Městské informační centrum Hranice poskytuje informace o městských památkách, kulturních, společenských a sportovních akcích,  o historii a významných osobnostech města, ubytování a stravování, přírodních zajímavostech...Otevírací doba červen - zářípo - pá   7.00 - 18.00 hod.       so   8.00 - 12.00 hod. říjen - květenpo - pá   8.00 - 17.00 hod.       so   8.00 - 11.00 hod. 

Rozhledna, ze které se nabízí krásný výhled na Kladno, leží na nepříliš vysoké a zalesněné Kožové hoře. Kožová hora - oblíbená rozhledna s restaurací Proč se tak kopci říká je zastřeno rouškou tajemství, o které svědčí i skutečnost, že se často používá název Kožova. Toto místo si občané Kladna oblíbili již v 19. století a často sem mířili na nedělní procházky. Pro jejich potřeby vybudoval Klub českých turistů roku 1930 turistickou chatu s vyhlídkovou věží. Věž je vysoká 35 metrů a jejím vnitřkem vede schodiště se 131 schody. Po nich se dá vyjít na vyhlídkovou plošinu, která je 31 metrů nad zemí. Jsou z ní vidět dominanty Českého středohoří a také Brdy. V roce 1948 byl celý objekt Klubu znárodněn a sloužil převážně jako restaurace. Tento stav trvá i v současnosti přístup na rozhlednu je volný v době provozu restaurace.   Výhled sever: dominanty Českého Středohoří - Říp, hrad Hazmburk, Milešovka východ: Praha jih: Brdy, Křivoklátsko západ: Rakovnicko   Popis cesty Ze silnice Kladno-Braškov od Kladno – Kročehlavy je značená odbočka vlevo až k rozhledně. Asi 200 m od silnice. Ze žst. Kladno vede na Kožovu horu modrá turistická značka.

