Synagoga ve městě Český Krumlov byla postavena až roku 1909 zdejší Židovskou obcí. Najdeme ji na krumlovském předměstí Plešivec, kde byla vystavěna stavitelem Sosnou, podle návrhu architekta Kafky. To, že byla vystavěna poměrně pozdě souvisí s dějinami židovské komunity v Českém Krumlově. Ty rozhodně nebyly, podobně jako ve většině našich měst, jednoduché. Přítomnost Židů ve městě je doložena již ve 14. stoeltí. Tehdy Jan Lucemburský dovolil, aby se na zdejším panství usadily čtyři židovské  rodiny. Jeho syn Karel IV. počet povolení rozšířil na šest rodin. Přesto, ale nebyl jejich život jednoduchý, vrchnost jim nepřála. Vše vyvrcholilo roku 1494, kdy byli všichni Židé z Českého Krumlova vypovězeni. Zákaz pobytu Židů v Českém Krumlově platil až do 18. století, poté se sice mohli opět ve městě usadit, ale jejich počet byl stále omezen. Průlomem byl až polovina 19. století a po ní následující židovská emancipace, v rámci které se již mohli Židé svobodně stěhovat kamkoliv. Roku 1855 byl založen náboženský spolek, roku 1893 samostatná židovská obec. Než byla vystavěna synagoga, chodili se Židé modlit do větší samostatné modlitebny, ve které byl již chazan neboli předříkávač, tzn. nižší synagogální duchovní. Vlastní synagogy se dočkali až v letech 1908-09. Byla to jednoduchá stavba, s užitím novorománských prvků a s osmibokou věží. K bohoslužbám sloužila do zabrání Sudet roku 1938. Němci sice její interiéry zničili, ale samotná stavba zbořena nebyla. Bohužel podobné štěstí neměli krumlovští Židé, které Němci poslali do vyhlazovacích táborů. Na samém konci války sloužila jako interkonfesionální křesťanský kostel pro vojáky americké armády, kteří Český Krumlov osvobodili. Tuto skutečnost připomíná armádní znak, dochovaný na stěně modlitebního sálu. Další osudy synagogy nebyly dobré. V letech 1945 - 1968 byla synagoga užívána Církví československou husitskou. Po roce 1968 byla využita jako skladiště. V 90. letech se do ní ukládaly barokní kulisy ze zámeckého divadla. Dnes patří Židovské obci v Praze a připravuje se projekt na její začlenění do duchovního a kulturního života Českého Krumlova.

Vysoký kopec, korunovaný hradem Vysoký Chlumec je dominantou Sedlčanska. Stejnojmenná obec v podhradí je od Sedlčan vzdálena přibližně 5 km jihozápadně. Hrad není veřejnosti přístupný. Historie hradu Vysoký Chlumec je jednou z nemnoha šlechtických novostaveb z období Václava IV. Jeho pravděpodobným zakladatelem byl Václavův oblíbenec Purkart z Janovic. Poprvé je hrad v písemných pramenech zmiňován roku 1382. V majetku jeho potomků setrval až do roku 1470, kdy Chlumec na čtyři roky získal Bedřich Ojíř z Očedělic, než jej prodal roku 1474 Lobkovicům. Ti panství zvelebili a rozšířili, o což se zasloužil především Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic. Za Lobkoviců byl hrad pouze jednou upravován, a to v polovině 17. století. V letech 1948–1992 museli Lobkovicové hrad nedobrovolně opustit, v roce 1998 jej již dobrovolně prodali současnému majiteli, jímž je Riprand, Graf von und zu Arco-Zinneberg. Podoba hradu Nepravidelný vrchol žulového kopce stavitelé využili ke stavbě dvou proporčně velmi odlišných paláců, spojených hradbou. Takto vymezené nádvoří bylo v polovině 15. století zmenšeno rozšířením jednoho z paláců. Hradní jádro obíhala hradba, vymezující parkán, v němž se mohla nacházet drobná hospodářská stavení. V polovině 15. století bylo též k jižní straně jádra přistavěno předhradí s čtverhrannou věží při vstupu a obdélnou budovou za ní. Zde se nově soustředilo hospodářské zázemí hradu. V polovině 17. století probíhaly další stavební úpravy (včetně stavby kaple), které však z objektu nesetřely hradní podobu. M.K. V bezprostřední blízkosti hradu můžete navštívit i skanzen Vysoký Chlumec. Ubytovat se můžete například v nedalekých Sedlčanech.

První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Délka toku: cca 9,35 km.Povodí: cca 15,7 km2.Motolský potok pramení západně od Stodůlek a ústí na Smíchově zleva do Vltavy. Dolní úsek je délce 4,251 m sveden do kanalizace.Protéká katastry Stodůlky, Řepy, Motol, Košíře a Smíchov.