Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, leží v překrásné krajině Národního praku České Švýcarsko. Je situován na mohutné pískovcové skále nedaleko Vysoké Lípy. Historie hradu Hrad vznikl asi v polovině 14. století na panství Berků na ochranu České stezky a později plnil roli správního střediska Vatenberky kolonizovaného území. Stal se v polovině 15. století jejich opěrným bodem ve válce tohoto rodu se Saskem a Lužicí. Zklidnění poměrů v oblasti na konci 15. století a upevnění státní správy snížilo vojenský význam hradu, který začal postupně chátrat. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad. Podoba hradu Hrad je dnes vlastně skalní blok. Vrchní plošina hradu je dlouhá asi 70 metru a 20 metrů široká, tvoří několik bloků, které jsou spojeny můstky a lze na ni vlézt po žebřících, které jsou ve štěrbinách. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže. Je to nyní malá a hluboká místnost se sedátkem džbánovitého tvaru, která bývala buď cisternou či vězením, případně sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se už nic nedochovalo. Tipy na výlet Výlet na Šaunštejn lze spojit s výletem k nedaleké Malé Pravčická bráně, Ptačímu kameni, Vilemínině vyhlídce a Mariině skále. Navštívit můžete i skalní kapli u Všemil nebo akvadukt v Dolní Chřibské. Ubytovat se můžete v Chřibské.

Štola č. 1 byla ražena v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953. Od roku 2005 je ve správou pověřil Krajského muzea Sokolov, kterému se v roce 2008 podařilo realizovat první část projektu rehabilitace areálu – zpřístupnění štoly, v druhé etapě by mělo dojít k vybudování náznakové expozice připomínající utrpení politických vězňů v pracovních táborech  v 50. letech 20. století. Ve štole jsou k vidění různé typy důlní výztuže, která slouží pro zabezpečení pracoviště v nezpevněné hornině nebo v kritických místech , dále je zde nainstalována kolejová důlní dráha o rozchodu 600 mm, s ukázkami důlní dopravy (důlní elektrický vrátek, výklopný vůz pro převoz vytěženého materiálu, osobní vůz pro přepravu pracovníků zvaný „Pullman“ pro 12 horníků a klanicový vůz pro přepravu delších předmětů).  Historické objekty zabezpečení štoly proti útěku politických vězňů jsou reprezentovány dvojicí ocelových uzavíracích mříží – katrů – v úvodní části štoly. Za katrem z kolejnic je pohled do opuštěné štoly, v pozadí původní výdřeva z 50. let. Stálá expozice Areál štoly č. 1, důlní technika památky na tzv. "Jáchymovské peklo" muklovské schody důlní kolejová doprava na rozchodu 600 mm.

Strančický židovský hřbitov se nachází kousek od západního okraje obce nedaleko silnici spojující Strančice a Všechromy. Hřbitov založený kolem roku 1900 sloužil až do druhé světo války. Pak byl zdevastován a v 60. letech 20. století zbořena márnice, ohradní zeď a náhrobky odvezeny. Dnes se na ploše porostlé několika stromy, se zbytky ohradní zdi porostlé křovinami nachází jen jeden náhrobek a několik zbylých podstavců. Areál je volně přístupný.

Poledník (1315 m) je šumavská hora, která se nachází 4,5 km jižně od Prášil. Dnes na ní stojí nejvýše položená a zároveň nejmladší šumavská rozhledna. Nejvýše položená Šumavská rozhledna Byla postavena až v roce 1998 a stala se okamžitě jednou z nejnavštěvovanějších českých rozhleden. Kromě krásného kruhového výhledu, lákala turisty především tajemná minulost Poledníku. Na jeho vrcholu byla totiž na přelomu 60. a 70 let vybudován Ministerstvem národní obrany přísně utajované vojenské sídlo, které zahrnovalo několik budov a radarovou věž. Objekt sloužil protivzdušné obraně státu a zařízení na odposlech rádiového provozu bylo využíváno k výzvědné činnosti. Do roku 1989 byl vrchol samozřejmě v nepřístupném hraničním pásmu a byla znepřístupněna i místa, odkud bylo možno vrchol zahlédnout a pro jistotu nebyl uváděn ani v některých mapách. Po odchodu armády krásná rozhledna Po roce 1989 armáda vrchol opustila. Objekty přešly pod správu NP Šumava a CHKO Šumava a v letech 1996-97 byly zbourány. Byla ponechána jen věž, která byla přestavěna na rozhlednu a veřejnosti zpřístupněna v červenci 1998. Je vysoká 37 metrů, na její vrchol vede 223 schodů a tři půlkruhová vyhlídková patra slouží jako galerie. Poslední fáze výstupu je po žebříku. Za namáhavý výstup je návštěvník odměněn kruhovým rozhledem. Spatřit ze všechny dominanty Šumavy a také Alpy. U paty věže vyrostla srubová stavba, která slouží jako informační centrum a občerstvení pro turisty. Ti se mohou vydat na Poledník na kole nebo pěšky. Výchozím bodem bývá Modrava nebo Prášily.   Výhled sever: severní část Šumavy, v podhůří Svatobor východ: Kašperk, Javorník, Boubín, Plechý jih: Alpy Západ: německá část Šumavy a Velký Javor Popis cesty Rozhledna je obtíže přístupná. Variantou je kolo či vlastní nohy. Odměnou je nádherný výlet dříve nepřístupnými šumavskými lesy.  Cest je několik. Jednou z možností je červená turistická značka z Prášil, druhou například na kole z Modravy. Připravte se na 7 – 11 km.