Vrch Zvičina, okres Trutnov.

Rozhledna se jménem Babylon stojí nejen na Zeleném kopci u Náměště nad Oslavou, ale i na vrchu Babylon (656 m) u obce Kozárov, v jihomoravském kraji. Vrchol kopce je pro daleké výhledy jako stvořený. Proto nynější, kovová rozhledna, měla svou dřevěnou předchůdkyni. Jednoduchá konstrukce zde stávala v 50. letech 20. století. O půl století později napadlo místní, že by bylo pěkné na tuto tradici navázat. Ve stejné době prováděla společnost Český mobil na Babylonu průzkum na zjištění možnosti stavby vysílače. Obec Kozárov se dohodla se společností Český mobil, že součástí projektovaného vysílače bude i veřejnosti přístupná vyhlídková plošina. Obec dodala pozemky, energii a stavební povolení a firma Český mobil stavbu financovala. 42 metrů vysoká věž byla návštěvníkům oficiálně otevřena v červnu 2001. Když zdoláte 140 schodů, dostanete se do výšky 24 metrů nad zemí, odkud lze spatřit, přilehlou část Českomoravské vrchoviny či pás pohoří Jeseníky. Výhledu na jihovýchod brání vysoké stromy. Otevřeno je od května do října o víkendech.

Nepatrné pozůstatky hradu Střílky se nacházejí přibližně 1 km jihovýchodně od stejnojmenné obce. Na volně přístupný hrad z ní vede turistické značení. Historie hradu Hrad byl založen v polovině 13. století Smilem ze Zbraslavi, jenž působil v diplomatických službách Přemysla Otakara II. i jako kastelán na Přerově a Brumově. Poprvé se po Střílkách píše roku 1258. V roce 1321 Jan Lucemburský Střílky zastavil Jindřichovi Železnému z Lipé, stejnojmennému synovi slavnějšího otce a moravského hejtmana. V polovině téhož století hrad společně s nedalekým Cimburkem získal moravský markrabě Jan Jindřich a později jeho syn Jošt, který jej roku 1406 zastavil Vznatovi Hechtovi z Rosic. V roce 1460 hrad zdědili páni z Lichtenburka a vzhledem k častým válečným nepokojům v kraji (česko-uherské války), jej dodatečně ještě více opevnili vystavěním předsunutého opevnění. V roce 1481 koupili Střílky vladykové z Ojnic, ale poté, co roku 1511 získali Bučovice, nechali hrad opuštěný. K roku 1542 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Podlouhlé hradní jádro obsahovalo vstupní bránu, čelem k přicházejícím štítovou zeď s přilehlým bergfritem a na nejchráněnějším místě palác. Před štítovou zdí stávala další hradba tvořící parkán a před ním nezastavěné předhradí bez oddělení příkopem. Před tímto hradním komplexem stávalo ještě jedno nezastavěné předhradí, oddělené taktéž příkopem. Vzhledem k tomu, že vrchol pahorku před hradem byl vyšší než staveniště hradu, přikročili Lichtenburkové ve 2. polovině 15. století k rozšíření opevnění a vystavěli na něm příkopy a valy opevněnou věžovitou stavbu neznámého půdorysu. Zabránili tak přímému odstřelování hradu nově využívanými obléhacími děly. Dnes je zde k vidění střepy zdiva bergfritu, základy části paláce (nádvorní stěnu, ještě v roce 1968 dochovanou do výše druhého patra a dlouhou 10 metrů, zničili při těžbě lesní dělníci) a samozřejmě příkopy. Tipy na výlet V nedalekých Bučovicích můžete obdivovat kromě zámku také židovský hřbitov nebo Městské muzeum. Vypravit se můžete na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, zámek Koryčany, hrad Cimburk, barokní zámek Cetechovice, Vlastivědné muzeum Kyjov nebo barokní zámek Milotice. Ubytování najdete v Bučovicích. M.K.

Sloup sv. Vojtěcha v Apolinářské ulici pochází z roku 1677.