

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Městské opevnění - Litoměřice Původní hradební systém z roku 1257 zcela zanikl. Následně byl vystavěn nový ve dvou etapách. První byla vnitřní hradba vystavěná v letech 1360-1380 (1502-1505 opravována), tvořila ji až 10 m vysoká zeď s cimbuřím, silná až 2 metry, doplněná hranolovitými dovnitř otevřenými věžemi. Kolem roku 1513 přibyla parkánová hradba vysoká zhruba 4,5 m, silná cca 1,2 m s podkovovitými baštami rovněž dovnitř otevřenými. Celek doplňovaly čtyři brány (ani jedna se nedochovala).
Do dnešní doby se dochoval obvod hradeb o délce 1.800 m. Největší zachovanou částí je západní a jižní část. Západní část při Klášterní zahradě tvoří bývalá vnitřní hradba. Zde také můžeme najít věžici přestavěnou v roce 1705 na vyhlídkový pavilon, dnes známá jako jezuitská hvězdárna. Jižní část tvoří parkánová hradba mezi ulicemi Máchovy schody a Krajskou (zde i obvodové zdi bývalé bašty), hradební pás dále pokračuje až k bývalé jezuitské rezidenci. Další část hradeb se dochovala při ulici Mezibraní na jihovýchodním okraji centra. Zde můžeme vidět i bývalou baštu, která původně otevřená byla ve druhé polovině 18. století adaptována na kapli pro blízkou věznici. Prý zde ministroval i sám J. Babinský, který se roku 1796 narodil na litoměřickém předměstí. V roce 1951 byla bašta opravena a roku 1992 adaptována na dnešní vinárnu či restauraci. Dále dochovaná část opevnění pokračuje za ulicí Dlouhou a mezi ulicemi Zítkova a Novobranská. Mezi ulicemi Dlouhá a Zítkova za parkovištěm je vidět hlavní hradba s věžemi upravenými pro obytné účely. Druhý úsek mezi Zítkovou a Novobranskou tvoří hradba s původními neupravenými věžemi.
Doporučujeme
Židovský hřbitov Běštín Židovský hřbitov se nachází jen kousek od obce Běštín směrem na Hostomice, vpravo na pokraji lesa. Založen byl pravděpodobně okolo roku 1835, pohřby zde probíhaly až do druhé světové války. Po osvobození byl postupně devastován.
Doporučujeme
Jan Becher Museum
Kamenné klenby sklepů, dřevo prastarých sudů, skleněné křivky starých lahví, zažloutlý papír jejich etiket. Je to podmanivé místo… a voní.
Je tomu již více než 200 let, kdy její receptura spatřila světlo světa, respektive příšeří Becherovy lékárny v domě U tří skřivanů v Karlových Varech. 200 let sladkých i hořkých - jako je ona sama. Zažila mnoho, potkala mnohé… a zůstala stále stejná: jemná i silná, známá i tajemná, vyzrálá i večně mladá. Becherovka. Dnes můžete ochutnat něco z minulosti i současnosti Becherovky v Jan Becher Muzeu.
Jan Becher Muzeum se nachází na místě, kde se Becherovka od roku 1867 až do října roku 2010 po dlouhých 143 let vyráběla. Kromě výkladu (ve čtyřech jazycích), audiovizuální projekce v deseti jazycích a výstavy historických exponátů spjatých s Becherovkou je součástí prohlídky i návštěva nově zrekonstruovaných sklepních prostor. Naopak některá místa zůstávají utajena. Např. do místnosti zvané "Drogikamr" vstoupila dodnes jen hrstka vyvolených. Právě za jejími zamčenými dveřmi několikrát do roka odvažují zkušené ruce přesná množství sušených květů, listů, kůry či mletého kořene a pečlivě mísí voňavou směs dvaceti bylin a koření - základ budoucího likéru. Na závěr prohlídky Vás čeká ochutnávka produktů v kinosále muzea. "U vás chutná nějak lépe", slýchávají často v muzejním baru.
Nápoj sám se neliší, to každé ráno kontrolují zkušení degustátoři, přesto tam jakoby chutnalo jinak. To s Becherovkou kouzlí mráz. Chuť a vůně tohoto unikátního likéru se prý nejlépe rozvinou při 4-10 °C, ovšem při -18 °C, jakoby "zleniví" - táhle vtéká z ojíněné láhve do skleničky, její vůně se jen zlehka uvolňuje, a pak se kulatě rozplývá na jazyku v nové lahodné dimenzi… I to je Becherovka. Ledová. Nejlepší? Becherovka je jen jedna! … ovšem příležitostí jak ji pít, kdy a s kým, těch je bezpočet. Oblíbený aperitiv, účinný digestiv, součást mnoha osvěžujících koktejlů… to všechno je Becherovka. I proto se prodává v celé řadě velikostí - od maličké sběratelské 5cl lahvičky, přes "placatku" s kalíškem, až po úctyhodnou "třílitrovku". Tento "drobeček" v ručně vyrobené obří láhvi je jedním z Becherovka Collection - exkluzivní "modré" řady, obzvláště vhodné jako dárek. Výběr v našem firemním obchodě je široký, navíc pravidelně zpestřen o příležitostná a sezónní balení. Ať už Becherovka putuje z prodejny do mrazáku, přes půl města k přátelům, nebo obletí půl světa jako originální suvenýr z Čech, toho, kdo ji otevře dozajista potěší.
