Původně se obec jmenovala Dawlice, pravděpodobně po prvém slovanském usedlíkovi, který se jmenoval Davel. To, že se jedná o velmi prastarou obec, dokazují různé nálezy. Své jméno si obec udržovala až do třicetileté války. Kým a proč bylo změněno, se neví. Třeba takový kopec Ládví se původně jmenoval Hledví. K tomuto názvu se vážou hned dva výklady. Za prvé jméno kopce může být odvozeno od pozorovati (hleděti či strážiti), neboť stejně jako dnes, byl i dříve velkolepou rozhlednou zvlášť na kraje severní. Za druhé své jméno může mít od bohyně Lady, které naši pohanští předkové na vrchu Ládví obětovali své dary.První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice. Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům (křižovníkům s červenou hvězdou). Vše se značně vleklo, a tak až o téměř dvacet let později, v roce 1253 potvrdil král Václav I. křižovníkům všechna práva. Zmíněná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zároveň vzal řád křížovníků do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy. Velmi se dotkla obce třicetiletá válka. Ves byl řádu křížovníků zabavena a vše tedy ves, tvrz a statek koupil Jan, nestarší Petrášek z Vokounštejna, který ale na základě rozsudku Ferdinanda III. musel vše vrátit a patrně odešel do vyhnanství. Část Ďáblic byla připojena k Praze již roku 1960, samotná obec pak od roku 1968. Dnes je MČ Praha – Ďáblice součástí správního obvodu Praha 8.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m východním směrem od obce při silnici vedoucí do Štítného. Hřbitov byl založen před rokem 1800. Dnes se na ploše 865 m2 nachází cca 100 náhrobků pocházejících z doby od první poloviny 19. století do počátku druhé světové války. Hřbitov má opravenou cihlovou ohradní zeď a je uzamčen.

Vrch Pecný se tyčí asi 2,5 km severovýchodně od Klepáčova. Vzhledem k téměř odlesněnému území poskytuje vrchol víceméně kruhový výhled na Jeseníky a okolí. Na vrchol vede turisticky značená cesta, nejblíže je to sem od motorestu Skřítek, kde se nachází zastávka hromadné dopravy a lze tu i zaparkovat.

Na Dominikánském náměstí stojí bývalý klášter františkánů – minoritů s kostelem sv. Jakuba. Tato stavba při městských hradbách je poprvé zmíněna roku 1233 a jde patrně o nejstarší klášter v městě. Za třicetiletých válek byl objekt téměř zničen. V letech 1730-1740 jej obnovil Octavio Broggio, dokončen byl však až po jeho smrti roku 1758. Za vlády císaře Josefa II. byl řád zrušen a roku 1788 se sem nastěhoval řád dominikánů. V klášterní chodbě byl objeven původní vstup s portálem do kostela. Dnes bývalý klášter slouží jako pečovatelské zařízení Charitního domova Zdislava. Kostel je jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem. Loď je sklenuta plackami s lunetami, v závěru trojdílnou klenbou s lunetami. Hlavní oltář pochází od Jana Hennevogela z roku 1769.