Na přelomu roku 2004 a 2005 byla postavena severozápadně od obce Jakubčovice dřevěná rozhledna. Vlastní dřevěná konstrukce rozhledny stojí na čtyřech batonových pilotech, které jsou obloženy kamenem (slezská droba) pocházející z nedalekého lomu. Na rozhlednu pak bylo spotřebováno celkem 30 kubíků modřínového dřeva a náklady se vyšplhaly na 1 milion korun. Celková výška stavby činí 15,5 metru, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 13 metrů a vede na ní 61 schodů. Rozhledna poskytuje kruhový výhled na Opavsko, Jeseníky a Beskydy.

Boubín je nejvyšším vrcholem Boubínské hornatiny nacházející se jižně od Vimperka. Jde o zalesněný rulový vrch (1362 m.n.m.). Na jeho vrcholu opět stojí dřevěná rozhledna, poskytující výhled i do vzdálenějšího okolí. Kromě toho můžeme najít v okolí vrchu Boubínský prales či Boubínské jezírko. Na vrchol vede několik turistických značených cest z různých stran.

Židovský hřbitov v Milevsku je situován poměrně odlehle od obce, na návrší nad klášterem, na kraji lesa Bělohrad. Říká se tady na Židovně. Jeho počátek se datuje rokem 1714 a postupem času narostl do rozlohy téměř 2 tis. m2. Hřbitov je tvořen devíti víceméně zřetelnými řadami, ve kterých je asi 200 náhrobků a je respektováno ukládání chronologicky. Takto lze celkem spolehlivě odhadnout i stavební vývoj hřbitova, který probíhal asi ve třech fázích. Nejmladší hroby jsou z roku 1938. Mezi náhrobky nalezneme i pár zajímavých barokních a klasicistních stél. Na hřbitově je i obřadní síň z roku 1928 v elektrickém stylu s kubistickými prvky.

Chvalkovický zámek, postaven na místě bývalé tvrze, se vyjímá na skalnatém ostrohu nad koupalištěm v obci Chvalkovice.     Historie zámku                            Zdejší tvrz se připomíná již ve 14. století a byla v majetku pánů z Chvalkovic, v 15. století  ji převzali páni z Hustířan, pak přešla do rukou Jana staršího Dobřenského z Dobřeni, který ji koupil v roce 1600. Za vlády Dobřenských, někdy před rokem 1768, byl na místě tvrze postaven Ferdinandem Rudolfem Dobřenským zámek s vysokou střechou a věží. V roce 1825 při opravách sídla nechala Kateřina Zaháňská strhnout a odstranit poslední zbytky tvrze. Z této doby pochází též pověst o tajné chodbě, kterou bylo možno opustit zámek v případě nebezpečí. V letech 1830 – 1833 pobývala na zámku Barunka Panklová v rodině správce Hocha. Při dalších opravách byla věž, která původně stála u zámku, zbořena, a vzácný hodinový stroj byl uložen na půdě Ratibořického zámku. Od roku 1842 vlastnil zámek šlechtický rod ze Schamburg - Lippe, který v roce 1918, v důsledku pozemkové reformy, o Chvalkovice přišel. Roku 1926 koupil zámecké sídlo továrník Vilém Dlabola, který roku 1932 začal s jeho opravou. Zámek byl podle návrhu architekta Karla Karolínka rozšířen o východní křídlo a opatřen novou, jednotnou fasádou v barokním slohu. Trojkřídlý, jednopatrový zámek byl zastřešen novou mansardovou střechou s vikýři. Právě poslední výraznější úpravy objektu byly provedeny v letech 1928 – 1936, kdy vznikla romantická nádvorní arkáda. Jelikož se ve zdi nad skálou k rybníku objevily trhliny a hrozilo sesutí budovy zámku, započalo se s výstavbou mohutné opěrné zdi. Zbořená věž zámku měla být nahrazena dvěma věžemi na obou koncích opěrných zdí, k jejich dokončení však nedošlo. Roku 1945 byl zámek znárodněn a sloužil státnímu statku, poté národnímu výboru a zemědělskému družstvu. Dnes je Chvalkovický zámek v rukou soukromého majitele a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici se nachází pobočka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Zavítat můžete také do Babiččina údolí. Ubytovat se můžete v České Skalici.