Skalní vyhlídka na Medvědím kameni (907 m.n.m.) se nachází jen pár kilometrů severně od Jeseníku. Skalní útvar poskytuje krásný půlkruhový výhled na táhlé hřebeny nejvyšších vrcholů Hrubého Jeseníku. Vyhlídka je volně přístupná a není opatřena žádnými zábranami.

Barokní zámek Lázně Bělohrad stojí přímo v centru stejnojmenného města a tvoří jeho nejcennější historickou stavbou. Zámek je dnes sice nepřístupný, slouží jako internát učiliště, ale můžeme si prohlédnout zámecký park i památník K. V. Raise, který byl přebudován ze zámecké oranžerie.                                             Na místě dnešního zámku kdysi stávala dřevěná tvrz Koštofrank. Jan Škopek z Bílých Otradovic ji později přestavěl ve tvrz kamennou, pro jejíž bílé zdi ji poddaní nazývali Bílým hradem – Bělohradem, z čehož pak vznikl i název města. Roku 1684 získal bělohradské panství Bertold Vilém z Valdštejna, který začal s výstavbou zámku. Stavba započala kolem roku 1720 a podílel se na ní snad i Giovanni Santini - Aichl. Po smrti Bertolda Viléma z Valdštejna roku 1724 zdědila jeho majetek dcera Marie Alžběta, prodaná za Jana Arnošta Schaffgotsche z Kynastu. Teprve za nich byla stavba zcela dokončena. Roku 1945 byl zámek zestátněn a využíván účelově. Nyní je zde umístěn internát zemědělského učiliště.        Přední nádvoří zámku tvoří symetrický ornamentální půdorys. Z obou bočních stran je uzavřeno hospodářskými budovami a příbytky služebnictva. Z nádvoří do vlastního zámku vedou dva podjezdy, mezi nimiž se nachází zámecká kaple, původně zasvěcená Janu Evangelistovi. Zakončena je věží, nesoucí znak bývalých majitelů Schaffgottschů. Mohutný orel u vchodu je znak sv. Jana Evangelisty a nad vchodem jsou slova z jeho evangelia "Verbum caro factum" - Slovo tělem učiněno. Za zámkem se rozkládá přístupný zámecký park. 

Historie hradu Nevelký hrad vznikl pravděpodobně v průběhu první poloviny 14. století. První písemná zmínka je z konce 14. století, kdy se hrad uvádí jako majetek Mikuláše z Rabštejna. V roce 1405 připadl králi jako odúmrť. V roce 1437 ho prodává Jetřich z Orle Hertvíkovi z Ostružna. V roce 1457 připadá opět jako odúmrť králi Ladislavovi. Ten ho daruje Petrovi Kdulincovi z Ostroměře a Vilémovi z Dřele. Po nich ho vlastní rod Šárovců, kteří ho roku 1540 prodávají městu Chrudimi. Zřejmě poté hrad pustne, což se výslovně připomíná roku 1585. V druhé polovině 19. století byla zřícenina hradu romanticky upravena pro Františka Josefa Auersperka. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradem se nacházelo obdélné přehradí, opevněné příkopem s valem. Předhradí nevykazuje zjevné stopy zástavby. Jádro oválného půdorysu se díky umístění na skalnaté podloží dělilo do dvou částí. První část tvořil čtverhranný donjon, který zaujal nejvyšší místo. Za ním se pak nacházela úzká stavba, zřejmě z větší části dřevěná. Druhou dolní část tvořila v zadní části z hradu vystupující polookrouhlá věž či bašta dovnitř otevřená. Zbytek obvodu tvořila hradba. V severozápadním prostoru byla v polovině 19. století při romantických úpravách vestavěna dvouprostorová budova s pseudorománskými okny a stěny v interiéru byly pokryty sgrafity. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se dochovaly zbytky věže (donjonu), polookrouhlé bašty a novoromantické přístavby. Na jejích stěnách byla ještě na konci 90. let 20. století patrna sgrafita. Povětrnostní podmínky, náletová vegetace a téměř žádné záchranné práce nadále mění zříceninu hradu ve stále větší ruinu. Tipy na výlet Jako cíl výletu si můžete zvolit třeba vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, na němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.

Zřícenina hradu se zachovanou věží na terénní hraně ve stejnojmenné obci. Od tvrze k hradu V Tuchorazi existovalo panské sídlo zřejmě již koncem 13. století. Tuto tvrz přestavěl v sedmdesátých letech 15. století na malý výstavný hrad nejvyšší písař desek zemských   Mikuláš Sviták z Landštejna. V držení jeho rodu zůstal až do  roku  1579, kdy se stal majetkem Smiřických a byl  připojen k černokosteleckému panství. Zchátralý,  zpustlý   objekt byl s výjimkou vstupní věže roku 1770 rozebrán na stavební materiál. Dispozice Dispozice menšího hradu byla dvojdílná. Před jádrem se nacházel velký ohrazený hospodářský dvůr. Vlastní hrad pak tvořil obdélný palác v jihozápadní části, na západní straně pak stála čtvrhranná věž, v níž se snad nacházela studna a rozměrná čtverhraná vstupní věž. Do dnešní doby se nejvíce zachovala právě vstupní věž. Původně byla vyšší ještě nejméně o jedno podlaží (patrně roubené nebo hrázděné) vysazené na konzolách. Celé přízemí vyplňuje průjezd zaklenutý dvěma poli křížových kleneb. V suterénu pod věží byl ukryt mechanismus pro ovládání padacího mostu. Hlavní obytná prostora se nachází ve druhém patře, kde ji osvětlují velká obdélná okna. Místnost si dodnes ponechala původní obkročmou hvězdovou klenbu. Součástí prostoru byl i akrýřový prevét. Výklenky tří oken obsahují sedátka, čtvrté mělo vstup do šnekového schodiště spojujícího jednotlivá podlaží s ochozem dnes již zaniklé hradby. Tuchoraz je v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupná. Po návštěvě tvrze se můžete vydat do Českého Brodu a navštívit tam například Podlipanské muzeum.