Kaple sv. Rocha v Radišově, okres Svitavy.

Přírodní památka Provodínské kameny se nachází asi 3 km severně od obce Jestřebí.Provodínských kamenů je celkem šest, ale nejvýraznější a nejnavštěvovanější je vyvřelý čedičový suk Lysá skála, který se někdy nazývá také jako Spící panna. Z určité strany totiž skála opravdu připomíná obličej ležící dívky. Vrchol Lysé skály je přístupný i když ne úplně lehký výstup a poskytuje kruhový výhled do okolí.Dalšími kameny jsou Dlouhý vrch (asi 1 km jihovýchodně od Lysé skály), který posloužil jako výhodné místo pro stavbu vojenských valů za Josefa II. Je také jediným z kamenů na které vystupuje znělec a nikoliv čedič. Puchavec (1,5 km západně od Lysé skály), dříve navštěvován pro výskyt zajímavých nerostů. Meichlův nebo také Michlův vrch (na mapě není uveden) je jen 300 m západně od Lysé skály a stojí pod ním stožár, na jeho úbočí se pak nachází starý čedičový lom. Strausův vrch a Pitrův vrch se pak nacházejí mezi Lysou skálou a Dlouhým vrchem (ani jeden není na mapě přímo uveden).

Zachovaný gotický hrad Kokořín stojí na pískovcové skále nad Kokořínským dolem nedaleko obce Kokořín a asi 14 km severovýchodně od Mělníka. Tajuplný hrad Kokořín postavil po r. 1320 pravděpodobně pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, jeden z nejmocnějších pánů v Čechách. Do písemných pramenů vstupuje až v roce 1427. Hrad vystřídal mnoho majitelů a byl silně poškozen během husitských válek. Na konci 15. století byl obnoven v gotické podobě pány z Klimštejna. K jeho držitelům patřili krátce i Rudolf II. a Albrecht z Valdštejna, kteří zde ale trvale nesídlili a Kokořín tak pomalu chátral. Po třicetileté válce jej císař Ferdinand III. zařadil mezi tzv. prokleté hrady, které se nesměly udržovat a opravovat, aby nepředstavovaly byť jen potenciální nebezpečí pro císařskou moc. V r. 1715 byl v obci Kokořín postaven barokní zámek a hrad se měnil ve zříceninu. Na počátku 19. století byl již jen ruinou. Zřícenina a celý kraj přitahovaly romantické básníky - často sem přicházel Karel Hynek Mácha i Johann Wolfgang Goethe. Špačkové na Kokoříně V roce 1894 koupil zříceninu měšťan Václav Špaček ze Starburku, poslední soukromý majitel hradu, který se rozhodl hrad rekonstruovat. V letech 1911 až 1918 architekt Eduard Sochor hrad romanticky upravil a novogoticky zrekonstruoval do nynější podoby, která není zcela autentická s původním hradem. Úspěšný podnikatel Špaček a jeho synové se rozhodli, že v okolí Kokořína vybudují zařízení pro rekreaci a turistiku. Proto po první světové válce postavili rekreační zařízení, koupaliště a tenisové kurty v údolí pod ním. V roce 1951 byl hrad Špačkům znárodněn, roku 1992 v restituci navrácen. Dispozice hradu Hrad Kokořín je postaven na protáhlém půdorysu. Dominantou hradu je 38 metrů vysoká vyhlídková věž s kamennou helmou a palác. Tyto části hradu představují obytnou část a také obrannou funkci hradu. Ochozem po cimbuří se dá celý hrad obejít a návštěvníci mohou vystoupit i na hradní věž, odkud je pěkný výhled na Kokořínsko. Palác byl přestavbou zvýšen o další patro a zastřešen. Dnes zde jsou vystaveny zbraně, keramika a dobový nábytek. Interiéry hradu jsou romantizující ukázkou bydlení. Na kamenném schodišti při vstupu na věž jsou malby šlechtických rodů. Výlet na Kokořín je na celý den. Kromě hradu a zámku můžete v okolí obdivovat Skalní hrad Staráky, umělou jeskyni Nedamy, skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.

Hodiny kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze 6 Nebušicích.