Barokní zámek v obci Lány stojí v křivoklátských lesích nedaleko Kladna a je známý jako letní sídlo prezidentů Československé a České republiky.                      V roce 1392 se v Lánech připomíná tvrz, sídlo Haška z Lán. Od roku 1589 je součástí královského panství křivoklátského a později, na místě tvrze, je zde vystavěn renesanční zámek, užívaný jako letohrádek při císařově pobytu ve zdejších lesích. Roku 1652 proběhla přestavba zámku v raně barokním stylu. V roku 1685 byl zámek odkoupen Valdštejny, za nich byl zvýšen o jedno patro, za Karla Egona Fürstenberka v letech 1821 - 1825 o 2. a v letech 1902 - 1903 přistavěno také 3. patro. Místo posledního odpočinku T.G.M. Od roku 1918 je lánský zámek v majetku československého státu a přestavěn architektem J. Plečnikem na letní sídlo prezidentů republiky. Možnost pořádání reprezentativních honů byla jedním z důvodů, proč byly Lány zvoleny za letní sídlo hlavy nového státu, výhodou byla také blízkost Prahy, krása prostředí křivoklátských lesů i vnitřní, vhodné zařízení zámku. První prezident Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lán přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku pro sebe i své nejbližší nakonec zvolil zdejší lánský hřbitov. Po smrti T.G.Masaryka zde určitý čas bydlel i prezident Edvard Beneš před rokem 1938 i po návratu z exilu a v době okupace zde také pobýval prezident Emil Hácha. Po roce 1948 zde občas zavítali prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný i Ludvík Svoboda a Gustáv Husák. Zámek v Lánech bohužel lze navštívit výjimečně, v návštěvních hodinách je přístupný zámecký park. V Lánech se nyní nachází muzeum TGM, pamětní síň jeho manželky a také muzeum sportovních vozů. Dispozice zámku Lánský zámek je třípatrová trojkřídlá budova, s mansardovou střechou s báněmi v rozích. Při východním křídle stojí kostel z let 1748 – 1752. V sousedství zámku jsou hospodářské budovy. K zámku náleží také velký palmový skleník, rybník Bahňák, u zámku stojí bronzová socha Jenoféfy a především zámecký park. Park byl založen okolo roku 1770, dnešní podoba pochází od J. Plečnika. Park přechází v oboru. Lánská obora, část někdejší tzv. Velké obory z 18. století, slouží zejména k chovu ušlechtilé lovné zvěře. V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. Na Červené mýtině je tzv. Dohodový dub, pod kterým sjednal prezident T.G.Masaryk s jugoslávským králem Malou dohodu. V okolí můžete například navštívit skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě nebo rozhlednu Slavín v Tupadlech. Ubytovat se můžete přímo v Lánech nebo v nedalekých Tuchlovicích.

Slezskoostravský hrad stojí v ostravském městském obvodu Slezská Ostrava. Historie hradu Byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek Lučiny a Ostravice. Jeho účelem byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Již ve 13. století byl obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. Roku 1327 přestal být hraniční pevností, když slezská vévodství včetně těšínského připadla jako léno českým zemím. V roce 1508 byl hrad koupen Janem Sedlnickým z Choltic, který v letech 1534–1548 hrad přestavěl na zámek. Z té doby pochází brána s věží, které se jako jediné uchovaly až do současné doby. Roku 1621 vydrancovala město i zámek neapolská vojka, kterým velel Karel Spinelli. Další rabování nastalo v letech 1626 Dány a 1628 Valdštejnovými vojsky. V roce 1637 zde přenocovala arcivévodkyně Cecílie Renata, sestra císaře Ferdinanda III., která tudy jela na svatbu s polským králem Vladislavem. V letech 1642–1649 obsadili Ostravu i zámek Švédové. Roku 1714 přešel zámek do vlastnictví rodu Wilczků, kteří jej drželi až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn. Těžbou uhlí v okolí zámku jej však vědomě zničili. Prakticky od počátku 20. století docházelo k chátrání budovy. V důsledku poddolování poklesl hrad asi o 16 metrů a 15. února 1954 byl na něj dokonce vydán demoliční výměr. Chátrající hrad koupilo město Ostrava a po nákladné rekonstrukci začátkem roku 2004 jej zachránilo. Pro veřejnost byl otevřen v květnu téhož roku. Hrad nyní slouží k pořádání kulturních akcí, každoročně se tam koná například festival Colours of Ostrava, oslava Filipojakubské noci, Letní shakespearovské slavnosti nebo Slezskoostravský Rock-Fest. Dostat se k němu je možné pěšky od Černé louky přes Lávku Unie. Dnešní podobě hradu dominuje vstupní brána s věží, která tvoří nejvyšší budovu komplexu. S ní spojený prostor podkrovní galerie v přízemí obsahuje malý sál. Na nádvoří nalezneme hradní tvrz a hradní studnu s fontánou. Ve sklepení tvrze je strašidelný sklep a obrovská sladkovodní akvária. V roce 2009 byla zahájena přístavba severního křídla budovy. Tipy na výlet V Ostravě najdete celou řadu dalších památek a zajímavostí, jako je těžní věž dolu Jindřich, Hornické muzeum OKD Pod Landekem, zámek Zábřeh v Ostravě, obytný dům Oblouk nebo horní kolonie jámy Ignát. Navštívit můžete také mnohé galerie, jako je Galerie výtvarného umění, Ostravské muzeum, Muzeum citer nebo Pivovarské muzeum. Dále zde narazíte na Kunčický bludný balvan, rozhlednu Landek, kostel sv. Pavla nebo na Alžbětinskou kapli. Ubytování si jistě vyberete přímo v Ostravě.  

Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je součástí hřbitovního areálu, který se rozprostírá na západním okraji historické části památkové zóny města Poličky. Kostel sv. Michaela byl vystavěn v letech 1572 - 1576 Ambrožem Vlachem a Jiřím Krejzlíkem. Zděná trojlodní stavba se sanktusní věží je jednou z nejvýznamnějších památek z období renesance na poličsku. Při jižní i severní straně lodi jsou dodatečně přistavěné čtvercové předsíňky, součástí severní předsíňky je šnekové schodiště na kůr a půdu. Sakristie na severní straně kněžiště byla přistavěna okolo roku 1658 (či1690). Exteriér nese ještě známky pozdně gotického stylu díky uplatnění opěrného systému a hrotitým oknům. Naopak vnitřní prostor reflektuje zejména díky své štukové výzdobě renesanční umělecký názor. Hlavní loď je od postranních oddělena párem toskánských sloupů a párem čtyřbokých pilířů. Roku 1690 byla na severní straně kostela přistavena raně barokní sakristie. Na hlavním rokokovém oltáři je umístěn obraz Pád pyšných andělů od Františka Vavřince Korompaye z Brna. Kazatelna pochází z roku 1777 a je zdobena reliéfními deskami s výjevy z Mojžíšova života a soškami andělů. Sochy v interiéru kostela pocházejí taktéž z 18. století. Ve vrcholu triumfálního oblouku je štukový znak města Poličky, nejstarší po městských pečetích. V areálu hřbitova se nachází také renesanční zvonice a barokní kostnice. Na zdejším hřbitově je pohřben hudební skladatel Bohuslav Martinů.

Zajímavá technická památka stojí v ulici Na Přístavě. Jde o renesanční vodárnu postavenou z cihel a kamení v roce 1597. Patrně tak pro tento účel  byla upravena jedna z hradebních věží. Nová renesanční vodárna nahradila zřícenou dřevěnou stavbu. Na jižní straně je u vstupu dochovaný pískovcový renesanční portálek.