Městečko Zlaté Hory na Jesenicku proslulo ve středověku díky svým nalezištím zlata v blízké říčce Olešnici, kolem které byly budovány štoly. V současnosti se v tomto romantickém kraji buduje replika středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. Říká se mu Údolí ztracených štol a má přiblížit život a těžbu horníků. Návštěvníci zde mohou shlédnout dva sruby, jejichž součástí je stoupa na drcení zlaté rudy a také zlatorudný mlýn. Dřevěné stroje byly zhotoveny přesně podle dobových nákresů a původní technikou. Energií je voda, která je přiváděna vodními koly postavenými v kaskádě v původním kanále. Rudné mlýny jsou věrnou replikou staveb i jejich vybavení. Vytěžená ruda se nejprve drtila a pak třídila proséváním. Všechna zařízení jsou funkční a časem by v městečku měly vyrůst objekty, které byly v každé hornické osadě, včetně opevněné části pro ukládání denní těžby. Údolí ztracených štol tak opět ožije ruchem zlatokopecké osady jak tomu bylo v dobách jeho největší slávy.

Vinohradský hřbitov byl založen roku 1885 a měl tehdy jen 12 oddělení, poprvé se zde pohřbívalo 30.3.1885. Hřbitov byl za svoji existenci třikrát rozšířen. Uprostřed stojí novogotický kostel sv. Václava s arkádami z roku 1897 od arch. Antonína Turka se 14 arkádovými hrobkami po obou stranách (mj. je zde hrobka rodiny prezidenta Václava Havla). Hřbitov má dneska rozlohu 9,63 ha a podle údajů z roku 1999 je zde 930 hrobek, 16500 hrobů, 4500 urnových hrobů, 1850 kolumbárních schránek. Mají zde hroby mj. tito význační umělci a osobnosti: Jaroslav Foglar, Julius Fučík, Jiří Grossmann, Emil Hácha, Karel Hugo Hilar ( režisér, dramatik, básník ), Jan Kotěra, Stanislav Neumann, Jan a Theodor Pištěkovi, Jan Pivec, Karel Václav Rais, Jiří Šlitr, Jaroslav Štercl, Karel Štorch, Václav Trégl, Zikmund Winter, Josef Ženíšek a další.

Kostel sv. Šimona a Judy v Arnoštovicích je raně gotický, postavený někdy ve třetí čtvrtině 13. století. V průběhu 18 a 19. století byl přestavěn do dnešní podoby.

Osada Dubeč existuje pravděpodobně od 9. století, i když písemné záznamy o její existenci jsou pozdějšího data. Na blízkém návrší Rohožník se nachází archeologické naleziště již z doby bronzové. Do území Dubče spadá také bývalá osada podobného názvu, Dubeček. K Praze byl Dubeč připojen v roce 1974. Název katastru je odvozen od těžby dubového dřeva na tomto území.