Monumentální novorenesanční bazilika Božského spasitele v italském duchu byla vystavěna v letech 1883-1889 podle projektu arcibiskupského architekta Gustava Meretty. Architekt se zde zjevně nechal inspirovat římskou katedrálou Santa Maria Maggiore. Trojlodní bazilika zakončená půlkruhovou apsidou je netradičně orientována sever-jih, přičemž oltář se nachází na jižní straně. Chrám je 67 m dlouhý a 29,8 m široký, hlavní loď je 14 m široká a 22 m vysoká, boční lodě pak mají proporce poloviční. V hlavní lodi je trámový strop s kazetami a nad kněžištěm se nachází fresková malba Klanění beránkovi. V průčelí chrámu stojí dvě 64 m vysoké věže. Ve východní se nachází největší zvon (Salvátor) o průměru 164 cm a váze 2.446 kg. V západní věži pak tři zvony: Cyrila a Metoděj (1.194 kg), Prokop (724 kg) a nejmenší Florian (435 kg). Katedrála Božského spasitele je po chrámu na Velehradě druhým největší církevní stavbou na Moravě a pojme na 4.000 věřících. Ve vybavení kostel je i zajímavá křížová cesta řezaná do dřeva. Objekt je většinou přístupný veřejnosti.

Nejpozoruhodnější ukázka lidové tvořivosti se nachází zhruba 1,5 km jižně od Kunratic u Cvikova, vede k ní zelená odbočka.Jde o impozantní do skály vytesaný reliéf se středověkým námětem. Autory tohoto díla jsou dva místní rodáci, řídící učitel Karel Beckert a strážník Karel Bundesmann, kteří reliéf vytvořili společně v roce 1910. Jde o reliéf rytíře na bujném koni a o něco níže postavu zoufalé dívky. Znázorňuje místní pověst a vztahuje se k legendární postavě zlého rytíře Kuna, jenž sídlil na tvrzi, která stála na Zámeckém vrchu nad Kunraticemi. Krutý šlechtic prý pronásledoval dívku místního mlynáře. Dívce se vždy podařilo uniknout, ale jednoho dne ji překvapil ve skalách pod Kovářským vrchem. Když už se zdálo, že nemá šanci, skočila z okraje skály do nebezpečné bažiny. Rytíř již nestačil koně zastavit, zřítil se také a utonul. Dívku podle pověsti zachránila široká sukně, která zbrzdila pád, podle jiné legendy ji zachránil anděl strážce, který se v poslední chvíli objevil.

Pustý hrádek se nachází nedaleko hradu Kašperk, vede k němu turistické značení a je volně přístupný. Historie spjatá s hradem Kašperk Pustý hrádek vznikl za Švamberků v první polovině 15. století a stal se předsunutým opevněním nedalekého hradu Kašperk. Zaujal totiž nebezpečnou vyvýšeninu, odkud by Kašperk mohl být ostřelován nově vyráběnými palnými zbraněmi. Pustnout počal spolu s Kašperkem koncem 16. století. Podoba hrádku Předsunutou baštu Pustý hrádek tvořila protáhlá plochostropá a patrně věžovitá stavba, směrem od hradu opatřená břitem. Dnes je zde k vidění nepatrný kus zdiva a odtud nedaleko stojící hrad Kašperk v celé své kráse. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Sedle u Albrechtic, navštívit Muzeum motocyklů a expozici české hračky a Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. V Hartmanicích najdete židovskou synagogu nebo Vintířovu skálu nedaleko od nich. Ubytovat se můžete v Kašperských Horách. M.K.

Podvinný mlýn.