Vlašský dvůr byl dlouhou dobu střediskem hospodářské moci Českého státu, centrální královskou mincovnou a také sídlem panovníka při jeho návštěvě Kutné Hory. Stavba byla založena koncem 13. století. Kolem nádvoří oválného půdorysu byly zbudovány mincovní kovárny (šmitny) a ražební síň (praghaus) kde byly raženy stříbrné pražské groše. Na přelomu 14. a 15. století došlo za vlády krále Václava IV. k radikální přestavbě objektu na důstojné panovnické sídlo. Vystavěn byl dvoupatrový palác s reprezentačními sály, věž, kaple a pod ní královská pokladnice. V zasedací síni se dodnes zachovaly fresky znázorňující dvě velké události, které se zde udály. Jedním je vydání „Dekretu kutnohorského“ Václavem IV. a ten druhý byla volba českého krále Vladislava Jagellonského. Kaple patří dodnes k vrcholům české gotické architektury. Barokní doba Vlašský dvůr příliš nezasáhla, stejně tak jako městské požáry. Díky tomu se v podstatě původní stav objektu zachoval až do konce 18. století kdy skončila činnost horního úřadu. Význam tohoto objektu tak rychle upadl a postupem času se dostal do vážného stavebního stavu, hrozilo dokonce zlikvidování. Naštěstí v závěru 19. století bylo rozhodnuto o novogotické přestavbě pod vedením architekta Ludvíka Lábra, mimo jiné vcelku zdařilé úpravě. Odstraněny byly především ruiny výrobních prostor. V objektu se konají celoročně prohlídky pro veřejnost.

Dělostřelecká bašta pod Černou věží Pražského hradu byla vybudována v roce 1568 jako součást hradebního opevnění. V roce 1848 byla opatřena zubatou zdí.Dnes bašta slouží především turistům. Poskytuje krásný výhled na Prahu.

Kousek od zámku Hrubá Skála můžeme najít v pískovcové skále vytesanou skalní dutinu, nazývnou Adamovo lože. Dílo na počátku 19. století vytvořil Jan Chládek ml. na přání Františka Adama z Valdštejna. V jeskyni také vytesal oltář lásky se soškou Amora a reliéf nahých milenců. Do dnešní doby se zachovalo však jen vytesané lože a po stranách oltáře.

Oba kláštery byly založeny zhruba v polovině 14. století. Jako první byl založen minoritský konvent o něco málo později pak ženská část rožmberského rodu založila klášter klarisek. Nejdříve se stavěl kostel jako ústřední část celého klášteřiště. Obytné budovy byly v první fázi pouze jako hrázděná provizoria. Za husitských bouří byly práce zastaveny a areál byl i poškozen. Objekt byl pak následně zásadně přestavěn na konci 15. století a také v době baroka. Areál obou klášterů s kostelem stojí v severovýchodní části Latránu, východně od zámku. S ním je spojen krytou chodbou. Budovy jsou seskupeny kolem tří nestejně velkých dvorů. Středem areálu je jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem. Loď i presbytář byly v 17. století prodlouženy. Na jižní straně presbyteria se zachovaly fragmenty gotických hrotitých oken. Na kostel navazuje dvůr obklopený ambity, zaklenuté síťovou žebrovou klenbou. Stěny pokrývají renesanční malby ze 2. pol. 16. století a do dvora se ambity otevírají hrotitými oblouky s kružbami. Na východní straně se přikládá kaple sv. Wolfganga, která je zaklenutá žebrovou křížovou klenbou a roku 1781 vyzdobena nástěnnými malbami. Uprostřed dvora stojí mariánská kaple z roku 1686, obnovená v roce 1859, zaklenutá gotizující klenbou.