Též dům Václava z Radče.  Vzhledem k mohutnému sousedu Toskánskému paláci je tento dům čp. 65 zdánlivě malým a nepatrným. O to větší je však jeho starobylost a sepětí s tímto historickým náměstím. Vznikl na místě dvou středověkých domů, z nichž severní byl v roce 1414 velkolepě přestavěn kanovníkem a stavitelem svatovítského dómu Václavem z Radče pro jeho soukromou potřebu. Je téměř jisté, že na stavbě jeho domu působili kameničtí mistři svatovítské huti. Tato skutečnost řadí objekt na první místo mezi vrcholně středověké domy. V domě byla též vybudována kaple, jak se uvádí s překrásnou interiérovou výzdobou. Stavební dispozice domu je zcela ojedinělá, neboť si zachoval povahu izolovaného dvorce s obytným křídlem a věží v jihozápadním koutě nepravidelného lichoběžníkové městiště. Tato věž se zachovala v průčelní části objektu do výše dnešního druhého patra. Dům odolal nejen husitským válkám, ale i ničivému požáru roku 1541. Významnou dispoziční změnou bylo zboření malého kanovnického domku čp. 66, lidově zvaného Dírka v letech 1853-54. Tehdy byl uzavřen dřívější průjezd vstupní věží a místo něho zřízena vrata v ohradní zdi dvora. Na hlavní průčelí je v kartuši vyveden obraz sv. Jana Nepomuckého, který zde podle tradice svého času bydlel. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé barokní přestavby z poloviny 18. století. V tomto domě žil od roku 1950 syn slavného malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha. Po nástupu komunismu byl  v roce 1951 zatčen a obviněn nespravedlivě ze špionáže a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek pak byl změněn na doživotí a po smrti Stalina a Gottwalda byl v roce 1955 z vězení propuštěn. V domě Jiří Mucha dokázal vytvořit těžko definovatelnou atmosféru. Navštěvovala ho zde pestrá směsice lidí mj. Václav a Olga Havlovi; Miloš Forman; Miloš Kopecký; Karel Gott; Jiří Krampol; Petr Hapka; Olga Schoberová; Henry Kissinger a další. Spisovatel žil v tomto domě až do své smrti 5.4.1991.

Hláska - Roudnice nad Labem.

Jižně od Chotěšova se vypíná Křížový vrch 487 m.n.m. se zříceninou kostela a vyhlídkovou věží. Křížový vrch se připomíná již ve středověku. Roku 1739 zde nachal zhotovit dřevěný kříž místní lesník Jan Václav Ebrle. Následně v letech 1747-1755 tu vznikl z iniciativy chotěšovského probošta P. Krištof Schmiedla menší kostelík. Byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny chrámu byly vyzdobeny freskami od malíře Julia Luxe a v interiéru se nacházely čtyři oltáře – sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, ten čtvrtý byl zřejmě nejhodnotnější. Byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů, ve kterých byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Za Josefa II. v roce 1782 byl kostel zrušen a zřejmě i z velké části zanikl. Jelikož v letech 1859-1862 byl vystavěn již dodnes stojící kostel, tehdy ještě bez věže. Po roce 1890 k němu přibyla Křížová cesta. Roku 1916 vyhořela hájovna a kostel jenž zůstal bez dozoru byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl vystavěn hostinec a v roce 1931 vystavěna věž a místo se stalo turisticky vyhledávané. Stavba přečkala druhou světovou válku a ránu mu zasadilo až následující období. Roku 1959 se konala poslední pouť a o osm let později přebírá objekt armáda. Ta zde zůstává až do roku 1995 kdy se místo vrací do církevních rukou. Za tu dobu z kostela zmizelo co zmizet mohlo, zničeny sochy Křížové cesty a místo to bylo velmi opuštěné a zchátralé. V roce 2004 bylo místo převedeno na Mikroregion Radbuza a stavba začala být obnovována. Dnes se opět dá z opravné věže znovu rozhlížet do okolí. Obnovou prochází i kostel, který je opět zastřešen. Přístupné od dubna do října.

Zde na návrší pod Anenským vrchem stávala jož od roku 1696 dřevěná poutní kaple. Zájem o toto místo byl takový, že kaple přestala brzy postačovat. Bylo rozhodnuto o výstavbě kamenného chrámu. Ta probíhala v letech 1767-1770 a slavnostní vysvěcení proběhlo 26.7.1770 na svátek sv. Anny. Od té doby se zdejší místo stalo památným a každý rok sem přicházelo tisíce poutníků. Poutě na čas ustaly za josefínských reforem. Tehdy byl kostel uzavřen, zařízení odvezeno a dokonce hrozila demolice objektu. K tomu naštěstí nedošlo a po smrti Josefa II. se na svátek sv. Marka v roce 1795 opět konala mše. Rozmach opět pokračoval až do 50. let 20. století. Tehdy zase vlivem komunistického režimu začalo místo upadat a v roce 1970 byly dokonce zakázany poutě ke sv. Anně. K opětovnému obnovení došlo v roce 2002. Ke kostelu vede alejí křížová cesta. Samotný kostel je v současné době v relativně dobrém stavu. Za komunistické éry se na něm podepsal nezájem, přírodní vlivy, vandalové a také staré důlní šachty na zlato a jiné rudy, které se v okolí nacházejí. lokalizace: Andělská hora (SZ 1,5 km)              přístup: exteriér volný, interiér občasný-nepravidelný               turistické značení: ANO (červená)                       hromadná doprava: BUS Andělská hora 1,5 km                  parkování: v blízkosti kostela - z Andělské hory malou silničkou místy v nedobrém stavu