Na rozhraní ulic Starofarní a Vodkova stojí původní stará vodárenská věž. Byla postavena roku 1723 na místě již dříve stojících vodárenských věží, podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Roku 1894 byla postavena za dnešním sídlem městského úřadu nová pseudorenesanční vodárenská věž. Původně byla zásobována vodou z parní vodárny v údolí, od roku 1907 pak vodárnou v Chobotech. Ani jedna z věží dnes již neslouží svému původnímu účelu. Stará vodárna je nepřístupná, v nové jsou dnes kanceláře.

I. nádvoří Pražského hradu, zvané též čestné nádvoří, je ohraničeno Novým palácem a od západu vstupním průčelím Pražského hradu. Vzniklo v letech 1763 - 1765 jako čestný dvůr na místě, kde se v minulosti nacházelo předhradí s valy. Nádvoří je hlavním stupem na Pražský hrad. Odehrávají se zde uvítací státnické ceremoniály, slavnostní střídání Hradní stráže apod.

Průběžná plocha: 3,1 ha.Maximální plocha: 11,8 ha.Průběžný objem vody: 20 000 m3.Maximální objem vody: 240 000 m3.Retenční nádrž Jiviny je vybudována na Litovickém potoce v Ruzyni.

V roce 1405 získali darem zdejší osadu Kuklov Rožmberkové. V roce 1495 sem Petr a Oldřich z Rožmberka povolali paulány (příslušníky kongregace sv. Františka z Pauly). Měl zde vzniknout první paulánský klášterní areál v Čechách, ten však nebyl nikdy dokončen. Výstavba probíhala patrně až do roku 1514. Proč se nepodařilo celý projekt dokončit není dodnes známo, v roce 1555 řeholníci opustili toto místo nadobro. Zůstaly jen nevyužité holé zdi zamýšleného chrámu. Okolní domky kláštera byly postaveny z větší části z torz budov kláštera. Nejvíce se dochovalo obvodové zdivo pozdně gotického klášterního kostela, s lomenými oblouky vysokých oken, portály a opěrnými sloupy. Dochovaly se i zbytky obvodových zdí konventu. Ostatní bylo použito na stavbu okolních domků. V roce 1967 zde natáčel režisér František Vláčil svůj historický film „Údolí včel“. Drama o střetu náboženského fanatismu s touhou po svobodě a štěstí, dějově zasazené v hlubokém středověku. Vypráví se, že zdejší komplex pobořilo vojsko Jana Žižky z Trocnova. Mnoho mnichů se prý zachránilo v podzemním labyrintu, jehož část se táhne pod celou Šumavou až do Bavor. Někteří lidé tvrdili, že se ve zřícenině kláštera setkali s duchy mnichů, kteří ozbrojencům neunikli.