Alšovo nábřeží lemuje pravý břeh Vltavy mezi Platnéřskou ulicí a ulicí Na rejdišti. Jeho délka je cca 380 m. Nábřeží leží v místě, kudy vedla komunikace k brodu a dále na Pražský hrad. Nábřeží nese pojmenování po českém malíři Mikoláši Alšovi. Koncem 19. století zde sídlila malířská akademie, dnešní Vysoká škola umělecko průmyslová. V letech 1870 – 1878 se nazývalo Dolní nábřeží a v letech 1878 – 1919 nábřeží korunního prince Rudolfa. Jižní část nábřeží byla koncem 20. století upravena a je průchozí do Platnéřské ulice.

Geomorfologický útvar – skalní věž s názvem Čertův stolek se nachází v údolí Doubravy naproti skále kde se nacházel hrad Sokolohrad. Podle jedné pověsti tu holdoval s ďáblem jeden chytrý sedlák a sázku nad ním vyhrál. Čert pak odtud s divokým chechotem skočil do tůně. Od těch dob zde voda nabývá krvavého zbarvení. Podle jiné verze tu žil poustevník v jehož svatém rozjímání ho rušil ďábel. Když už si nevěděl rady, obrátil se na kněze. Ten mu poradil aby na stolku, na němž ďábel sedával, nakreslil svěcenou křídou tři velké kříže. Když se pekelník zjevil a uviděl ty posvátné znaky, navždy zmizel.

Nad městem Benátky nad Jizerou se na vysokém táhlém ostrohu nad řekou Jizerou tyčí komplex renesančního a barokního zámku. Zámecký komplex, obklopen rozsáhlým parkem, je situován téměř do centra města a dnes je zde umístněno muzeum. Historie zámku Osudy Benátek byly úzce spojeny s dražickým panstvím, pod které náležely. V roce 1349 byl zde postaven Janem z Dražic klášter Cyrilů, který byl roku 1420 vypálen husitskými vojsky. Roku 1512 koupil panství Bedřich z Donína a své sídlo přenesl z Dražic do Benátek. Po roce 1526 nechal na troskách bývalého kláštera postavit renesanční zámek. Koncem 16. století získal panství císař Rudolf II., který zde pozýval různé učence. Na zámku pobýval např. dánský astronom Tycho de Brahe, který si zde vybudoval svou observatoř, přestěhoval sem i svou knihovnu a přístroje. Roku 1600 se na zámku setkal i s Janem Keplerem. Po roce 1648 nový majitel generál Jan z Wörthu postavil nové barokní křídlo, vznikly i hospodářské budovy a celý komplex byl obehnán zdí. Roku 1656 benátský zámek vyhořel a dlouho nebyl opravován. Teprve koncem 17. století za majitele hraběte ze Schützenu se sídlo obnovilo a zámek dostal zhruba svou současnou podobu. Obě křídla se propojila a navíc bylo přistavěno třetí křídlo, které bylo zároveň propojeno galerií s kostelem. Z doby hrabat ze Schützenu pochází i sousoší kojící Panny Marie, umístěné v blízkosti brány vedoucí na náměstí. Zámecký park byl postupně doplňován uměleckými plastikami, sochy na zámeckém nádvoří jsou připisovány M. Braunovi. V letech 1844- 1848 působil v Benátkách jako učitel hudby v rodině Thunů Bedřich Smetana a složil zde svou první klavírní sonátu. Po roku 1866 zámek vlastnila vídeňská banka. Roku 1920 zámek koupilo město a zřídilo zde své kanceláře. Zámek byl postupně rekonstruován a v objektu je dnes městské muzeum se sbírkami Muzea Mladoboleslavska a Muzea v Benátkách nad Jizerou.Navštívit zde můžete i soukromé Muzeum hraček. Městské muzeum Instalace městského muzea zahrnuje stálé expozice, které představují osobnosti Benátecka, historie muzea, přírodní prostředí regionu, astronomii, pamětní síně bratří Bendů a Bedřicha Smetany. Zámek nabízí i mnoho interaktivních výstav, kde je možné poznat život Keltů, vyrobit si vlastní erb, vyzkoušet psaní brkem. Zámecká expozice nám přibližuje také zdejší pobyt a působení Tycha de Brahe. Obrazové a písemné informace jsou zde bohatě doplněny funkčními modely dobových astronomických přístrojů. K dotvoření dobové atmosféry poslouží i možnost obléknout si renesanční oděvní doplňky. V blízkém okolí můžete navštívit i zříceninu hradu Dražice. Ubytování naleznete například v Lysé nad Labem.

Rokoková stavba upravená v roce 1786 architektem J.Jägrem na palác Petra z Grömlingu. Dům je vyzdoben plastikami mytologických postav od I.F.Platzera.