Židovský hřbitov se nachází při silnici mezi obcemi Luka a Záhoří, skrytý v zalesněném porostu. Hřbitov založený v 17. století byl za druhé světové války a i po ní silně devastován. Jen zeď z lomového kamene, místy narušená, připomíná že se zde nacházel hřbitov. Jeho plocha o velikosti 2.226 m2 je dnes (září 2012) silně zarostlá travou, křovinami i stromy. Jen místy lze najít drobné stopy po bývalých hrobech. Hřbitov je volně přístupný.

Trochu tajemným a nevšedním dojmem na nás zapůsobí areál bývalého kláštera klarisek z doby kolem roku 1280 s nikdy nedokončeným konventním kostelem. Psychotronici tvrdí že v presbytáři je silná pozitivní zóna, příznivě působící na naše zdraví – jisté je, že pocit při procházce mezi vysokými zdmi pod širou oblohou je opravdu neobvyklý. Dějiny obce poprvé zmiňované v roce 1115 jako knížecí majetek, byly spojeny s klášterem. V letech 1382-1410 probíhala stavba svatyně zřejmě za účasti stavební huti Petra Perléře. Dílo však nebylo nikdy dokončeno. Klášter byl rozbořen za husitských válek, v 16. století se ale dočkal obnovy. Kostel ale už zůstal beze změny – z původně plánovaného trojlodí se dochovaly fragmenty s bohatě členěným portálem a presbytář. Na stěnách je plastická výzdoba a zachovala se i vysoká profilovaná okna. Původní klášterní konvent byl přestavěn na trojkřídlý zámek. V roce 1744 byl areál doplněn hranolovou zvonicí.

Židovský hřbitov v Milevsku je situován poměrně odlehle od obce, na návrší nad klášterem, na kraji lesa Bělohrad. Říká se tady na Židovně. Jeho počátek se datuje rokem 1714 a postupem času narostl do rozlohy téměř 2 tis. m2. Hřbitov je tvořen devíti víceméně zřetelnými řadami, ve kterých je asi 200 náhrobků a je respektováno ukládání chronologicky. Takto lze celkem spolehlivě odhadnout i stavební vývoj hřbitova, který probíhal asi ve třech fázích. Nejmladší hroby jsou z roku 1938. Mezi náhrobky nalezneme i pár zajímavých barokních a klasicistních stél. Na hřbitově je i obřadní síň z roku 1928 v elektrickém stylu s kubistickými prvky.

Radnice v Liberci.