Barokně-klasicistní zámek leží v samém středu města Děčín nad soutokem řek Labe a Ploučnice. Zámek patří mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách. Historie zámku Historie Děčínského zámku sahá až do 10. stol., kdy zde stálo dřevěné opevnění, které sloužilo jako stěžejní bod správy děčínské provincie. V roce 1128 zde věznil kníže Soběslav I. Přemyslovce Břetislava. Hrad zůstal královským majetkem až do počátku 14. stol., kdy jej Václav III. předal do dědičného držení Vertemberkům. Sídlo prošlo v minulosti mnoha stavebními úpravami, za nejdůležitějšími stojí hraběcí rod Thun-Hohenstein. Tento rod realizoval v letech 1628 - 1932 dvě důležité přestavby děčínského panství, vedoucí až k jeho současné podobě. V průběhu  19. stol. se stal zámek významným střediskem kulturního i politického života. Rod Thunů byl spřízněn s následníkem rakousko-uherského trůnu s Františekem Ferdinandem d´Este. Po sarajevském atentátu a jeho smrti byly jeho děti vychovávány právě na Děčínském zámku. Rod Thunů intenzivně udržoval kontakty s předními umělci, mezi nejznámější, kteří navštívili zdejší zámek, byl Fryderik Chopin. V roce 1932 však rod prodal zámek Československému státu, který zde vytvořil kasárna. V následujících letech se zde vystřídala československá, německá a v letech 1968 - 1991 také sovětská armáda. V roce 1991 přešel Děčínský zámek do majetku města Děčína a je nepřehlédnutelnou dominantou tohoto příhraničního sídla.  Podoba zámku Interiér zámku představuje ve východním křídle několik zrekonstruovaných místností, kde jsou instalovány výstavy umělců z Děčína a okolí. Zdejší zajímavostí je tzv. Dlouhá jízda, přístupová cesta do děčínského zámku dlouhá 292m, kde je po obou stranách lemována zdmi, které se směrem vzhůru snižují, opticky tak prodlužují komunikaci. Návštěvníka upoutá nádherné klenutí stropu v Kapli sv. Jiří z konce 18. stol. Dnes kaple slouží jako koncertní a přednáškový sál i oddací místnost. Zámecká konírna je patrně umělecky nejhodnotnější místností Děčínského zámku. Nechal jí zřídit Maxmilián Thun-Hohenstein, stálo zde 23 koní a v čele se nacházela fontána taky ve tvaru koně. Růžová zahrada Zdejší Růžová zahrada patří k nejcennějším uměleckým památkám ve městě. Název nosí pro zde založené rosarium, zahradě vévodí gloriet nesoucí soubor mytologických soch. Sala terrena na horní části Růžové zahrady, zdi a strop jsou vyzdobeny původními nástěnnými malbami z roku 1678, jejich námětem je příběh z řecké mytologie. Gloriet je vznosná dvoupatrová vyhlídková stavba se sochami dvou zápasníků a balustrádu zdobí sedm ženských skulptur. Mimo hlavní prohlídku je možné shlédnout expozici Oblastního muzea, barokní obrazy, veduty Děčínska, zámecká zbrojnice zahrnuje kolekci historických zbraní, je zdobena původními freskami a dřevěným stropem. Služby na zámku Děčínský zámek nám nabízí kromě zajímavé prohlídky také vynikající služby. Po náročném dni si může návštěvník odpočinout ve zdejší kavárně. Na zámku je také možnost pronájmu prostor, mnoha salónků i Růžové zahrady, a to zejména ke svatebním obřadům. Tipy na výlet V Děčíně můžete navštívit rozhlednu Pastýřská stěna, rozhlednu na Sokolím Vrchu, jednu z našich nejmenších zoo, rozhlednu Velký Chlum nebo synagogu. Ubytování si jistě vyberete přímo v Děčíně. 

Vysoký vrch u Nedamova (427 m.n.m.) se nachází zhruba 3,5 km východně od obce Dubá.Vrch tvoří návrší s pískovcovými vyhlídkovými terasami. Na západním úbočí se pak nalézá umělá jeskyňka zvaná Kameníkova jizba.

Zdymadlo Modřany je nejmladší z vodních staveb vybudovaných pro zabezpečení splavnosti Vltavy. Soustava, kterou tvoří plavební komora a Modřanský jez bylo vybudováno v letech 1978 – 1984. Usnadňuje lodní dopravu v Pomořanské a Modřanské úžině a v Radotínském přístavu. Součástí stavebního komplexu je i vodní elektrárna.

Pověstná hora Vladař (693 m.n.m.) zakončuje východní křídlo Doupovských hor.¨ Má rozsáhlou náhorní planinu s malým přírodním jezírkem. Po jeho obvodu se dochovaly zbytky mohutných starobylých valů. Snad zde již bylo hradiště z doby mladší bronzové, ale přesné archeologické průzkumy zde neproběhly.Více známé je obsazení vrcholu husitských vojevůdcem Janem Žižkou poté co byl odmrštěn křižáckou přesilou od bran dříve spřátelených Žlutic. Po tři dny se zde úspěšně bránil útokům nepřátel. Listopadové nevlídné počasí ho nakonec donutilo se probít přes útočníky a uniknout do spřáteleného Žatce. Kromě toho na vrcholu najdeme i pozůstatky švédského opevnění z roku 1639. Vrchol kopce je z velké části porostlý křovinami a neposkytuje příliš dobrý výhled, přesto když obejdete náhorní plošinu po jejím obvodu na některých místech se otvírá docela hezký pohled do okolí.