Židovský hřbitov se nachází zhruba 1,5 km západně od obce. Ze silnice Drmoul – Tři Sekery je potřeba projít malou osadou Panský Vrch a po cca 100-200 m za ní vede (označená) malá cesta vlevo do lesa přímo ke hřbitovu. Založen byl nejpozději v 17. století, písemně je poprvé doložen roku 1676. Dnes se na nevelké neohrazené ploše dochovalo přibližně 360 náhrobků pocházejících z let 1673-1936. Nacházejí se zde barokní a klasicistní žulové náhrobky zdobené prvky lidového umění, nejčastěji jde o rostlinné motivy. Židovská synagoga, která se nacházela v Drmoulu (1800-1803) byla v roce 1938 vypálena a zbořena. Na jejích základech byla po válce postavena hasičská zbrojnice.

Rozhledna Dubice je vysílač mobilního operátora s přístupnou vyhlídkovou plošinou, nedaleko obce Radejčín nad nově stavěným tunelem dálnice D8. Stavba 30 metrů vysoké železné konstrukce vysílače byla dokončena v roce 2009. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je přístupná po točitém schodišti o 97 schodech. Zajímavé je také opláštění věže. Vyhlídková plošina poskytuje kruhový rozhled na celé České Středohoří a další místa.

Zámek Proseč - Obořiště, okres Pelhřimov.

V Kolíně bylo jedno z největších center židovské kultury v Čechách. Židovské osídlení je doložené od 14. století a nejvyšší počtu dosáhla zdejší komunita v polovině 19. století, kdy zde žilo kolem 1700 Židů. Svůj význam si židovská kolínská obec uchovala až do 2. světové války. První synagoga stála v Kolíně již v 15. století, byla dřevěná a poté co byla zničena požárem, vznikla v letech 1642-1696 raně barokní synagoga. Byla vystavěna na stejném místě, tedy v ulici Na Hradbách ve dvoře domu čp. 157/12. Byla několikrát stavebně upravována. V roce 1721, byla synagoga rozšířena o přístavbu na západní straně a boční prostory, v roce 1815, kdy byla rozšířena do parkánu přilehlého městského opevnění a poslední změny proběhly v letech 1844 - 1846 v souvislosti s připojením budovy židovské školy. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, roku 1945 byly obnoveny. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec zcela zanikla. Synagoga se stala městským majetkem a sloužila jako depozitář muzea. Na přelomu tisíciletí prošla rekonstrukcí a v současnosti se využívá ke kulturním účelům. Synagoga je přístupná průchodem v bývalé židovské škole, kde je dnes informační centrum. Hlavní prostory synagogy mají lunetovou klenbu a štukovou výzdobu. Motivy jsou typické synagogální, tedy reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny. Jsou zde boční arkádové prostory a dochoval se i ochoz pro ženy. Z vybavení se na původním místě zachovala schránka na tóru (arón ha kódeš) s hebrejským textem, který je datován 1696. Synagoga v Kolíně je cenná především tím, že se dochovala ve své původní barokní podobě.