Park na náměstí OSN se rozprostírá téměř na jeho celé ploše. Mezi listnatými stromy se nachází i několik jehličnanů. Park je propojen pěšinami. Pro odpočinek jsou zde lavičky. Mezi zelení je umístěno několik plastik, zvonička a Boží muka. Klid parku je protiváhou jinak rušné dopravní křižovatky stanic metra, tramvají a autobusů.

Hřbitovní goticko-renesanční kostel sv. Jiří stojí při městském hřbitově v ulici Karla Krohna. Vystavěn byl v letech 1613-1616, autorem je Santini Malvazione, jehož náhrobek se nachází na soklu u průčelí chrámu. Jednolodní kostel má výstavní čtyřetážový volutový štít v průčelí. Vstupní portál byl zhotoven v duchu manýrismu. Loď kostela je zaklenuta valeně s lunetami, s hvězdovým vzorem štukových žeber půlkruhového průřezu. Kostel osvětlují vysoká okna s kružbami. Nad vchodem je renesanční kruchta s malovanou výzdobou objevenou v roce 1913. Najdeme zde znaky velvarských měšťanů a znak stavitele. Na klenbě pak malbu sv. Jiří a nad kruchtou erb císaře Matyáše.Kostel je uzavřen, bohoslužby se zde nekonají.

Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

Dnešní kostel je v jádru gotická stavba pocházející z let 1508 s některými architektonickými články pocházející z doby jejího vzniku. Stará věž byla dvoupatrová a do pater se vcházelo ze sakristie  železem pobitými dveřmi a točitými schody, které byly opatřeny střílnami, které poukazují na příslušnost kostela ke skupině opevněných jihomoravských kostelů. Roku 1814 kostelní střecha a věž shořely. Tři zvony přitom spadly a zpět byl zavěšen jen jeden. V roce 1860 byl kostel opraven, avšak loď záhy již nevyhovovala svému účelu. Proto byl v roce 1912 kostel přestavěn a 19.8.1913 znovu vysvěcen. Při přestavbě byla za oltářem objevena chodba, ústící u školy. Na stěně kostela se nachází náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.