Pražský hrad je nejvýznamnější kulturní a historickou památkou nejen Prahy, ale celé České republiky. Počátek stavby Pražského hradu. Stavba Pražského hradu byla zahájena koncem devátého století knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z kamene a hlíny. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie, jehož zbytky nalezneme mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště. Komplex Pražského hradu. V současné době je komplex Pražského hradu tvořen několika veřejnými prostranstvími (I. nádvoří Pražského hradu, II. nádvoří Pražského hradu, III. nádvoří Pražského hradu, Náměstí U sv. Jiří, Vikářská ulice, Jiřská ulice, Zlatá ulička u Daliborky, část ulice U Prašného mostu, Královská zahrada, Zahrada na terase Jízdárny Pražského hradu, Lumbeho zahrada, Jelení příkop, Kyklopské schody, Prašný most, zahrada Na baště, Rajská zahrada, Hartigovská zahrada, zahrada Na Valech, zahrada na Opyši, Dělostřelecká bašta, Hradní rampa, Staré zámecké schody, Zámecké schody) a těmito nejvýznamnějšími stavbami (Chrám sv. Víta, Tereziánský palác, Starý královský palác, Ludvíkovo křídlo, Letohrádek královny Anny /Královský letohrádek/, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Klášter sv. Jiří, Kaple Všech svatých, Kaple sv. Kříže, Staré proboštství, Nové proboštství, Nejvyšší purkrabství, Ústav šlechtičen, Lobkovický palác, Daliborka, Bílá věž, Černá věž, Prašná věž (Mihulka), Lví dvůr, Národní galerie (expozice v klášteře sv. Jiří) a další). Veřejná prostranství a objekty obsahují nepřeberné množství památek a uměleckých skvostů. Za všechny lze jmenovat Korunovační klenoty uložené v chrámu sv. Víta. Význam Pražského hradu. V historii Pražského hradu jsou vepsány nejen dějiny České republiky, ale významnou měrou i dějiny Evropy. Nejvýznamnějším panovníkem, který zde sídlil, byl Karel IV. Archeologický průzkum Pražského hradu. Prostory Pražského hradu byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu archeologů. Jejich nálezy dokladují, že tato místa byla osídlena již v období neolitu. V místech bývalé Lumbeho zahrady byly například nalezeny pozůstatky kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Rovněž zde byly nalezeny artefakty osídlení z období eneolitu a pohřební pozůstatky únětické kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Svědčí to nejen o pravěkém osídlení lokality dnešního Pražského hradu, ale také o strategické poloze tohoto místa. Pražský hrad - sídlo prezidentů. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, je Pražský hrad sídlem prezidentů. Do současnosti se zde vystřídali tyto představitelé státu: Prezidenti Českoslovenka: 1.    1918–1935: Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) 2.    1935–1948: Edvard Beneš (1884–1948) /1938-1945 v exilu v Londýně./ 3.    1938–1945: Emil Hácha (1872–1945) 4.    1945-1948: Edvard Beneš (1884–1948) 5.    1948–1953: Klement Gottwald (1896–1953) 6.    1953–1957: Antonín Zápotocký (1884–1957) 7.    1957–1968: Antonín Novotný (1904–1975) 8.    1968–1975: Ludvík Svoboda (1895–1979) 9.    1975–1989: Gustáv Husák (1913–1991) 10.  1989–1992: Václav Havel (* 1936) Prezidenti České republiky: 1.    1993–1992: Václav Havel (* 1936)    2.    2003-2013: Václav Klaus (*1941) /Mandát vyprší v roce 2013./ Pražský hrad je i významným kulturním centrem a patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa v Praze. Malý přehled toho, co kde na Pražském hradě najdeme: Pražský hrad - I. nádvoří Pražského hradu:•    Vstupní brána (hlavní) na Pražský hrad z Hradčanského náměstí.•    Sochy „Souboj titánů (gigantů)“ a další sochy umístěné na pilířích mříže oddělující I. nádvoří Pražského hradu od Hradčanského náměstí.