Vítejte v pohádce. V pohádce jejíž děj se odehrává na Břeclavsku, kraji Jihomoravském nedaleko rakouských zemí. Tou pohádkou je Lednice, romantický novogotický zámek, stojící v nádherné krajině. Lednice je jako součást Lednicko-valtického areálu - přírodně-krajinářského celku o rozloze skoro 300 km2 zapsána na seznamu UNESCO. Tento punc výjimečnosti znamená, že sem každoročně přijedou tisíce návštěvníků, aby obdivovali „zahradu Evropy“. Na svědomí má všemocný, původem rakouský, šlechtický rod Lichtenštejnů. Ale pohádky by se měly vyprávět od začátku. Tak tedy za devatero horami, devatero řekami… Jak to všechno začalo …žili dva bratři, vladykové Adamar a Lipert z Lednice. Nebyli ničím výjimeční. Jezdili na koni, lovili a bavili se. Když trochu zbohatli rozhodli se postavit roku 1222 u brodu blízké řeky Dyje gotickou tvrz. V jejich držení nezůstala dlouho. Po nich ji vlastnil rod Sirotků, kteří ji v roce 1322 prodal Janu z Lichtenštejna. V držení tohoto rodu zůstalo zdejší panství, s krátkou přestávkou v letech 1571-1576, až do roku 1945. Lichtenštejnové měli velké majetky a mnoho sídel. Lednice proto zůstávala zpočátku v pozadí a nebyla příliš využívána. To se změnilo po roce 1585. Tehdy přebudoval Hartman z Lichtenštejna starou tvrz v renesanční zámek. S tím jak začal stoupat mocenský vliv Lichtenštejnů, rostla potřeba i opravdu reprezentativního sídla. Tím se měly stát právě Lednice a blízký zámek Valtice. Zahrada Evropy Od 17. století tak začali Lichtenštejnové upravovat lednicko-valtické panství, jehož dvěmi perlami se staly oba zámky. Nejvíce se o výstavbu zapříčinil Karel Eusebius, jenž úpravám rodových majetků zasvětil celý svůj život. Na svůj dvůr zval významné řemeslné mistry, kašnáře, architekty i umělce té doby, za které vyplácel nemalé peníze. Ze zámku se stal rozsáhlý zámecký komplex s hospodářskými budovami. V budování bylo pokračováno i po Karlově smrti. V roce 1715 byla vybudována proslulá alej, která spojila lednické a valtické panství. Dnes se jmenuje Bezručova. Ovšem to co dělá z Lednice neobyčejné šlechtické sídlo je zámecké okolí. Rozsáhlý a nádherný park, plný vodní ploch a romantických staveb. Tyto stavby začaly vznikat na konci 18. století. Úžasné romantické stavby Lichtenštejnové zde vystavěli romantickou zříceninu Janův hrad, klasicistní myslivnu Lovecký zámeček, Apollónův chrám s dórským sloupořadím, Rybniční zámeček, Hraniční zámeček, Belvedér; vyhlídku Kolonáda na Reistně, Rendez-vous též zvaný Dianin chrám, prsaté Tři Grácie, Akvadukt, Obelisk, Vodárnu a Minaret. To vše doplnil velký zámecký rybník s 15 ostrovy a mnoho okrasných dřevin a květinových záhonů. Vskutku neobvyklá krása, kterou dodnes můžeme na tomto pohádkovém místě obdivovat. Exteriér zámku Protože Lichtenštejnové šli s dobou, nemohli opomenout i stavební úpravy samotného zámku, který tak měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku tak přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Jiří Wingelmüller. Ve stejném slohu byl přestavěn i přilehlý kostel sv. Jakuba. Lichtenštejnové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy ho získal stát. Zámecké interiéry Stejnou nádherou jakou oplývá zámek zvenku, oplývá i výzdoba jeho interiérů. Návštěvníci mohou obdivovat vyřezávané kazetové stropy, původní nábytek a mobiliář. Pozoruhodné je šestatřicetistupňové dřevěné schodiště v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. První prohlídkový okruh zahrnuje přízemí a reprezentativní sály. Druhý nás zavede do patra, kde můžeme nakouknout do soukromí šlechty a způsobu jejího života. No a samozřejmě nádherný zámecký park se všemi jeho romantickými stavbami, zákoutími, skálami, rybníky a stromy na jehož prohlídku jeden den rozhodně nestačí. A nezapomeňte na Valtice… Tipy na výlet Ve Valticích můžete navštívit Muzeum zahradnictví a životního prostředí. V nedaleké Břeclavi stojí zámek, Městské muzeum a galerie, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagoga a židovský hřbitov. Podívat se můžete také na zámek Pohansko.  Ubytovat se můžete třeba v Lednici nebo ve Valticích.

Mydlářovský dům najdeme v Břetislavově ulici, má čp. 74. Původně gotický dům byl přestavěn v letech 1573-1577 na vznosný renesanční objekt s arkádovým průčelím s alegorickými výjevy. V současné době se v objektu nachází loutkářské muzeum (od roku 1972).

Informační centrum v Sedlčanech zajišťuje:•    Rezervace a předprodej vstupenek na regionální a kulturní akce města•    Bezplatné poskytování informací  veřejnosti  v rámci města a regionu s důrazem na místní tradiční události, společenské a sportovní akce•    Poskytování všeobecných informací o MěÚ Sedlčany•    Nabídka propagačních materiálů určených k volné distribuci•    Prodej průvodců, map, pohlednic, regionální literatury a dalších propagačních předmětů s tematikou města Sedlčany•    Kontakt se zahraniční klientelou•    Pořadatelská činnost a poskytování informací v rámci městských slavností a dalších společenských a sportovních akcí města Sedlčany Otevírací doba  Po, St - 8.00 – 16.30 ÚT, Čt, Pá - 8.00 – 15.00 So - 8.00 - 12.00

Katastr Bubeneč je součástí městské části Praha 6.Osada Bubeneč, se původně nazývala Přední Ovenec. Část Troji nesla podobný název, Zadní Ovenec. První dochované zmínky o Bubenči pocházejí z roku 1197. Název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch), českého Vovenec nebo od názvu blízké obce Bubny. Bývalá obec Bubny je dnes součást katastru Holešovice. Nacházela se na předmostí dnešního Hlávkova mostu a zahrnovala i dnešní Letenské sady. Součástí dnešního Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Právě Výstaviště je mnoha Pražany pokládáno za území Holešovic.Status města Bubeneč získal 26.10.1904. Současně byl Bubenči přidělen i městský znak. Privilegium k jeho používání ale Bubeneč obdržel až 17.2.1905. Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské části Praha 6 (větší část) a Praha 7.Bubeneč je také místem, kde lze najít mnoho zajímavých objektů. Vedle již zmíněného Císařského ostrova, Stromovky a Výstaviště, jsou to sochy, památníky, pamětní desky. Součástí Bubenče je i Malá Říčka. Navštívit Bubeneč rozhodně stojí za to. Výhodou v současné době je, že je zde i železniční stanice Bubeneč. Z centra, z Masarykova nádraží je to do Bubenče pár minut.