Kaplička Malá Hraštička se nachází na Příbramsku v obci Malá Hraštice. Podle legendy má kouzelnou moc. Uzdravuje ty, co se u ní modlí. Pověst praví, že dokonce uzdravila mladou dívku, které se zastavilo srdce. Nejen, že dál prožívala šťastné dětství, ale také se šťastně vdala a prožila krásný a plodný život.

  Zemědělská usedlost na Novostrašecku - expozice vychází z bohatého fondu muzea, který obsahuje množství předmětů z 19.a 20.století využívaných v místních usedlostech a chalupách. Vystaveny jsou předměty dokumentující běžná venkovská řemesla (kováře, koláře, ševce) i místní speciální výroby (dřevovýroba v Pecínově). Nejvíce dokladů je spojeno se zemědělstvím - pěstováním zemědělských produktů a chovem domácích zvířat. Vystaveno je množství předmětů související se zpracováním zemědělských produktů a přípravou potravin v domácnosti (síta, máselnice, formy na máslo, lisy na tvaroh). Expozice obsahuje náznakovou světnici s nábytkem a vybavením ze druhé poloviny 19.století. Expozice je doplněna fotografiemi z konce 19.století zachycujícími staré venkovské chalupy a dvory. Fotografie jsou autorizované a řazené podle vesnic regionu (Slaný - F.Duras, Nové Strašecí - F.Dubec). Keltové na Rakovnicku - Novostrašecko je oblast, která přilákala Kelty ve 4. století př. n. l. svým neobyčejným surovinovým bohatstvím železné rudy a švartny, ze které Kelti vyráběli působivé černé náramky. Nedaleko Mšeckých Žehrovic vybudovali Keltové také čtyřúhelníkový valový areál, jehož význam nebyl dosud nikde dostatečně prezentován. Věříme, že nejen všichni příznivci historie regionu ocení důstojnou a interaktivní prezentaci tak významných nálezů jako je např. proslulá kamenná hlava keltského heroa ze Mšeckých Žehrovic. Muzeum Nové Strašecí slouží zároveň jako Informační centrum Nové Strašecí Stálá expozice Zemědělská usedlost na Novostrašecku - vybavení usedlosti v 19. století Malovaný nábytek - zařízení světnice v 19. století

Vesnice Lanšperk, v jejímž centru se nacházejí zříceniny hradu Lanšperk, leží 6,5 km na severovýchod od centra okresního města Ústí nad Orlicí. Historie hradu Kopec, na kterém ve druhé polovině 13. století páni z Drnholce z pověření krále Přemysla Otakara II. založili hrad, se odedávna nazýval Zemskou horou – Landesberg. Patřil tedy, stejně jako hrad, který jméno převzal, ke královskému majetku. První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1385, kdy jej král Václav II. daroval Závišovi z Falkenštejna. Záviš se z nabytého majetku však dlouho neradoval, již roku 1390 byl za údajnou zradu krále popraven. Václav II. poté daroval Lanšperk nově založenému klášteru na Zbraslavi. V období nepokojů po vraždě posledního Přemyslovce na českém trůně Václava III. hrad dobyl a později získal do zástavy Hajman z Dubé. Od roku 1358 na Lanšperku rozkazovali hejtmané litomyšlského biskupství. V období husitských válek byl hrad podvakrát (1425 a 1429) dobyt sirotčími vojsky. Od této chvíle začíná éra držení hradu šlechtici. Významným byl Zdeněk Kostka z Postupic, který Lanšperk koupil roku 1451 a důkladně jej opevnil. Zdeňkovy dcery přinesly hrad věnem do rodu Pernštejnů, kteří jej však, stejně jako další majitelé Hrzánové z Harasova, již neužívali k obytným účelům. Lanšperk tedy pustl a roku 1622, při příležitosti prodeje panství pánům z Lichtenštejna, se uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hrad Lanšperk je typickou ukázkou hradu s plášťovou zdí, kde veškerá obrana hradu závisí pouze na pevné a vysoké obvodové hradbě, ke které se na nejchráněnějších místech přimykají obytné prostory paláců a ostatní hradní objekty. Na Lanšperku to byly paláce dva, situované na východní a západní straně nádvoří. Nejvýraznější částí zřícenin je nyní přibližně z poloviny zachovaná hradební zeď, méně pak již pozůstatky východního paláce. Z paláce západního se nám dochovaly pouze terénní náznaky. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet U Ústí nad Orlicí najdete rozhlednu Andrlův Chlum. Dále se můžete podívat na zříceninu hradu Žampach, zámek Letohrad, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí. M.K.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m jihozápadně od obce, při oboře na severním okraji lesa. Založen byl snad v 18. století. Za druhé světové války a i později byl zdevastován. Dnes se zde nachází přibližně 20 náhrobků, nejstarší pochází z roku 1833.