Historie zámku První písemná zmínka o zdejším hradu pochází ze 14. století, kdy si rytíř Záviš z Jimlína nechal postavit nad obcí Jimlín tvrz palácového typu. V roce 1453 se tvrze ujal Albrecht Bezdružický z Kolovrat, který se svolením krále Jiřího roku 1465, začal s přestavbou tvrze na honosný zámek. V průběhu přestavby se Albrecht z Kolovrat začal psát jako Novohradský, čím vznikla nejen nová větev rodu Kolovratů, ale i název hradu a veliké prosperující panství. V držení rodu byl Nový Hrad více než sto let. Volf Novohradský z Kolovrat započal s renesanční úpravou objektu, v níž pokračovali i další majitelé Lobkovicové a páni z Liběchova. Celé panství značně utrpělo třicetiletou válkou a zámek byl zcela poškozen neustálým střídáním vojsk i velkým povstáním poddaných v roce 1639. I přes tíživou finanční situaci se následně zámku ujali premonstráti, kteří započali s opravou válečných škod i s barokními úpravami objektu, včetně stavby nové kaple sv. Josefa a obytného křídla. Dluhy však přesáhly možnosti kláštera, a tak roku 1665 opat Kašpar z Questenberka prodal zámek braniborskému markraběti Kristiánu Vilémovi. Po roce 1670 se jimlínský zámek opět stává typickým panským sídlem, kdy jej koupili Gustav Adolf Varrensbach a jeho manželka Marie Sidonie. Noví majitelé vedli rušný společenský život a s velkými náklady dokončovali přestavbu zámku na pohodlné barokní sídlo. Z tohoto období pochází honosná štuková a malířská výzdoba reprezentačních sálů i kaple, brána do třetího nádvoří a přestavba věže do podoby, jak byla rekonstruována po požáru od blesku roku 1994. Koncem roku 1715 koupila panství Anna Barbora z Löweneggu. Zámek zůstal honosným šlechtickým sídlem, ale díky rozmařilosti majitelky upadl do dluhů. V časech sedmileté války byl vydrancován. Zbídačené panství kupuje roku 1767 Josef kníže ze Schwarzenberku. Za napoleonských válek v letech 1813-1816 sloužil zámek jako vojenský špitál, což se opět negativně odrazilo na jeho stavu. V roce 1851 se zde usadila na dvacet let císařská jízda s posádkou. Po jejím odchodu se zámek stal výhradně hospodářským objektem. Po vyvlastnění majetku v roce 1949 užívalo zámek zemědělské družstvo. Po roku 1994 přešel Nový Hrad pod správu Okresního úřadu v Lounech. Dnes je zámek v majetku Ústeckého kraje ve správě Oblastního muzea v Lounech a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. V současnosti je zde možné vidět stálou expozici s názvem Hospodářské zázemí zámku, a také se zde konají krátkodobé výstavy. Tipy na výlet Navštívit můžete archeologický skanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, rokokový zámek Stekník nebo samotné Louny. Ubytování najdete také v Lounech.  

Vilemína vyhlídka se nachází na Vilemíně stěně, původně nazývané Černá stěna, zhruba 2 km od Jetřichovic. Své nové pojmenování dostala stěna podle Vilemíny Kinské. Zpřístupněna byla v polovině 19. století a postaven zde dřevěný altán v podobě poustevny. Altán se zde již dnes nenachází, přesto vyhlídka přístupná odbočkou z turistické značky poskytuje dobrý výhled na Mariinu skálu, Jetřichovice a široké okolí.

V Klementinu je mnoho reprezentativních a krásně vyzdobených místností. Zrcadlová kaple zaujímá mezi nimi význačné místo a je jedním ze skvostů Klementina. Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie byla postavena roku 1724 F.M. Kaňkou. Její výzdoba, v níž vkusně ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Štukovou výzdobu vytvořil B. Spinetti. Autorem fresky je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera. Zrcadlová kaple slouží dnes ke kulturním účelům, pořádají se zde krátkodobé výstavy a koncerty. Díky tomu je Zrcadlová kaple jako jedna z mála prostor Klementina přístupná veřejnosti.

Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, leží v překrásné krajině Národního praku České Švýcarsko. Je situován na mohutné pískovcové skále nedaleko Vysoké Lípy. Historie hradu Hrad vznikl asi v polovině 14. století na panství Berků na ochranu České stezky a později plnil roli správního střediska Vatenberky kolonizovaného území. Stal se v polovině 15. století jejich opěrným bodem ve válce tohoto rodu se Saskem a Lužicí. Zklidnění poměrů v oblasti na konci 15. století a upevnění státní správy snížilo vojenský význam hradu, který začal postupně chátrat. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad. Podoba hradu Hrad je dnes vlastně skalní blok. Vrchní plošina hradu je dlouhá asi 70 metru a 20 metrů široká, tvoří několik bloků, které jsou spojeny můstky a lze na ni vlézt po žebřících, které jsou ve štěrbinách. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže. Je to nyní malá a hluboká místnost se sedátkem džbánovitého tvaru, která bývala buď cisternou či vězením, případně sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se už nic nedochovalo. Tipy na výlet Výlet na Šaunštejn lze spojit s výletem k nedaleké Malé Pravčická bráně, Ptačímu kameni, Vilemínině vyhlídce a Mariině skále. Navštívit můžete i skalní kapli u Všemil nebo akvadukt v Dolní Chřibské. Ubytovat se můžete v Chřibské.