Přijměte pozvání do pražského podzemí, do prostor jednoho z největších systémů kolektorů na světě. Zcela  unikátní pražská kolektorová síť Vám nabízí možnost neobvyklého pohledu na Prahu a její technické dědictví i současnost. Prohlídka kolektorové sítě naplňuje nový trend zážitkové turistiky, představující město novou a netradiční formou. Kolektorová síť budovaná pod hlavním městem Prahou již více než 35 let je 91 kilometrů dlouhá, v samotném centru se pak nachází 18 kilometrů. A právě v nich jsou pro zájemce připraveny 2 turistické trasy v délce  1,4 km a 1,0 km,  vedoucí místy  až 35 m pod povrchem. Návštěvníci tak dostávají příležitost nahlédnout do labyrintu technických chodeb, jakými se nemůže pochlubit žádné město na světě. Seznámí se s nejnovější technologií výstavby kolektorů a se způsobem uložení inženýrských sítí. Navštíví centrální dispečink, kde  jim bude představen jeden z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Uvidí ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektorů přímo do sklepů domů. V hloubce 30 metrů si prohlédnou důlní nádraží a svezou se důlní lokomotivou.  Zajímavosti Průměrná šíře kolektorů se pohybuje od 1,9 m do 4,5 m. V některých úsecích je širší než tunely metra. V celém komplexu je vedeno 2 400 km drátů, kabelů a potrubí. Průměrná teplota v kolektorech je 12 až 14 stupňů C. Počet čidel zajišťujících monitoring kolektorů je 45 tisíc. Celková délka kolektorů pod Prahou činí více než 90 km, v samotném centru města vede 18 km kolektorů. Podzemní kolektorové chodby vedou pod významnými pražskými  památkami, jako jsou Prašná brána, Týnský chrám, Staroměstské náměstí, Obecní dům nebo dům U Černé Matky Boží. TRASA C Zajímavá trasa vedoucí pod historickým centrem města částečně kopíruje tzv. Královskou cestu. Začíná na Senovážném náměstí vstupem do hlubinného kolektoru Centrum 1, kam se návštěvníci přesunou pomocí výtahu do hloubky 30 metrů. Kolektorem Příkopy pokračuje prohlídka  směrem  k Obecnímu domu, kde se trasa stáčí ulicí Královodvorskou a od domu U Černé Matky Boží pokračuje do kolektoru Celetná. Téměř na konci Celetné ulice, asi po 300 metrech chůze, vystoupí návštěvníci na povrch sklepením domu U tří mečů. Trasa v číslech:  délka trasy je cca 1400 metrů, čas prohlídky 2 hodiny, max. hloubka 30 metrů, nutno zdolat 7 žebříků, počet návštěvníků ve skupině max. 16. Náplň prohlídky:  Obecné informace o pražské kolektorové síti a seznámení se s prací centrálního dispečinku, prohlídka kolektoru v hloubce až 30 metrů, ukázky rozdílných technologií výstavby kolektorů a technologií inženýrských sítí, prohlídka důlního nádraží s důlními mechanismy, možnost jízdy důlním vláčkem, předvedení mimořádných situací, ukázka průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů. Návštěva kolektoru končí výstupem sklepením přímo v centru Prahy u Staroměstského náměstí.   TRASA D Atraktivní trasa dlouhá přibližně 1000 m vede převážně  kolektorem Příkopy, nabízí  návštěvníkům velký počet technických zajímavostí a končí výstupem v prostorách Slovanského domu. Prohlídka začíná na Senovážném náměstí vstupem pomocí výtahu do hlubinného kolektoru Centrum 1 (cca 30 m pod zem). Pokračuje nahoru do kolektoru Příkopy, kde je nutno zdolat několik žebříků  a dále v hloubce 12 m pokračuje ulicí Senovážnou směrem k Obecnímu domu. Po 150 metrech chůze pod ulicí Na Příkopě končí trasa výstupem přes rozvodnu po 8 metrovém žebříku  do pasáže  Slovanského domu.  Trasa v číslech:  délka trasy je 1000 m, čas prohlídky 2 hod., max. hloubka 30 m, nutno zdolat 7 žebříků, počet návštěvníků ve skupině max. 16.  Náplň prohlídky:  Obecné informace o kolektorech, seznámení se s prací na centrálním dispečinku, vysvětlení funkce jednotlivých prvků monitoringu, ukázky rozdílných technologií výstavby kolektorů a technologií inženýrských sítí, prohlídka důlního nádraží s důlními mechanismy a možnost jízdy důlním vláčkem, prezentace mimořádných situací, ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů aj.    Rezervace Prohlídku kolektoru si můžete rezervovat na www.kolektory.cz nebo na www.prahatechnicka.cz   Kolektory jsou přístupné ve dnech: středa  13:30 - 15:30 hod.(skupiny),  16:00 - 18:00 hod. (jednotlivci) pátek     8:30 – 10:30 hod (skupiny),   11:00 – 13:00 hod (skupiny)  sobota   9:30  - 11:30 hod. (jednotlivci), 12:00 – 14:00 hod (skupiny)  Vždy pouze poslední sobota v měsíci.   Vstupné trasa D Skupina ( max. 16 osob) – 4 500 Kč Jednotlivci – 300 Kč trasa C Skupina  (max. 16 osob) – 6 000 Kč  

Kostel byl postaven pro jezuity v letech 1654-1666 podle plánu italského architekta Carla Luraga. Krátce po svém dokončení byl vykraden pruskými vojsky. Následně v roce 1762 byl poškozen požárem. V roce 1773 byl řád zrušen a objekt převzala armáda. Po dalším požáru, který vznikl při opravách získaly věže v roce 1857 svoji nynější podobu. V roce 1900 byl kostel navrácen jezuitskému řádu. Trojlodní kostel se čtvercovým presbytářem má obdélníkový půdorys o rozměrech 40 x 20  m, strop ve výšce 20,3 m a lucerna nad kněžištěm je ve výšce 30 m. Průčelí zdobí dvojice věží a předsíň nad níž se nachází kruchta s varhanami. Původní výzdoba (freska) z doby výstavby kostela se nachází v kapli sv. Ignáce. Ostatní fresky z tohoto období byly zničeny při požáru v roce 1762. Ve téže kapli se nachází i obraz Glorifikace sv. Ignáce z Loyoly od Petra Brandla. Hlavní oltář (iluzivní malovaná sloupová architektura) od Josefa Kramolína s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Kristiána Noldingera pochází z roku 1765. Ze stejné doby jsou i barokní varhany vyrobené kralickým varhanářem Josefem Streusselem. Jde o jeden z nejstarších nástrojů ve východních Čechách.