Hrad v Budyni nad Ohří je původně gotický královský hrad, později částečně přestavěn na renesanční zámek. Osada na tomto místě stála již ve 12. století a při ní se nacházel pravděpodobně knížecí dvorec a opevněná tvrz, které byly chráněny řekou Ohří. Gotický vodní hrad Raně gotický hrad je doložen poprvé ve 13. století. Byl to vodní hrad, který byl součástí městského opevnění. Za Jana Lucemburského byl královským majetkem, který byl dáván ale často do zástavy. Roku 1336 jej na 300 let získali Zajícové z Házmburka. Ve 14. a 15. stol. byl hrad bezpochyby přestavěn a bylo zejména zdokonaleno opevnění. To se osvědčilo zejména za husitských válek a za vlády Jiřího z Poděbrad. Zajícové byli totiž nepřáteli husitů a odpůrci Jiřího z Poděbrad, a proto musel hrad v Budyni nad Ohří, který byl opěrným bodem katolické strany, čelit jejich útokům a obléhání. Rozkvět hradu Největšího rozkvětu dosáhla Budyně za Jana Zbyňka Zajíce, který dal roku 1585 hrad přestavět na renesanční zámek a vyzdobit sgrafity. Vznikl tak honosný a přepychově vybavený zámek se zahradou. Jan Zbyněk se stavbou však natolik zadlužil, že musel Budyni prodat svému věřiteli Adamovi ze Šternberka. Stalo se tak roku 1614. Za třicetileté a sedmileté války zámek zpustl a sloužil už jen jako sídlo hejtmana a úředníků. Ve vlastnictví se ještě vystřídali Ditrichštejnové a Herbersteinové. Za Ditrichštejnů se chystala barokní přestavba, ale kvůli požáru roku 1759 a následným útrapám za sedmileté války, k ní již nedošlo. Zbývající části zámku zachránila až rekonstrukce v letech 1906 – 1911, která byla provedena za Herbersteinů, kterým Budyně patřila v letech 1858 – 1945. Alchymie na hradě Z původní čtyřkřídlé dispozice se tak zachovala alespoň dvě křídla, západní, pozdně gotické s arkýři a severní s hranolovou věží. Dochovaly se pozdně gotické a renesanční interiéry a prostory s mučícími nástroji místního kata, včetně ceníku jednotlivých úkonů. Dále si lze prohlédnout nástěnné malby ze 16. století ve Zlatém sále. K vidění jsou i dochované prvky stavby jako vstupní brána s klenbou, spodek hranolové věže, hradby s polokruhovými baštami. Hradní expozici dominuje nově obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu zlata. Tipy na výlet V prostorách zámku najdete také Jandovo městské muzeum. Navštívit můžete krásně zrenovovanou tvrz Bozany, podívat se na ženský premonstrátský klášter v Doksanech nebo na Lázně Mšené. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Házmburk nebo zřícenina větrného mlýnu Windsor. Ubytovat se můžete přímo v Lovosicích.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě byl postaven v letech 882 - 884 a je druhým nejstarším kostelem v Čechách. Zachovaly se pouze části zdiva. Jsou vystaveny v průchodu mezi II. nádvořím a zahradou Na baště.

Autorem je, stejně jako protější sochy sv. Mikuláše Tolentínského, Jeroným Kohl. Společné mají i rok vytvoření (1708) a také své mecenáše, kterými byli augustiniáni, jejichž znak je na podstavci. Sv. Augustin se narodil r. 354 v dnešním Alžírsku, od mládí se lehce učil, ale rád se také bavil. Až pod vlivem biskupa Ambrože a jeho ohnivých kázání přistoupil ke křesťanství, r. 396 byl sám zvolen biskupem. Sepsal pravidla řeholního života, z nichž později vycházelo mnoho dalších církevních řádů. Je největším teologem křesťanství prvých staletí. Jako církevní učitel je patronem teologů a také tiskařů. Zde je znázorněn na prostém podstavci v biskupském rouchu. Pod pravou nohou má knihu jako znamení ponížení kacířů, v pravé ruce drží hořící srdce - tak hoří plamen lásky v jeho duši k jedinému Pánu. U světcovy levé nohy je postava andílka s mušlí. Na podstavci je nápis: DOCTORVM PRINCIPI - Knížeti učitelů církevních. Originál je umístěn v Gorlici na Vyšehradě. Nynější dílo je z roku 1971 od Duška, Velínského, Sopra a Hampla.

V parku při ulici Jungmannova stojí bývalý hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Kostel byl vystavěn jako renesanční roku 1560, poslední renovace proběhla roku 1953. Jednolodní stavba ma trojboce uzavřený presbytář. Nejzajímavější částí je vnější renesanční kamenná kazatelna z permského pískovce ozdobená reliéfy Kalvárie a Zmrtvýchvstání od Wolfganga Schultesse (1585). V blízkosti stojí zvonice s dřevěným patrem. Kostel dnes slouží jako modlitebna církve českobratrské.