Koloděje nad Lužnicí byly v minulosti většinovou židovskou obcí, staly se střediskem nejen pro tuto obec, ale celé Vltavotýnsko. Kolodějský duchovní správce byl zároveň krajským rabínem. Židé sem přišli po svém vysídlení z Týna nad Vltavou při morové epidemii v letech 1681-82. Zprávy o počtu židů je z roku 1721, tehdy se zde k této víře hlásilo 65 usedlíků s 89 dětmi. Od druhé poloviny 19. století začal počet židů v obci klesat a před druhou světovou válkou zde žilo jen 10 izraelitů. Holocaust z nich přežili jen 3. Židovský hřbitov vznikl patrně vzápětí po migraci do Koloděj nad Lužnicí v letech 1681-82. Synagoga byla založena v roce 1695. Stála nedaleko zámku na místě dnešního památníku obětem války. Byla zbořena v roce 1947 při stavbě nové silnice. Nejstarší dchovaná hřbitovní stéla je z roku 1705, pohřby se zde konaly až do roku 1941. Najdeme zde více než 270 cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Zajímavá je tumba rabína Jakuba Mahlera ve tvaru kaple s chvalozpěvem v hebrejštině. Na hřbitově je také pomník obětem holocaustu z Koloděj nad Lužnicí a Týna nad Vltavou. V současné době spravuje hřbitov Židovská obec v Praze. Návštěvník si může klíče od hřbitova půjčit v kolodějském hostinci.Hřbitov se nachází za obcí při silnici č. 105 směrem na Koloměřice (směr Bernartice).

Současné Muzeum Komenského v Přerově má sídlo většiny stálých expozic v budově přerovského zámku. Muzeum vzniklo postupným spojením více lokálních institucí – muzeum Komenského, Městské muzeum, Teličkovo archeologické muzeum a Hudečkova sbírka hmyzu.  Dnes vedle přerovského zámku provozuje také ORNIS – Ornitologickou stanici, hrad Helfštýn, regionální historii a dějiny školství. Stálá expozice Motýli a brouci Mineralogie Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka Památník Jana Amose Komenského Jan Blahoslav a čeští bratři - Učitelé, šiřitelé myšlenek J. A. Komenského Čtyři dobové rekonstrukce tříd (17. století, doba Rakousko-Uherska, 1. republika, 50. léta) Národopis Hané a Záhoří Tajemství tónu zvonu (zvony z dílny M. Tomáškové-Dytrychové a historické zvony) Přerovsko v odboji 1914-1989 (I., II. a III. odboj v regionu) Archeologie Přerovska

Styrobylý kostel sv. Jiljí stojí vedle areálu milevského kláštera. Jako románský tribunový se poprvé připomíná roku 1150, tedy ještě před založením kláštera. Následně byl goticky upraven. Další úpravy následovaly v roce 1573 a 1883. Kostel je gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem a věží na západě. Původně měl být kostel dvojlodní, k rozdělení však již nedošlo. Z románského období se zachovala věž se sdruženými okénky a bedněným posledním patrem. Také na severní straně kostela se zachovalo románské kvádříkové zdivo. Chór kryje síťová žebrová klenba s prostupujícími se šestidílnými hvězdami, zdobená malbami a nápisy (1573). Loď je plochostropá s replikou dřevěného renesančního kazetového stropu. Po obvodu lodi se nacházejí gotické klenby. Prostor osvětlují vysoká hrotitá okna s kružbami. Na jižní straně můžeme vidět sedile, hlavní oltář je pseudogotický, ostatní zařízení převážně barokní.

Stálá expozice:Renesanční stavba velkomlýna se čtyřmi vodními koly a náhonem. Ve mlýně je expozice mlynářství.