Rozhledna Štěpánka stojící na vrchu Hvězda (958 m) u Příchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbu u nás. Krása se nedá měřit, ale prvenství, které můžeme této krásné rozhledně s určitostí přiřknout, je skutečnost, že se jedná o nejstarší rozhlednu Jizerských hor. Dlužno podotknout, že má velmi zajímavou historii. Novogotická kráska Počátky její stavby spadají do roku 1847. Tehdy se začala stavět silnice z Liberce do Krkonoš. Dohlédnout na stavbu přijel zemský místodržící arcivévoda Štěpán. Nádherný výhled z Hvězdy ho nadchnul a jeho hostitel, majitel panství kníže Kamil Rohan, se rozhodl kopec přejmenovat na Štěpánovu výšinu. A dokonce učinil rozhodnutí, že vrchol ozdobí kamennou vyhlídkovou věží. Se stavbou rozhledny se začalo bezprostředně po arcivévodově odjezdu. Základní kámen byl položen 27. července 1847. Když stavba vyrostla do výše 6 metrů, dal kníže Rohan pokyn stavební práce zastavit. Pověst praví, že knížeti předpověděla stará cikánka smrt v tom roce, kdy bude rozhledna dostavěna. Důvod byl ovšem jak to tak bývá pragmatičtější. Arcivévoda Štěpán odešel v bouřlivých revolučních letech do Uher a kníže Rohan usoudil, že vynakládání prostředků na oslavu někoho kdo ztrácí politický vliv je zbytečné. Celých 41 let stálo na Hvězdě torzo, které navštěvovali turisté především kvůli východům slunce. Na stavu nedokončené věže se negativně promítly nejenom povětrnostní vlivy, ale i návštěvy vandalů. A právě když 20. května 1888 část padajícího zdiva jednoho z nich usmrtila, daly se věci do pohybu. A věštba nelhala Kníže v tom roce svolil k prodeji pozemku s torzem rozhledny kořenovské sekci Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Podle plánů libereckého profesora Brausenwettera byla původní kamenná pseudogotická dolní část doplněna o štíhlou cihlovou osmibokou věž o celkové výšce 24 metrů. Slavnostního otevření 14. srpna 1892 se zúčastnilo na osm tisíc lidí. Kníže Rohan mezi nimi ovšem nebyl. Věštba nelhala. Kníže Rohan po dokončení stavby opravdu zemřel. Vzhledem k tomu, že mu bylo 91 let lze z jeho smrti vinit rozhlednu opravdu těžko. Štěpánka se vždy těšila velkému zájmu turistů. Od roku 1956 byla na jejím vrcholu umístěna vyhlídková nástavba a o 7 let později bylo architektonicky unikátní dílo zapsáno do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Rozhledna měla několik názvů: užívalo se Hvězda, německy Buchstein, Stephansruh, Polsky Prichowitz a dnes ji místní neřeknou jinak než Štěpánka. Když vyšlapete jejích 81 schodů, dostanete se do výšky 21 metrů, odkud spatříte vrcholky Jizerských hor, Krkonoš, Lužických hor, Českého Středohoří, Bezděz, Říp a Kozákov. Štěpánce patří ještě jedno nej, které nelze zpochybnit. Od položení základního kamene k otevření stavby uplynulo 45 let, je tedy nejdéle budovanou rozhlednou na našem území.   Výhled sever: Jizerské hory - Černá hora a Smrk východ: Krkonoše - Sněžka jih: Černá studnice s rozhlednou, Zvičina, Kozákov, Tábor západ: Ještěd, Lužické hory Popis cesty Rozhledna stojí na kopci Hvězda, asi 4 kilometry na východ od Tanvaldu. Po silnici dojedeme na začátek Kořenova, kde odbočíme na Příchovice. Po dvou kilometrech v Příchovcích odbočíme u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku, až dojedeme k chatě Hvězda, kde se dá parkovat.  Odtud se vydáme po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 metrů. 

