Zdymadlo Modřany je nejmladší z vodních staveb vybudovaných pro zabezpečení splavnosti Vltavy. Soustava, kterou tvoří plavební komora a Modřanský jez bylo vybudováno v letech 1978 – 1984. Usnadňuje lodní dopravu v Pomořanské a Modřanské úžině a v Radotínském přístavu. Součástí stavebního komplexu je i vodní elektrárna.

Ve vsi Měšice, nedaleko Prahy, stojí rokokový zámek s prvky klasicismu. Původně zde stávala tvrz, poprvé zmiňována v roce 1434. Historie zámku Měšický zámek byl postaven v letech 1767 - 1775 místo renesanční tvrze pro F. A. Nostice podle A. Hoffeneckera. Zajímavostí sídla je, že zde byl v roce 1775 instalován první bleskosvod v Čechách dr. J. T. Klinkošem. V první etapě výstavby zámeckého objektu v letech 1767 - 1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova.Další zámeckou zajímavostí je zdejší pobyt Josefa Dobrovského v letech 1775 - 1785, který zde působil u majitelů, Nosticů, jako vychovatel. V druhé stavební etapě v letech 1780 - 1790 byla na severní straně přistavena boční křídla v pravém úhlu, tak vznikl čestný dvůr. Původní budova byla obdélníková, dvoupatrová, s mansardovou střechou, členěná na vstupní zahradní fasádě trojicí rizalitů, z nichž střednímu je představen sloupový balkón. Vnitřní výtvarná výzdoba sídla pochází od J. Hagera, V. Ambrozziho a P. Prachnera (zámecká kaple sv. Alžběty Purinské). Z kaple se dodnes zachovaly jen fragmenty. V západním křídle zámku bývalo kdysi zámecké divadlo. Zámek také obklopovala francouzská zahrada přecházející v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Bohužel je dnes park, až na nejbližší okolí zámku, zcela zpustlý. Roku 1945 byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična. Ubytování naleznete přímo v Líbeznici.

Sloupové sluneční hodiny se nacházejí na západní straně jezírka s Lachtanem v horní části Kinského zahrady. Ústřední postavou hodin je sv. Šebestián. Mimo jiné je zde nápis "SWATÝ SEBASTIANE ORODVG ZA NAS". Mnoho návštěvníků považuje tyto hodiny za klasický sloup.

Největší hornické muzeum v České republice nemůže být nikde jinde než v černé Ostravě. Areál, rozprostírající se na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, má širokou nabídku doplňkových služeb a svým návštěvníkům nabízí celodenní výlet mezi památkami v přírodě. Landek je od roku 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Jedná se o unikátní lokalitu z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě spojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky činní z návštěvy tohoto místa nezapomenutelný zážitek. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. V nabídce má tyto stálé expozice: Výstavní vila Zde začíná nejčastěji prohlídka areálu.  Návštěvník zde totiž má užitečnou možnost dát si do širších souvislostí vše, co uvidí v ostatních částech muzea, a tak umocnit dojmy z pobytu v areálu. Najde zde několik tématicky oddělených expozic, které dohromady prezentují průřez několik tisíc let dlouhou historií nejen Landeku, ale celého ostravského hornictví. Podzemní expozice - kulturní památka důl Anselm Vydejte se do podzemí, absolvujte každodenní cestu jako horníci. Jedinečná expozice ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm. Návštěvníci sem sfárají důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu ve stylu průmyslové secese. Expozice důlního záchranářství Landecká expozice báňského záchranářství je největší na světě. Ukazuje vysoce sofistikovanou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty a expozice volně rozmístěné v areálu Exponáty na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby kamenné v podobě sídliště pralidí, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. Stálá expozice: Historie a technický vývoj dobývání uhlí od roku 1782 po současnost. Výstavní budova - historie osídlení Landeku (Landecká Venuše), hornická symbolika, historie důlních svítidel a důlního měřičství. Podzemní expozice zpřístupněna fáráním jámou, štoly z 1. poloviny 19. století, důlní pracoviště včetně dvou mechanizovaných porubů (prezentovány v provozu). Expozice báňského záchranářství - největší svého druhu v Evropě, dýchací, potápěčská, lezecká a měřická technika, funkční část dýmnice. Národní přírodní památka Landek.