Poutní místo zvané taktéž jako „Moravské Lurdy“ se nachází v hlubokém a lesními stráněmi obklopeném údolí řeky Odry nedaleko obce Spálov. Nejdeme zde skalní sluj s kamenným oltáříkem, plastikou P.Marie a pramenem kvalitní pitné vody. Historie místa se začala psát v období třicetileté války. Tehdy zde podle legendy byl zázračně zachráněn švédský voják, kterému se zjevila Panna Marie a zachránila ho pramenem pitné vody. Událost se brzy rozkřikla po okolí a mlynář z nedalekého Spálovského mlýna sem pořídil a zavěsil obraz Panny Marie. Jelikož byl chromý, chodil se sem modlit a pečovat o toto místo, neboť do Spálova to pro jeho zdravotní potíže bylo daleko. Postupně sem začali přicházet další poutníci z celého okolí. Plastika Panny Marie sem byla umístěna v 90. letech 19. století. Zajímavou památkou je kamenná kruhová nádržka na vodu vytékající z jeskyně. Údajně je to původní kamenná křtitelnice ze spálovského kostela, sloužící v něm až do roku 1619, kdy byla nahrazena nynější renesanční cínovou.

Soubor  budov Staroměstské radnice slouží dnes kulturním a reprezentačním účelům hlavního města. Galerie hlavního města Prahy má k dispozici místnosti druhého patra, v nichž představuje veřejnosti aktuální tendence současného umění.

Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází v Husově ulici nedaleko známého Kamenného domu. Jako jediná barokní sakrální novostavba v Kutné Hoře byl vystavěn v letech 1734-1752 podle projektu F.M.Kaňky. Stavbu financovala z velké části městská rada. Byl vystavěn na místě vyhořelého domu, takže na stavbu tohoto typu se nachází nezvykle mezi obytnou zástavbou. Po svém vzniku fungoval jako filiální kostel římsko-katolické církve, v roce 1857 se stal studentským kostelem a po roce 1951 byla jeho liturgická funkce zrušena. Až do roku 1980 sloužil jako skladiště civilní obrany, požární zbrojnice a skladiště stavebního materiálu. Od roku 1980 probíhala náročná rekonstrukce zanedbané stavební památky, v letech 1997-2000 prošel rekonstrukcí interiér za 13 milionů korun a od června 2000 opět slouží k přiležitostným liturgickým účelům a je přístupný veřejnosti v období duben-říjen. Sálová stavba v pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu s ozdobným ohnutým průčelím. Štít svírají dvě věžičky. Výzoba kostela byla pojata jako oslava českých zemských patronů. Malířská výzdoba v podobě fresek pochází od F.X.Palka. Hlavní oltář od F. Platzera z roku 1754 tvoří polychromované dřevo na způsob mramoru. Kazatelna je z roku 1750, na stříšce byly původně putti představující čtyři světadíly, dodnes se dochovaly jen putti představující Evropu a Asii.

Zřícenina kostela sv. Jakuba se nachází poblíž silnice v blízkosti obce Jindřichovice pod Smrkem. První zmínky o kostele jsou z roku 1340. V březnu roku 1431 byl kostel vypálen a pobořen husity. Zvony byly později použity při stavbě nové kaple. Materiál ze zbořeniště byl používán na stavbu silnice. V roce 1999 byl proveden archeologický průzkum a celková oprava torza kostela. V místech zříceniny kostela stávaly kdysi staré Jindřichovice. Vypráví se, že pod zříceninou je ukrytý chrámový poklad, který byl ukryt před husity. K tomu se váže i legenda podle níž se za měsíčních nocí ve zřícenině kostela zjevuje duch zabitého poustevníka, který zde kdysi žil a byl zabit zločinnými hledači pokladů. Často ho prý viděli sedět na kameni vypadlém z kostelní zdi.