Honosná Goethova vyhlídka je další z rozhleden lázeňského centra. Tyčí se nad údolím říčky Teplé ve výšce 638 metrů nad mořem na Výšině věčného mládí východně od centra města. Novogotická kráska Její historie je spjata s návštěvou princezny Stefanie, manželky korunního prince Rudolfa Habsburského. Ta navštívila Karlovy Vary v roce 1887 a při té příležitosti navštívili i Výšinu věčného života. Byla tak ohromena výhledem na město, že navrhla, aby zde byla postavena rozhledna. A protože přání princezen se musí plnit, už za dva roky, přesně 21. července 1889, zde byla slavnostně otevřena rozhledna. Vyrostla zde honosná výletní stavba, jejíž náklady se vyšplhaly na tehdejších astronomických 35 000 zlatých. Mecenášem se stala městská spořitelna, která tak chtěla oslavit čtvrt století své existence. Duchovními otci stavby byli dva významní vídeňští architekti, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Karlovarští radní s nimi měli tu nejlepší zkušenost. Předtím postavili v Karlových Varech Vřídelní kolonádu a divadlo. Časté střídání jmen  Pod jejich vedením vzniklo nádherné vyhlídkové místo, novogotického stylu. Stavbě z cihel dominovala vyhlídková válcová věž s cimbuřím, z níž vyrůstala další věžička. Přes čtyřicet metrů vysoká věž dostala jméno „Vyhlídka korunní princezny Stefanie“. Místo se stalo velmi rychle, oblíbeným vyletním cílem lázeňských hostů a představitelé města uvažovali dokonce o vybudování lanové dráhy, která by strmou Výšinu věčného života spojila s lázeňskou čtvrtí. Kvůli válečným událostem však tento záměr nebyl nikdy realizován. Oč méně se měnil vzhled vyhlídky, o to častěji se střídala její jména. Snad žádná jiná rozhledna u nás neměla za dobu své existence tolik jmen. Původní jméno ji vydrželo do roku 1918. Po vyhlášení samostatnosti se přejmenovala na Stifterovu vyhlídku. Po druhé světové válce dostala rozhledna opět nové jméno: tentokrát se stala Stalinovou rozhlednou. Nynější název Goethova vyhlídka dostala v roce 1957. Snad už se měnit nebude. Co by se ovšem změnit mohlo je současný stav. Rozhledna je od roku 2006 bohužel uzavřena. Z Goethovy vyhlídky se na město prozatím podívat nemůžeme, ale secesní krásy Kaarlových Varů, můžete obdivovat z vyhlídkové ochozu rozhledny Diana.   Výhled   sever: Krušné hory se Špičákem, Plešivcem či Klínovcem východ: Andělská hora, Doupovské hory jih: Vítkův vrch, Slavkovský les s Krudumem, Lesným či Krásenským vrchem západ: Doubská hora, Karlovy Vary, Sokolovská pánev, Háj u Aše Popis cesty Autem - až na vrchol se dá vyjet autem. Lze to z hlavní silnice vedoucí z Prahy do lázeňského města. Před městem se zabočí na obec Hůrky odkud vede cesta na parkoviště ke Goethově vyhlídce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Karlových Varech. Je nutné dojít podél Teplé na začátek lázeňské části k infocentru, kde přijdete k zeleně značené turistické trase. Ta vás dovede ke Třem křížům, kde navazuje až k rozhledně žlutě značená turistická trasa, která vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 3 kilometry.  

V centru obce Horní Stropnice stojí původně románský kostel sv. Mikuláše. Kostel byl založen kolem roku 1200. V roce 1486 byla obec i kostel vypálen. Po tomto požáru byl z velké části přestavěn goticky. Vzniklo nové trojlodí, presbytář, sakristie a hodinová věž nad západním vchodem. Později byla připojena renesanční předsíň před jižním vchodem. V barokním období vznikla ještě nová sakristie a kaple na jižní straně. Do roku 1801 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Kostel byl až do roku 1945 ve správě cisterciáků. Z doby románské se zachovala věž se sedlovou střechou a sdruženými románskými okénky. V hlavní lodi vytváří osmiboké pilíře síňové trojlodí zaklenuté síťovou klenbou. V presbytáři je jedno pole křížové klenby, v závěru paprsčitá. Kaple sv. Kateřiny je sklenutá křížovou a hvězdovou klenbou. Zařízení interiéru je převážně barokní, hlavní oltář nese obraz sv. Mikuláše klanícího se Panně Marii s Dítětem, nad ním je obraz Nejsvětější Trojice se sochami sv. Víta a sv. Václava. Dále zde můžeme najít gotickou křtitelnici a rokokovou kazatelnu (1777).

