Plastika Boje sv.Jiří s drakem je umístěna na východní straně chrámu sv.Jiří na náměstí U sv.Jiří. Pochází z počátku 16.století, autor je neznámý. Plastika se stejným námětem, kopie od sochaře Kulhánka z roku 1934, je umístěna i na boku trojlodí kostela sv.Jiří. Lze jí vidět z Jiřské ulice.

Zříceninu Jenštejna můžeme navštívit ve stejnojmenném městě, severovýchodně od Prahy. Rodové sídlo Jana z Jenštejna Hrad založil Jenec z Janovic, dvorský místosudí, ve 30. letech 14. století.  Roku 1368 ho získal Pavel z Vlašimi a jeho úspěšný syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, rodové sídlo velkoryse přestavěl. Roku 1490 však o své oblíbené sídlo v důsledku sporů s králem Václavem IV. přišel. Poté se zde vystřídalo velké množství šlechtických majitelů, kteří se však do dějin nevelkého a málo důležitého hradu stavebně ani dějinně výrazně nezapsali. V roce 1583 se Jenštejn stal součástí panství Brandýs nad Labem a začal pustnout. Definitivně byl zničen za třicetileté války roku 1641 Švédy. V průběhu dalších století v jeho areálu vzniklo několik usedlostí. V 19. a ještě na počátku 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu ke stavbě domků v prostorách hradu. Vodní hrad Protože poloha hradu na konci mělkého údolí byla vyloženě nevýhodná, hrála v obranném systému důležitou úlohu voda. Jenštejn byl tedy vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napouštěn vodou z rybníka. Původní podoba hradu byla běžným šlechtickým hradem bergfritového typu. Velkolepá přestavba Jana z Jenštejna učinila z hradu jednu z nejluxusnějších rezidencí v zemi. Jádro bylo přístupné přes příkop z předhradí, které je dnes zcela zaniklé. Trojúhelné nádvoří obklopovala ze tří stran palácová křídla, z nichž se dodnes částečně dochovala pouze nádvorní zeď se zbytky několika otvorů a části bočních stěn křídla za věží. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá okrouhlá věž v nároží, srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou. Ze staré věže byla použita pouze dvě spodní podlaží.  Na tomto soklu vznikla čtyři nová patra a celou stavbu ukončila zděná helmice s vikýři, dochována ve zbytcích. Líc nové části byl částečně vyzděn z bosovaných kvádrů. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště. Do věže se vcházelo po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce. Celé toto podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí s drobným, polygonálním presbyteriem v síle zdiva, rovněž zaklenutým žebrovou klenbou. Celou kapli osvětluje jediné hrotité okénko v ose presbytáře. V okolí můžete navštívit i zámek Ctěnice nebo třeba Vinořský zámek. Pokud zde budete chtít strávit třeba víkend, pak vhodné ubytování najdete v okolí Prahy.

Pod zámekem při Tyršově ulici stojí budova bývalé městské elektrárny, postavená v secesním stylu roku 1911. Polná tak byla jedním z mála míst v rakousku-uhersku, která měla vlastní výrobu. Provoz byl zastaven v roce 1941 a stavba přebudována na obytnou. Následně začala chátrat a obnovy se dočkala až za nového majitele na sklonku 20. století.

Zdymadlo Modřany je nejmladší z vodních staveb vybudovaných pro zabezpečení splavnosti Vltavy. Soustava, kterou tvoří plavební komora a Modřanský jez bylo vybudováno v letech 1978 – 1984. Usnadňuje lodní dopravu v Pomořanské a Modřanské úžině a v Radotínském přístavu. Součástí stavebního komplexu je i vodní elektrárna.