Barokní kaple stojí na planině pod hlavním vrcholem Ovčího vrchu (698 m.n.m.) přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Kaple Smrtelných úzkostí Kristových byla vystavěna v letech 1680-81 na místě, kde se odehrála bitva bezdružických poddaných s vrchností. Nechala ji vystavět majitelka panství Marie Františka z Heissensteinu. Za Josefa II. roku 1787 byla uzavřena. V roce 1906 na jejím místě vznikla dnešní kaple v podobě románské rotundy. Oltářní menza portál vstupu byly vytvořeny z čediče pocházejícího z nedalekého lomu na Hradišťském vrchu. Zařízení interiéru, mezi nimiž byly sochy apoštolů, Krista na Hoře olivetské, silně pozlacené svícny, bylo zničeno po roce 1945. Kousek od kaple stojí pomník již zmíněné selské rebelie. Po vydrancování zámku v Bezdružicích se asi 500 vzbouřenců uchýlilo sem na Ovčí vrch. Na střet s vojskem si podle legendy vyrobily děla z třešňových kmenů stažených železnými obručemi. Proti vojsku vedeném princem z Holštejna neměli šanci. Dne 6.5.1680 večer byl zahájen útok dělovou střelbou z protějšího vrchu Švamberk (stojí zde zřícenina hradu). Po této střelbě zůstalo na Ovčím vrchu 49 mrtvých a 20 zraněných sedláků. Na straně vojáků nebyly žádné ztráty. Tímto bojem skončila vlna selských bouří v kraji.

Hrad, muzeum a skanzen Červený Újezd je neobvyklé a kouzelné místo, které Vás na dobu v něm strávenou vrátí do atmosféry každodenního venkovského života v období 17. – do počátku 20. století. Seznámíte se zde s tradičními řemesly a nástroji. Součástí expozice je tedy muzeum českého venkova, rozsáhlé zahrady a areál venkovských staveb.    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Najdeme ji v okrese Praha – západ, jen pár kilometrů od hlavního města. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. Muzeum a hradV interiéru hradu se nachází rozsáhlé muzeum českého venkova. Tato stálá expozice zahrnuje na 4000 exponátů pocházejících z celé České republiky i sousedního Slovenska. Při prohlídce navštívíte dílny tradičních řemesel (kovář, mlynář, pekař, řezbář, bednář, řezník, kolař, brusič, švec), obytné světničky z různých krajů (Podkrkonoší, Chodsko, Litomyšlsko, Morava, Slovensko, Chebsko) vybavené malovaným nábytkem, selskými kroji a dalšími předměty lidové kultury. Dále uvidíte místnosti s ukázkami lidových nástrojů, výrobků a zařízení používaných v každodenním životě. Některé vystavené exponáty jsou zároveň prodejné. K muzeu patří také antik, kde kromě starých věcí, můžete zakoupit vstupenky na prohlídku a různé upomínkové předměty. Prohlídka hradu s průvodcem zahrnuje návštěvu muzea, řemeslných dílen, kaple i rytířského sálu.SkanzenAreál venkovských staveb tedy skanzen se nachází v zahradách a je, stejně jako muzeum na hradě, ukázkou venkovského života dob minulých. Můžete si tu z blízka prohlédnout větrný mlýn, zvonici, špejchar, vinný sklípek, salaš, milíř či starý dřevařský katr. Většina staveb má přístupné interiéry s ukázkou zařízení, nástrojů a techniky pro ně typické.ZahradaPři procházce zahradami, se kromě romantického zážitku, můžete dovědět i něco nového o naší flóře. Je zde totiž vysazeno více jak 1000 různých druhů dřevin, rostlin a květin a ty méně známé jsou opatřeny cedulkami s popiskem. Bohaté zastoupení má v zahradách také fauna, tedy zvířátka. Na hladině rybníka občas uvidíte kapří ploutev. V ohradách a ve výbězích se pasou kozy a ovce, nechybí tu však ani krávy.

Typický telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou, stojí u Vizovic na kopci Doubrava (672 m). Jeho předchůdkyní byla dřevěná rozhledna, postavená v první polovině minulého století, která časem zchátrala, a v padesátých letech musela být stržena. Současná rozhledna byla sice postavena již na podzim 2002, ovšem pro veřejnost zpřístupněna až 17. července 2004. Za její stavbou stála společnost T-Mobile, která postavila ocelový stožár vysoký 55 metrů. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 33 metrech nad okolním terénem, vede celkem 174 schodů, a je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů či Luhačovickou vrchovinu. Velmi dobře jsou vidět Vizovice a Zlín, nebo Velká Javorina, Svatý Hostýn a Radhošť. Za ideálních pozorovacích podmínek jsou vidět také Tatry. Pěšky lze rozhlednu, která je přístupná během otvíracích hodin, navštívit po naučné stezce Vizovické prameny. Začíná v centru města a až k rozhledně je to cca 6 kilometrů.

Vrása, text v přípravě