Rozsáhlý pseudogotický zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na okraji obce Blovice asi 25 km od Plzně. Historie zámku                                  V místech dnešního zámku Hradiště stávala tvrz prvně zmiňována v roce 1545. Patřila rodu Hradišťských z Hořovic. Koncem 17. století se stal držitelem panství Jan Josef z Újezda, který dal v roce 1704 zdejší tvrz barokně přestavět. Roku 1775 za Josefa hraběte Krakovského z Kolovrat byl zámek upraven v pozdně barokním stylu. Od roku 1824 se stává majitelem hradišťského, březnického a merklínského panství hrabě Hanuš z Kolovrat. Ten dal zřídit roku 1853 ve východní části zámeckého sídla kapli sv. Ondřeje. V roce 1873 byl celý hradišťský zámek přestavěn Eduardem Pállfym z Erdödu dle starších návrhů J. F. Jöndla ve stylu anglické gotiky. Roku 1918 koupil hradišťské panství hronovský továrník Adolf Klikar, který zde sídlil až do roku 1945. Poté byl objekt přizpůsoben potřebám zemědělského školství. V roce 2000 byl zámek předán do majetku okresního muzea. Počátky muzejní činnosti v Blovicích spadají do roku 1913, kdy z iniciativy ředitele blovických škol Františka Raušara byl při místním okrašlovacím spolku založen muzejní odbor. Roku 2002 se poprvé restaurovaný zámek otevřel veřejnosti. Muzeum Dnes sídlí na zámku Hradiště Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění. Zámecká expozice nabízí dvě prohlídkové trasy, kde zachycuje muzejní sbírky Františka Raušara, expozice věnované rodu Kolovratů a Pálffyů, i výstavu z tvorby Milana Knížáka a jiných umělců. Zámecká kaple sv. Ondřeje, zdobená obrazy svatých od akad. malíře J.V. Hellicha, slouží i jako obřadní a výstavní síň. Zámecký park Nedílnou součástí zámku Hradiště je zámecký park. Je zčásti lemován řekou Úslavou, do níž se vlévá voda z mlýnského náhonu a voda z potoka, který tvoří v parku meandry. Park byl pravděpodobně založen kolem roku 1800. Velké změny parku nastaly za hraběte Hanuše Kolovrata a především v letech 1872 - 1873 za hraběte Eduarda Pállfyho, který jej dal upravit v anglickém slohu. Park dnes zdobí mnoho různých stromů a křovin s vysokou historicko-přírodovědnou hodnotu. Tipy na výlet Původně renesanční, později také pseudogoticky upravený zámek najdete ve Spáleném Poříčí. U obce Řenče můžete vystoupit na rozhlednu na vrchu Kožich a rozhlédnout se po okolí. Za návštěvu stojí i barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Ubytování najdete přímo v Blovicích.

První pec zde byla postavena v roce 1880 a před první světovou válkou produkovala Berlova vápenka na 25 tun vápna denně. Po válce ve dvacátých letech to bylo dokonce 45 tun denně. Vápenec sem byl dopravován košíkovou lanovkou z nedalekých Prachovic, poháněnou parním strojem. Patřila k nejstarším u nás, měla délku 5,5 km, 180 košů s kapacitou každého na 280 kg vápence a dřevěné stožáry vysoké 6-20 m v rozestupech od 20 do 140 m jich bylo na 110. Hotové vápno se dopravovalo vlečkou do Čáslavi. Výroba vápna byla zastavena v roce 1957 a lanovka postupně demontována. Vápenka se naštěstí dochovala. Zachovány byly obě pece, každá trochu jiné konstrukce. Obě však mají dvě samostatné peciště (šachty). Jedna je robustnější a představuje typičtější konstrukci železnohorské vápenky, druhá subtilnější je pacoldovského typu. Vápenka je také unikátní svým způsobem zavážení, který zde tvoří ocelová konstrukce výtahu a lávky, která od něj vede k zavážecím otvorům. Stavební stav vápenky je dobrý. Vápenka byla rekonstruována a západní pec navíc doplněna o objekt, ve kterém byla zřízena malá expozice vápenictví.

Nedaleko centra obce Rybí při hřbitově stojí zajímavý, částečně dřevěný kostel Nalezení sv. Kříže. Jako v jádru gotický pochází zřejmě ze 14. století. Za třicetiletých válek byl několikrát poškozen. Ve druhé polovině 17. století prošel radikální přestavbou, která mu dala dnešní vzhled. Tehdy zůstaly stát jen zdi, zbytek byl dostavěn za pomocí dřeva. Stavba tak kombinuje gotické a lidové prvky. Šindelová střecha, dřevěná zvonička i ochoz.

Vodní nádrž Kružberk se rozkládá v údolí řeky Moravice, západně od obce Kružberk.Předpokladem k výstavbě přehrady byly katastrofální povodně na počátku 20. století. O něco později bylo navrženo 16 přehrad. Stavební práce na přehradě však začaly až po druhé světové válce v letech 1948-1949, ukončeny byly v roce 1955. Účelem přehrady je ochrana před povodněmi, zásobárna pitné vody pro Ostravsko, zlepšování průtoku v řece Moravici a výroba elektrické energie. Oblouková hráz je dlouhá 285 m a vysoká 40 m. K její výstavbě bylo spotřebováno téměř 25,5 tuny cementu. Vytváří vodní nádrž o ploše 286,70 ha, v níž je koupání zakázáno, povolen je pouze rybolov. Přes hráz vede silniční komunikace. Na kružberské nádrži se natáčel seriál „Velké sedlo“. Přitom byl přítomen stavitel nádrže Ing. Dr. Jan Čermák.