Kosárkovo nábřeží lemuje levý břeh Vltavy mezi Mánesovým mostem a ulicí U plovárny. Je souběžné s nábřežím Edvarda Beneše. Vltavu tak v této části paradoxně lemují dvě nábřeží. Jeho délka je cca 320 m. Do roku 1961 se zde říkalo U Vltavy. Současný název nese na počest českého malíře Adolfa Kosárka. Ulice slouží především jako příjezdová komunikace do Strakovy akademie, úřadu vlády Česko republiky.

Úštěcký židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce ve svahu nad ulicí Střeleckou, přístupný po cestě odbočující z této ulice před domem čp. 118. Založen byl snad již v 15. století, roku 1667 rozšířen a znovu pak v 19. a 20. století. Novější část byla ohrazena cihlovou zdí a vystavěna byla rovněž obřadní síň s nízkou kopulí. Hřbitov sloužil až do roku 1938, posléze byl zdevastován a chátral. V roce 1981 bylo dokonce zažádáno o jeho zlikvidování, o rok později byla zbořena obřadní síň e materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Obdobný osud měla i ohradní zeď, některé náhrobky byly nabídnuty k odprodeji co by materiál. Proti zrušení se postavil památkový úřad a Židovské muzeum v Praze. Až na počátku 90. let 20. století byly podniknuty drobné kroky k obnově, systematické započaly po roce 2001. Byly postaveny náhrobky a obnovuje se ohradní zeď. Dnes zde najdeme zhruba na 221 náhrobků různých stylů, nejstarší pochází z 50. let 17. století. Zajímavá je hrobka rodiny Hellerových stojící uprostřed hřbitova. V severozápadní části můžeme najít dětské oddělení. Hřbitov je volně přístupný.

Zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách se nachází na Svatotomášském pohoří při staré zemské hranici. Historie hradu Hrad Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova. Svým rozsahem nepatřil k velkým hradním stavbám. Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým vnějším opevněním. Ve 14. století došlo k přestavbě dominantní věže do její dnešní podoby. Svými rozměry 14 x 17,5 m patří k největším obytným věžím v Čechách. Nad přízemím, kde byla pravděpodobně kuchyně, zbrojnice a hradní vězení, se nacházela dvě obytná patra. V roce 1302 přešel do vlastnictví Rožmberků. V roce 1394 zde byl krátkou dobu vězněn český král Václav IV. V 16. století byl rozšířen obranný systém o nový hradební pás, zesílený pěti baštami. Zásobování hradu vodou bylo řešeno zazděnými hliněnými rourami, které sváděly dešťovou vodu do sběrné nádrže. V roce 1602 byl ve finanční tísni Petr Vok donucen prodat krumlovské panství i s Vítkovým Hrádkem císaři Rudolfu ÏI. V roce 1622 se dostává do vlastnictví Eggenberků. V roce 1719 získala eggenberský majetek knížata Schwarzenberku. Ještě v roce 1725 proběhly na hradě poslední úpravy a opravy střech. Od té doby ztratil hrad definitivně svoji funkci a začal se měnit ve zříceninu. V roce 1861 sem zavítal koruní princ Rudolf, jehož návštěva si vyžádala i úpravu zříceniny a jejího okolí. Podoba hradu Stavebně zakonzervovaná hradní zřícenina byla dále využívána jako turistická rozhledna. I přes nepříznivé důsledky hospodářské krize bylo v roce 1934 přistoupeno k novým stavebním úpravám nákladem 30.000 Kč. Celistvost zdiva zajistily železné svorníky, trhliny byly vyspárovány, vstupní portál věže dostal nové schodiště a byla vyčištěna studna, kde se znovu ve 4,5 metrech objevila voda. Vybudováním střeženého pohraničního pásma po druhé světové válce až do roku 1990 byla návštěva tohoto místa znemožněna. Armáda využívala věž jako pozorovatelnu protivzdušné obrany, po zřícení neudržovaného schodiště byla při vstupu do hradu postavena vyšší ocelová konstrukce. Statika hradu byla narušena do takové míry, že byl vstup do objektu zakázán. V současné době o hrad pečuje a spravuje jej občanské sdružení Vítkův Hrádek. Opět je možno vystoupat na vyhlídkovou plošinu na vrchu bývalé obytné věže a za dobrého počasí tak vidět úchvatné panorama rakouských Alp či na velkolepý výhled do Vltavského údolí. Nedaleko odsud u obce Přední Výtoň najdete zříceninu kostela sv. Václava - Rychnůvek nebo kostel sv. Tomáše. Navštívit můžete i město Frymburk a kostel sv. Bartoloměje. Ubytovat se můžete ve Frymburku.

Více jak 7,5 km západním směrem od Přední Výtoně v blízkosti německých hranic se nachází zbytky kdysi barokního kostela sv. Václava. Kostel je jako farní uváděn již ve 14. Století. Původně gotický kostel byl zasádně přestavěn okolo roku 1673 v barokním slohu. Vnitřek kostela byl pozdně renesanční. Roku 1738 byl povýšen na děkanský kostel. Hlavní oltář byl dvojitý. Uprostřed něho byl obraz zavraždění sv. Václava. Dále se zde nacházela dřevěná kazatelna. V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici. Kostel byl speciálním demoličním komandem odstřelen 9.6.1959. Postupně zanikla i celá obec. Dnes zde z celé bývalé obce Rychnůvek nacházejí jen zbytky tohoto kostela (opodál pak ještě zbytky bývalé školy). Na místě kde stával oltář byl vztyčen dřevěný kříž. Dne 10.8.1991 po dlouhé době zde opět sloužil mši páter Horst Prieschl. Na pietně udržovaném místě najdeme i pár náhrobků jako pozůstatek kdysi hřbitova při kostele.