Secesní starokatolický kostel sv. Jana Evangelisty se nachází severovýchodně od centra města, v nároží ulic Husitská a Gen. Krátkého. Starokatolíci začali v Šumperku působit roku 1899. První bohoslužby pořádali na mnoha místech, např. v evangelickém kostele, v hostinci na Vyhlídce či v kostele sv. Barbory, který chtěli pro sebe získat, ale narazili na odpor katolické církve. V roce 1906 se objevily první myšlenky na stavbu vlastního kostela, k jejíž realizaci došlo v letech 1912–1914 dle plánů vídeňského architekta Clemense M. Kamera. První bohoslužba se zde sloužila 8. září 1914, tedy v době začínající I. světové války. A.Š.

Autobusová zastávka U Drahaně v ulici Bohnická slouží pro dopravu ve směru Bohnice, Troja, Kobylisy.Pojmenování je odvozeno od názvu přírodní památky Drahaň.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Délka toku: cca 1 km.Povodí: cca 2,5 km2.Bohnický potok pramení v horní části Bohnic. Protéká Bohnickým údolím a u křižovatky ulic Bohnická a V Zámcích ústí zprava do Vltavy.Protéká katastrem Bohnice.

Vyšehradský kodex je evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě.O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.