Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Divadlo Na zábradlí vzniklo v roce 1958, jako první představení uvedli divadelní hru s písničkami Kdyby tisíc klarinetů. Divadlo dostalo název podle uličky vedoucí z Anenského náměstí na nábřeží.
Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Historie hradu Za jeho založením stojí kolonizační činnost rodu Michaloviců, kterou prováděli z hradu Ostrý. Jeho založením sledovali Michalovicové zejména zabezpečení zemské stezky z Čech do Lužice a Saska a také plnil úlohu správní. První písemná zmínka o něm je z roku 1395 a hrad je tehdy součástí kamenického panství. V roce 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald. V souvislosti s husitskými válkami se Falkenštejn často objevuje v písemných pramenech. Byly z něho podávány do Lužice zprávy o pohybu husitských vojsk. V r. 1428 prodal Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. Za Vartemberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1457. Podoba hradu Na temeni skály se dodnes dochovaly vytesané zbytky komnaty a kaple. Nadzemní části hradu byly ze dřeva a tak se z nich do dnešní doby nic nedochovalo. Přístupová cesta vede na horní plochu spárou mezi skalami. Hlavním objektem hradu byla patrně dřevená obytná věž a prostorná síň. Ta byla spojena s kaplí, v níž je patrný kamenný oltář na zaobleném kněžišti. Vodou zásobila hrad dosud patrná cisterna. V r. 1852 dala Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Přitom bylo nalezeno mnoho šípů, ostruh, hliněných střepů, v cisterně kopí s ratištěm. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska. Tipy na výlet U Jetřichovic najdete přírodní památky jako Mariinu skálu, Vilemíninu vyhlídku, Pavlínino údolí, skalní průchod Úzké schody, skalní masiv Rudolfův kámen a mnohé další. Nedaleko od Chřibské si můžete prohlédnout zříceninu hradu Chřibský hrádek nebo akvadukt. Ubytování najdete v Jetřichovicích nebo Krásné Lípě.
Pamětní deska vlastenců, kteří padli v květnu roku 1945 v boji s německými okupanty.
Doporučujeme
Říp
Říp (456 m) je výrazná dominanta Polabské nížiny s románskou rotundou na vrcholu. Je vidět zdaleka, protože před Vámi vystoupí z rovinaté krajiny. Leží 5 km jižně od Roudnice nad Labem. Její původ je čedičový. Ale toto všechno není důvodem proč ji každoročně navštíví tisíce lidí, kteří jsou ochotni se vydat po příkré cestě po úbočí s níž je krásný výhled do kraje. Tou pravou pohnutkou k výletu je to, že Říp je památné místo české mytologie a historie. Tady to vše začalo. Tady se podle legend a mýtu měli usadit první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se mělo odehrát pojmenování země jménem jejich vůdce. Zde byla pronesena památná slova, vyřčená praotcem Čechem „To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Legendu, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi. a nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Hora měla odjakživa velký význam pro národní cítění. Ostatně právě proto se sem často konaly celonárodní pouti, na vrcholu Řípu promlouvali buditelé a když se národu něco zdařilo, nebraly oslavy na Řípu konce. Nejznámější procesí se konala v letech 1848, 1868, 1900 a 1914. A aby byl význam hory pro českou vlast podtržen, v roce 1868 byl na úpatí hory vylomen první základní kámen k novému Národnímu divadlu v Praze.Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou věží je dovršením stavebního vývoje české rotundy. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jiří, patronu orby. Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru. Později ji měli v držení některé šlechtické rody, nejdéle Lobkowitzové. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy byly provedeny v roce 1826 při příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. V průběhu 19. století byla ještě přestavěna v puristickém duchu. Plastika v apsidě symbolizuje přeměnu kočujících Slovanů v usedlý zemědělský lid. Dnes je v kostelíku sv. Jiří malé muzeum. Po kamenitých cestách vede na vrchol několik turisticky značených tras. Na vrcholu čeká na návštěvníky možnost občerstvení v turistické chatě, postavené roku 1907. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp!“