Pražský hrad je nejvýznamnější kulturní a historickou památkou nejen Prahy, ale celé České republiky. Počátek stavby Pražského hradu. Stavba Pražského hradu byla zahájena koncem devátého století knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z kamene a hlíny. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie, jehož zbytky nalezneme mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště. Komplex Pražského hradu. V současné době je komplex Pražského hradu tvořen několika veřejnými prostranstvími (I. nádvoří Pražského hradu, II. nádvoří Pražského hradu, III. nádvoří Pražského hradu, Náměstí U sv. Jiří, Vikářská ulice, Jiřská ulice, Zlatá ulička u Daliborky, část ulice U Prašného mostu, Královská zahrada, Zahrada na terase Jízdárny Pražského hradu, Lumbeho zahrada, Jelení příkop, Kyklopské schody, Prašný most, zahrada Na baště, Rajská zahrada, Hartigovská zahrada, zahrada Na Valech, zahrada na Opyši, Dělostřelecká bašta, Hradní rampa, Staré zámecké schody, Zámecké schody) a těmito nejvýznamnějšími stavbami (Chrám sv. Víta, Tereziánský palác, Starý královský palác, Ludvíkovo křídlo, Letohrádek královny Anny /Královský letohrádek/, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Klášter sv. Jiří, Kaple Všech svatých, Kaple sv. Kříže, Staré proboštství, Nové proboštství, Nejvyšší purkrabství, Ústav šlechtičen, Lobkovický palác, Daliborka, Bílá věž, Černá věž, Prašná věž (Mihulka), Lví dvůr, Národní galerie (expozice v klášteře sv. Jiří) a další). Veřejná prostranství a objekty obsahují nepřeberné množství památek a uměleckých skvostů. Za všechny lze jmenovat Korunovační klenoty uložené v chrámu sv. Víta. Význam Pražského hradu. V historii Pražského hradu jsou vepsány nejen dějiny České republiky, ale významnou měrou i dějiny Evropy. Nejvýznamnějším panovníkem, který zde sídlil, byl Karel IV. Archeologický průzkum Pražského hradu. Prostory Pražského hradu byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu archeologů. Jejich nálezy dokladují, že tato místa byla osídlena již v období neolitu. V místech bývalé Lumbeho zahrady byly například nalezeny pozůstatky kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Rovněž zde byly nalezeny artefakty osídlení z období eneolitu a pohřební pozůstatky únětické kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Svědčí to nejen o pravěkém osídlení lokality dnešního Pražského hradu, ale také o strategické poloze tohoto místa. Pražský hrad - sídlo prezidentů. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, je Pražský hrad sídlem prezidentů. Do současnosti se zde vystřídali tyto představitelé státu: Prezidenti Českoslovenka: 1.    1918–1935: Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) 2.    1935–1948: Edvard Beneš (1884–1948) /1938-1945 v exilu v Londýně./ 3.    1938–1945: Emil Hácha (1872–1945) 4.    1945-1948: Edvard Beneš (1884–1948) 5.    1948–1953: Klement Gottwald (1896–1953) 6.    1953–1957: Antonín Zápotocký (1884–1957) 7.    1957–1968: Antonín Novotný (1904–1975) 8.    1968–1975: Ludvík Svoboda (1895–1979) 9.    1975–1989: Gustáv Husák (1913–1991) 10.  1989–1992: Václav Havel (* 1936) Prezidenti České republiky: 1.    1993–1992: Václav Havel (* 1936)    2.    2003-2013: Václav Klaus (*1941) /Mandát vyprší v roce 2013./ Pražský hrad je i významným kulturním centrem a patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa v Praze. Malý přehled toho, co kde na Pražském hradě najdeme: Pražský hrad - I. nádvoří Pražského hradu:•    Vstupní brána (hlavní) na Pražský hrad z Hradčanského náměstí.•    Sochy „Souboj titánů (gigantů)“ a další sochy umístěné na pilířích mříže oddělující I. nádvoří Pražského hradu od Hradčanského náměstí.