Jen stěží naleznete originálnějšího a příjemnějšího průvodce časem, než je Becherovka, která si od roku 1807 získala několik generací ctitelů a ctitelek a proslavila Karlovy Vary a Českou republiku po celém světě.
Pro návštěvníky
Muzeum je pro veřejnost otevřeno denně, od 09,00 do 17,00 hod, rezervace na tel. +420 359 578 142, mailu: vstupenky@jan-becher.com. Výklad je možný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Jan Becher Muzeum se nachází nedaleko na severním konci zlaté žíly v centru Karlových Varů a jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží, v ulici T.G. Masaryka 57.
Otevírací doba
09.00 - 17.00 hod (poslední prohlídka v 17:00)
Dobové exponáty, historická sklepení, původní dřevěné sudy,ochutnávka produktů a dokumentární film,který Vám poodhalí některá tajemství výroby tohoto jedinečného likéru.Možnost zvýhodněného nákupu ve firemní prodejně (otevírací doba firemní prodejny 10:00 - 18:00).
Vstupné
Dospělí 100,- Kč, studenti a důchodci 50,-
www.jan-becher.com
Stálá expozice
Expozice historie Becherovky
Současná produkce
Historická sklepení
ochutnávka produktů
Doporučujeme
Hrad Bečov nad Teplou Ve městě Bečov nad Teplou, které leží blízko Karlových Varů, stojí nezvykle vedle sebe zámek i hrad.
Gotický hrad a barokní zámek
Gotický hrad na skále nad údolím řeky Teplé byl postaven na počátku 14. století pány z Rýzmburka. Hrad měl strážit důležitou křižovatku zemských cest a sloužil také jako celní místo. Po 14. a 15. století, kdy se jeho majitelé rychle střídali, přišla jeho největší sláva. Roku 1495 ho totiž na 150 let získali Pluhové z Rabštejna. Ti sice sídlili ve Slavkově, ale hrad Bečov pro ně byl důležitou pevností, ze které mohli chránit své panství. Tento šlechtický rod zbohatl na těžbě stříbra a cínu. Bečov, hrad i město, prošly rozsáhlou dostavbou a přestavbou.
Roku 1547 byl majitelem Bečova Kašpar Pluh z Rabštejna, který se postavil do čela odbojných stavů proti králi Ferdinandovi I. Po potlačení vzpoury byl zbaven všech hodností a majetku, odsouzen k smrti a konfiskaci majetku. Zachránil se sice útěkem do Míšně, ale o bečevské panství přišel. Do třicetileté války sloužilo panství většinou jako zástava za poskytnuté finanční půjčky císaři.
Konec rozkvětu a těžby cínu přišel se třicetiletou válkou. Panství bylo roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. Po válce byl hrad velmi poškozen a dále sloužil jako hospodářské skladiště. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získali Kounicové. Ten rok se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov, který se tím stal dědičným panstvím. Posledními šlechtickými majiteli se stal rod Beafort–Spontonu, kterému patřil hrad v letech 1813–1945.
Relikviář sv. Maura
V osmdesátých letech byl v podlaze hradní kaple za dramatických okolností nalezen relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt za 2. světové války. Byl vyroben v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památku ČR. Dnes je součástí expozice vedlejšího zámku.
Dispozice hradu
Dispozice hradu je celkem jednoduchá, tvoří ji dvě hranolovité, k sobě spojené věžové budovy a novější renesanční palác, vystavěný za vlády Pluhů z Rabštejna. Ve východní věži byla později zřízena kaple Navštívení Panny Marie s unikátními gotickými nástěnnými malbami. Hrad byl sice zčásti v 19. století přestavěn v romantickém duchu, ale středověký ráz zůstal zachován. Je zde dochována řada pozdněgotických kamenických článků, například portálů. Na jihozápadě pak hradní jádro doplňuje budova klasicistních stájí. Na konci 90. let 20. století prošel bečovský hrad důkladnou rekonstrukcí.
Tipy na výlet
Nedaleko obce Prameny najdeme úpolínovou louku. V renesančním měšťanském domě najdeme Muzeum Horní Slavkov. Nedaleko Karlových Varů můžete vystoupit na Goethovu vyhlídku nebo na Šemnickou skálu.
Ubytovat se můžete v Karlových Varech.