V roce 1894 byla pro větší pohodlí turistů postavena hájovna, v níž se mohli občerstvit. V roce 1935 dostal rozhlednu do správy Klub československých turistů, v plánu byla rekonstrukce věže, při které by byl vrchol zastřešen a vyrostla by na něm prosklená terasa. Díky válečným událostem z toho sešlo. Proto je její dnešní podoba autentická. Na konci 20.století dostala nový bílý nátěr a když se do ní opře sluneční svit, stává se nepřehlédnutelnou dominantou okolí. Je vysoká 27 metrů a na její vyhlídku, která je ve stejné výšce vede 138 schodů. Kruhový výhled zahrnuje kromě Šumavy a blízkých Prachatic také Novohradské hory, Českobudějovickou pánev, horu Kleť, Písecko, Strakonicko a Brdskou vrchovinu. V případě velmi dobré viditelnosti vystupují na jihu alpské vrcholky. Rozhledna na Libínu je přístupná po celý rok v otvírací době přilehlého občerstvení.   Výhled sever: Prachatice, Písecko s Jarníkem a Velkým Kamýkem, Středočeská pahorkatina východ: Kleť a Blanský les jih: Šumava a Lipno, Alpy západ: Boubín Popis cesty Ideální cesta k rozhledně vede od parkoviště v obci Labínské Sedlo a odtud půjdete pěšky po modré značce asi 2 kilometry. Převýšení je kolem 250 metrů k rozhledně. 

Kamenná pamětní deska připomíná boj českých vlastenců proti německým okupantům v květnu roku 1945.