Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.

Stálá expozice Život Karla Hynka Máchy v Litoměřicích (expozice je umístěná v domě Na Vikárce ve světničce, kde K. H. Mácha bydlel a také 6. 11. 1836 zemřel; ukázky básníkovy tvorby) Máchova světnička je součástí Oblastního muzea v Litoměřicích. Prohlídka: Prohlídku Máchovy světničky je nutné si vyžádat u pokladny v hlavní budově litoměřického muzea.

Ve městě Bečov nad Teplou, které leží blízko Karlových Varů, stojí nezvykle vedle sebe zámek i hrad. Gotický hrad a barokní zámek Gotický hrad na skále nad údolím řeky Teplé byl postaven na počátku 14. století pány z Rýzmburka. Hrad měl strážit důležitou křižovatku zemských cest a sloužil také jako celní místo. Po 14. a 15. století, kdy se jeho majitelé rychle střídali, přišla jeho největší sláva. Roku 1495 ho totiž na 150 let získali Pluhové z Rabštejna. Ti sice sídlili ve Slavkově, ale hrad Bečov pro ně byl důležitou pevností, ze které mohli chránit své panství. Tento šlechtický rod zbohatl na těžbě stříbra a cínu. Bečov, hrad i město, prošly rozsáhlou dostavbou a přestavbou. Roku 1547 byl majitelem Bečova Kašpar Pluh z Rabštejna, který se postavil do čela odbojných stavů proti králi Ferdinandovi I. Po potlačení vzpoury byl zbaven všech hodností a majetku, odsouzen k smrti a konfiskaci majetku. Zachránil se sice útěkem do Míšně, ale o bečevské panství přišel. Do třicetileté války sloužilo panství většinou jako zástava za poskytnuté finanční půjčky císaři. Konec rozkvětu a těžby cínu přišel se třicetiletou válkou. Panství bylo roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. Po válce byl hrad velmi poškozen a dále sloužil jako hospodářské skladiště. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získali Kounicové. Ten rok se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov, který se tím stal dědičným panstvím. Posledními šlechtickými majiteli se stal rod Beafort–Spontonu, kterému patřil hrad v letech 1813–1945. Relikviář sv. Maura V osmdesátých letech byl v podlaze hradní kaple za dramatických okolností nalezen relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt za 2. světové války. Byl vyroben v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památku ČR. Dnes je součástí expozice vedlejšího zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu je celkem jednoduchá, tvoří ji dvě hranolovité, k sobě spojené věžové budovy a novější renesanční palác, vystavěný za vlády Pluhů z Rabštejna. Ve východní věži byla později zřízena kaple Navštívení Panny Marie s unikátními gotickými nástěnnými malbami. Hrad byl sice zčásti v 19. století přestavěn v romantickém duchu, ale středověký ráz zůstal zachován. Je zde dochována řada pozdněgotických kamenických článků, například portálů. Na jihozápadě pak hradní jádro doplňuje budova klasicistních stájí. Na konci 90. let 20. století prošel bečovský hrad důkladnou rekonstrukcí. Tipy na výlet Nedaleko obce Prameny najdeme úpolínovou louku. V renesančním měšťanském domě najdeme Muzeum Horní Slavkov. Nedaleko Karlových Varů můžete vystoupit na Goethovu vyhlídku nebo na Šemnickou skálu. Ubytovat se můžete v Karlových Varech.

Kostel Narození Panny Marie stojí v centru Domažlic při náměstí Míru. První zmínka o kostelu je z roku 1385, jeho založení však možná spadá už do první poloviny 12. století. V letech 1751-1756 byl barokně přestavěn. Vedlejší válcovitá věž vychýlená o 60 cm byla původně hláskou a ke kostelu nenáležela, připojena byla později. Z původní gotické stavby se do dnešní doby dochoval portál v průčelí vedle hlavního vchodu a křížová klenba v boční lodi. Klenbu chrámové lodi zdobí fresky od F.J.Luxe (1756) a skvostem je i hlavní oltář s obrazem Narození Panny Marie. Kostel slouží bohoslužbám, mimo nich je přístupná jeho předsíň.