•    Čestné nádvoří Pražského hradu.•    Tereziánský palác.•    Matyášova brána. Pražský hrad - II. nádvoří Pražského hradu:•    Kaple sv. Kříže.•    Kohlova kašna.•    Studna s renesanční mříží.•    Obrazárna Pražského hradu.•    Zástava prezidenta České republiky.•    Kancelář prezidenta republiky.•    Archiv kanceláře presidenta ČR.•    Socha sv. Petra.•    Socha sv. Pavla.•    Bílá věž Pražského hradu.•    Kostel Panny Marie (prlchod mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště).•    Pamětní deska Jaroslava Vágnera. Pražský hrad - III. nádvoří Pražského hradu:•    Chrám sv. Víta.•    České korunovační klenoty.•    Zlatá brána chrámu sv. Víta.•    Mozaika Adam a Eva.•    Mozaika Ukřižování Krista.•    Kašna se sochou sv. Jiří.•    Socha sv. Václava.•    Mrákotinský monolit.•    Pamětní deska obětí německé okupace.•    Orlí kašna.•    Hodiny na velké věži chrámu sv. Víta.•    Zvon Zikmund - chrám sv. Víta.•    Zvon Josef - chrám sv. Víta.•    Starý královská palác  Pražského hradu.•    Deska u Zlaté brány chrámu sv. Víta.•    Staré proboštství.•    Portál Starého proboštství na Pražském hradě.•    Pamětní deska - Obnova věže chrámu sv. Víta.•    Tereziánský trakt Pražského hradu.•    Kenotaf sv. Jana Nepomuckého.•    Znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu.•    Česká pošta - poštovní úřad Pražský hrad.•    Kancelář prezidenta České republiky. Pražský hrad - Náměstí U sv. Jiří:•    Bazilika sv. Jiří.•    Kaple sv. Jana Nepomuckého.•    Kaple Všech svatých.•    Nové proboštství.•    Socha sv. Václava.•    Národní galerie.•    Medvědí kašna.•    Klášter sv. Jiří. Pražský hrad - Vikářská ulice:•    Prašná věž (Mihulka):•    Sluneční hodiny.•    Vikářské domy.•    Děkanský dům. Pražský hrad - Jelení příkop:•    Socha Ponocný.•    Pozůstatky Prašného mostu.•    Domek medvědáře.•    Kamenná plastika.•    Potok Brusnice.•    Kyklopské schody.•    Altán. Pražský hrad - Jiřská ulice:•    Ústav šlechtičen.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Černá věž.•    Nejvyšší purkrabství Pražského hradu.•    Muzeum hraček.•    Lobkovický palác. •    Socha Mládí. Pražský hrad - Rajská zahrada:•    Vstupní portál do Rajské zahrady.•    Matyášův altán.•    Socha Dobrý pastýř.•    Monumentální schodiště.•    Váza z mrákotínské žuly (Velká mísa.). Pražský hrad - Zahrada Na valech:•    Starý královský palác.•    Ludvíkovo křídlo.•    Bellevue.•    Jónský sloup.•    Lobkovický palác.•    Schodiště z III. nádvoří Pražského hradu do zahrady Na valech.•    Kaple Všech svatých.•    Plečníkova voliéra.•    Obelisk Jaroslava Bořity z Martinic.•    Obelisk Viléma Slavaty.•    Windischgrätzova zeď.•    Monolit v zahradě Na valech.•    Moravská bašta.•    Sloupový altán v zahradě Na valech•    Tereziánský trakt.•    Vyhlídková plošina v zahradě Na valech.•    Empírový domek.•    Kašna u hranice s Rajskou zahradou.•    Herkulova kašna. Pražský hrad - Hartigovská zahrada:•    Hudební pavilon.•    Sochy Antická božstva.•    Lev s korunou a puti. Pražský hrad - Hradní bašta:•    Vyhlídka na Prahu.•    Socha sv. Barbora.•    Černá věž. Pražský hrad - Ulice U Prašného mostu:•    Jízdárna Pražského hradu•    Galerie v Jízdárně Pražského hradu•    Lví dvůr.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Kamenný sloup s pamětními deskami obětem německé okupace.•    Brána do Královské zahrady. Pražský hrad - Královská zahrada:•    Letohrádek královny Anny.•    Zpívající fontána.•    Kašna se sochou Herkulova.•    Míčovna Pražského hradu.•    Socha Vítěz.•    Lví dvůr.•    Alegorie noci.