Židovský hřbitov se nachází zhruba 1,5 km západně od obce. Ze silnice Drmoul – Tři Sekery je potřeba projít malou osadou Panský Vrch a po cca 100-200 m za ní vede (označená) malá cesta vlevo do lesa přímo ke hřbitovu. Založen byl nejpozději v 17. století, písemně je poprvé doložen roku 1676. Dnes se na nevelké neohrazené ploše dochovalo přibližně 360 náhrobků pocházejících z let 1673-1936. Nacházejí se zde barokní a klasicistní žulové náhrobky zdobené prvky lidového umění, nejčastěji jde o rostlinné motivy. Židovská synagoga, která se nacházela v Drmoulu (1800-1803) byla v roce 1938 vypálena a zbořena. Na jejích základech byla po válce postavena hasičská zbrojnice.

Původně se obec jmenovala Dawlice, pravděpodobně po prvém slovanském usedlíkovi, který se jmenoval Davel. To, že se jedná o velmi prastarou obec, dokazují různé nálezy. Své jméno si obec udržovala až do třicetileté války. Kým a proč bylo změněno, se neví. Třeba takový kopec Ládví se původně jmenoval Hledví. K tomuto názvu se vážou hned dva výklady. Za prvé jméno kopce může být odvozeno od pozorovati (hleděti či strážiti), neboť stejně jako dnes, byl i dříve velkolepou rozhlednou zvlášť na kraje severní. Za druhé své jméno může mít od bohyně Lady, které naši pohanští předkové na vrchu Ládví obětovali své dary.První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice. Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům (křižovníkům s červenou hvězdou). Vše se značně vleklo, a tak až o téměř dvacet let později, v roce 1253 potvrdil král Václav I. křižovníkům všechna práva. Zmíněná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zároveň vzal řád křížovníků do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy. Velmi se dotkla obce třicetiletá válka. Ves byl řádu křížovníků zabavena a vše tedy ves, tvrz a statek koupil Jan, nestarší Petrášek z Vokounštejna, který ale na základě rozsudku Ferdinanda III. musel vše vrátit a patrně odešel do vyhnanství. Část Ďáblic byla připojena k Praze již roku 1960, samotná obec pak od roku 1968. Dnes je MČ Praha – Ďáblice součástí správního obvodu Praha 8.

Suntych Jaroslav Padl při květnovém povstání v roce 1945 v boji s německými okupanty.

Dříve hrad, dnes novorenesanční zámek Zbiroh, leží na kopci nad stejnojmenným městečkem, uprostřed velkého parku. Městečko Zbiroh se nachází v okrese Rokycany. Zámek Zbiroh - ateliér Alfonse Muchy Původní hrad byl založen kolem poloviny 13. století pány ze Zbiroha. Prameny uvádí bratry Chřena a Sulislava. V průběhu staletí se na Zbirohu vystřídala řada majitelů. Byly to významné šlechtické rody Rožmberků, Kolowratů, Šternberků a Lobkoviců. Za Lobkoviců byl hrad renesančně přestavěn, ale roku 1609 byl Popelu z Lobkovic zkonfiskován a stal se císařským majetkem. V té době začal sloužit jako vězení pro politické odpůrce. Za třicetileté války vyhořel a následovaly barokní úpravy a ještě později klasicistní přestavba, aby mohl Zbiroh sloužit jako správní centrum panství. Roku 1868 koupil Zbiroh Henry Strousberg, úspěšný pruský podnikatel na železnici. Ten měl se zbirožským panstvím rozsáhlé plány a chtěl z něj vybudovat průmyslové centrum. Při této snaze zdevastoval okolí zámku a samotný zámek nechal přestavět v novorenesančním slohu. Přestavba proběhla v letech 1869 – 1870 a ze Zbirohu se tak stalo honosné reprezentativní sídlo. Posledními soukromými majiteli Zbirohu byli v letech 1879-1945 Colloredo-Mansfeldové. Za jejich držení zde v letech 1912-1928 pobýval malíř Alfons Mucha, který na zámku vytvořil své nejznámější dílo - Slovanskou epopej. Další osudy zámku již tak veselé nebyly. Za druhé světové války se na Zbirohu usadil štáb SS a od roku 1945 zabrala objekt na půl století armáda. Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen potomkům rodu Colloredo-Mansfeld. Po rekonstrukci byl v roce 2005 zámek zpřístupněn veřejnosti. Učebnice architekury Prohlídka Zbirohu stojí za to. Během prohlídkového okruhu lze totiž vidět průřez hned několik stavebními slohy od románského až po secesi. Stavba má dvoudílnou dispozici, která využívá půdorys původního hradu. Raně gotické období původního hradu připomíná ještě 23 metrů vysoká válcová věž, z doby kolem roku 1470 se dochovala jedna z původních čtyř bašt a kaple s gotickým arkýřem, zdobeným nástěnnými malbami v nejstarším severním křídle. Bezesporu největší zajímavostí původního hradu je studna, která svými přibližně 152 metry je jedna z nejhlubších v Evropě. Přední patrový zámek je v jádře renesanční, v nároží s baštami. Jižní křídlo z poslední stavební úpravy z roku 1870 má v patře velký sál, kde byl Muchův ateliér. Pohádková svatba na Zbirohu Na zámku Zbiroh můžete uspořádat svatbu až pro 200 hostů s možnostní kompletního servisu! V případě zájmu o více informací, kontaktujte Renatu Páchovou (svatba@zbiroh.com). Tipy na výlet Ve Zbirohu můžete také navštívit Městské muzeum. Nedaleko od města se nachází také rozhledna Cerhovice nebo kostel sv. Petra. Zajímavé je také Železářské a slévárenské muzeum v Komárově. Podívat se můžete také na zámek Hořovice. Ubytovat se můžete také v Hořovicích.