•    Čestné nádvoří Pražského hradu.•    Tereziánský palác.•    Matyášova brána. Pražský hrad - II. nádvoří Pražského hradu:•    Kaple sv. Kříže.•    Kohlova kašna.•    Studna s renesanční mříží.•    Obrazárna Pražského hradu.•    Zástava prezidenta České republiky.•    Kancelář prezidenta republiky.•    Archiv kanceláře presidenta ČR.•    Socha sv. Petra.•    Socha sv. Pavla.•    Bílá věž Pražského hradu.•    Kostel Panny Marie (prlchod mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště).•    Pamětní deska Jaroslava Vágnera. Pražský hrad - III. nádvoří Pražského hradu:•    Chrám sv. Víta.•    České korunovační klenoty.•    Zlatá brána chrámu sv. Víta.•    Mozaika Adam a Eva.•    Mozaika Ukřižování Krista.•    Kašna se sochou sv. Jiří.•    Socha sv. Václava.•    Mrákotinský monolit.•    Pamětní deska obětí německé okupace.•    Orlí kašna.•    Hodiny na velké věži chrámu sv. Víta.•    Zvon Zikmund - chrám sv. Víta.•    Zvon Josef - chrám sv. Víta.•    Starý královská palác  Pražského hradu.•    Deska u Zlaté brány chrámu sv. Víta.•    Staré proboštství.•    Portál Starého proboštství na Pražském hradě.•    Pamětní deska - Obnova věže chrámu sv. Víta.•    Tereziánský trakt Pražského hradu.•    Kenotaf sv. Jana Nepomuckého.•    Znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu.•    Česká pošta - poštovní úřad Pražský hrad.•    Kancelář prezidenta České republiky. Pražský hrad - Náměstí U sv. Jiří:•    Bazilika sv. Jiří.•    Kaple sv. Jana Nepomuckého.•    Kaple Všech svatých.•    Nové proboštství.•    Socha sv. Václava.•    Národní galerie.•    Medvědí kašna.•    Klášter sv. Jiří. Pražský hrad - Vikářská ulice:•    Prašná věž (Mihulka):•    Sluneční hodiny.•    Vikářské domy.•    Děkanský dům. Pražský hrad - Jelení příkop:•    Socha Ponocný.•    Pozůstatky Prašného mostu.•    Domek medvědáře.•    Kamenná plastika.•    Potok Brusnice.•    Kyklopské schody.•    Altán. Pražský hrad - Jiřská ulice:•    Ústav šlechtičen.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Černá věž.•    Nejvyšší purkrabství Pražského hradu.•    Muzeum hraček.•    Lobkovický palác. •    Socha Mládí. Pražský hrad - Rajská zahrada:•    Vstupní portál do Rajské zahrady.•    Matyášův altán.•    Socha Dobrý pastýř.•    Monumentální schodiště.•    Váza z mrákotínské žuly (Velká mísa.). Pražský hrad - Zahrada Na valech:•    Starý královský palác.•    Ludvíkovo křídlo.•    Bellevue.•    Jónský sloup.•    Lobkovický palác.•    Schodiště z III. nádvoří Pražského hradu do zahrady Na valech.•    Kaple Všech svatých.•    Plečníkova voliéra.•    Obelisk Jaroslava Bořity z Martinic.•    Obelisk Viléma Slavaty.•    Windischgrätzova zeď.•    Monolit v zahradě Na valech.•    Moravská bašta.•    Sloupový altán v zahradě Na valech•    Tereziánský trakt.•    Vyhlídková plošina v zahradě Na valech.•    Empírový domek.•    Kašna u hranice s Rajskou zahradou.•    Herkulova kašna. Pražský hrad - Hartigovská zahrada:•    Hudební pavilon.•    Sochy Antická božstva.•    Lev s korunou a puti. Pražský hrad - Hradní bašta:•    Vyhlídka na Prahu.•    Socha sv. Barbora.•    Černá věž. Pražský hrad - Ulice U Prašného mostu:•    Jízdárna Pražského hradu•    Galerie v Jízdárně Pražského hradu•    Lví dvůr.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Kamenný sloup s pamětními deskami obětem německé okupace.•    Brána do Královské zahrady. Pražský hrad - Královská zahrada:•    Letohrádek královny Anny.•    Zpívající fontána.•    Kašna se sochou Herkulova.•    Míčovna Pražského hradu.•    Socha Vítěz.•    Lví dvůr.•    Alegorie noci.

Na mapě neoznačená vyhlídka se nachází na vrchu Skalky (454 m.n.m.) na levém břehu Labe. Je odsud dobrý výhled východním směrem, hlavně do údolí řeky Labe a na jeho vrcholky na pravém břehu. Vyhlídka není označena, ale od turisticky značené cesty sem vede pěšina.

Českoskalické Městské muzeum bylo založeno v roce 1902. Zaměření bylo původně lokální. Ve sbírkách tedy byly zbraně, archiválie, národopisné sbírky, doklady archeologické a jiné vlastivědné sbírky. To se změnilo roku 1919 zakoupením pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany. Tehdy se začal zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně otevřeno první české literární muzeum – Muzeum Boženy Němcové. U příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí v roce 1962 byla pod záštitou ministerstva školství a kultury a světové kulturní organizace UNESCO provedena rozsáhlá rekonstrukce historického Steidlerova hostince U Bílého lva v Malé Skalici, dějiště obrozeneckých jiřinkových slavností, a do jeho místností a sálů přemístěno muzeum s literárním archivem a knihovnou a vybudována moderní expozice.Součástí muzea je i stará roubená škola – Barunčina škola –, která byla otevřena pro veřejnost rovněž v roce 1962. Počátkem osmdesátých let 20. století byla v jejím areálu navíc otevřena expozice dějin válek, především bitvy u České Skalice, kterou mezi sebou v roce 1866 svedla rakouská a pruská vojska.   Stálá expozice Život a dílo Boženy Němcové - 6 sálů expozice - život B. Němcové 1820-1845, počátky tvorby, 50. léta, povídky. Slovensko, závěrečná etapa života. Ohlasy života a díla Boženy Němcové. Jiřinkový sál, tradice Jiřinkových slavností. Galerie obrazů Josefa Vondráčka a Julie Winterové-Mezerové.

Klášter založil v roce 1373 Albrecht z Kolovrat pro řád augustinánů poustevníků a sám si jej také vyvolil jako místo svého posledního odpočinku. Husitské války klášter celkem přečkal bez úhony, i když zejména majetkově upadal. V letech 1520-23 byl konvent na náklad Václava Bezdružického z Kolovrat opraven. Během 16. století však úpadek pokračoval a největší pohromu přinesla třicetiletá válka. V roce 1631 byl klášter napaden Sasy, vyloupen a pobořen. V letech 1647-48 byl ale konvent opět důkladně opraven a to díky pomoci Jindřich Libštejnského. Počátek 18. století přinesl první velkou přestavbu, kterou vedl významný český barokní stavitel Giovanni Santini. V několika následujících letech přišly velké průtrže mračen, které poškodily budovy natolik, že muselo být rozhodnuto o další přestavbě. Ta byla tentokrát svěřena architektu Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi. Tehdy v roce 1746 byl položen základní kámen k novému kostelu Nanebevzetí Panny Marie. V září 1747 byl dokončen presbytář a 5.4.1750 byl kostel vysvěcen. Věže byly dokončeny v roce 1755. Vzniklo tak architektonicky vynikající dílo. Od roku 1751 vedl stavbu po Dietzenhoferovi smrti architekt Anselmo Lurago, který stavěl zejména budovy konventu. Jejich hrubá stavba byla dokončena v roce 1765. Dramatické události přinesla klášteru druhá polovina 20. století. V roce 1950 byl zrušen a přeměněn na věznici, později pak na vojenská kasárna. V roce 1961 zde pak byla umístěna dětská psychiatrická léčebna, která zde sídlila až do roku 1995. Klášter byl vrácen řádu sv. Augustina, avšak není příliš využitý. V současné době funguje víceméně jako sklad humanitární pomoci charity Praha. V těsném sousedství kláštera se nachází bývalý pivovar. Tradice vaření piva je doložena již od konce 14. století. Tehdy se však pivo vařilo přímo v konventu, až v roce 1699 se započalo se stavbou samostatného budovy pivovaru v severozápadním rohu klášterního dvora. V roce 1773 pak byl položen základní kámen k pivovaru na dnešním místě. Z této doby pochází barokní brána do dvora a štukový strop v přízemní místnosti hlavní budovy. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby kolem roku 1880.